Zalévání versus hnojení bylinek v zimě: co jim prospěje víc
Jak správně vysadit bylinky do truhlíku na plné slunce? Před samotnou výsadbou namočte kořenové baly rostlin do vlažné vody, dokud nepřestanou unikat vzduchové bubliny. Do truhlíku pak vyhloubte jamky o něco větší, než je velikost balu. Rostliny sázejte tak hluboko, jak byly v původních květináčích, a po zasazení je důkladně zalijte. První týden po výsadbě dopřejte bylinkám dostatek vláhy, aby zakořenily – poté zálivku omezte na mírnou, protože většina středomořských druhů snese sucho lépe než přemokření.<br>
<br>
<br>
<br>
Bylinky skladujte v dobře uzavřených skleněných nádobách, které nepropouštějí světlo. Plastové sáčky nebo papírové krabice nejsou vhodné, protože vlhkost a vzduch ničí chuť i účinky. Sklenice umístěte do tmavé skříňky nebo spíže, teplota by měla být stabilní kolem 15 až 20 stupňů. Sušené bylinky spotřebujte do jednoho roku – později ztrácejí aroma a mohou žluknout. Nezapomeňte každou sklenici označit názvem a datem, protože po pár měsících už je na pohled nerozlišíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je sušit všechny bylinky stejně dlouho. Měkké listy (bazalka, petržel) jsou hotové za 3 až 5 dní, tužší listy (šalvěj, rozmarýn) potřebují 7 až 10 dní. Květy a květenství sušte nejkratší dobu – 2 až 4 dny. Pokud si nejste jistí, raději sušte déle při nižší teplotě. Čaj z dobře usušených bylinek je pak aromatický a má plnou chuť. Skladování ve vzduchotěsné nádobě s kouskem suchého rýže nebo silikagelu pomůže ochránit bylinky před vlhkostí, pokud je nemáte kde uskladnit jinak.<br>
<br>
<br>
<br>
Když venku mrzne a den se krátí, bylinky v květináči na parapetu často přestanou růst. To ale neznamená, že potřebují víc hnojiva. Naopak – zimní režim výživy se zásadně liší od letního a jeho nedodržení může rostliny spíš poškodit. Základní pravidlo zní: méně je někdy více, a u bylinek v zimě to platí dvojnásob.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je sklizeň celé rostliny najednou místo postupného řezu. Pokud máte bylinky na sušení, je dobré sklízet jen část a nechat zbytek růst. Tím se prodlouží sezona a rostliny zůstanou vitální. U jednoletých bylinek, jako je bazalka nebo koriandr, se vyplatí sklízet průběžně, ale neodstraňovat více než třetinu rostliny najednou. U vytrvalých druhů, jako je tymián nebo šalvěj, je zase dobré nechat na podzim poslední výhon bez sklizně, aby se rostlina mohla připravit na zimu.<br>
<br>
<br>
<br>
Zaštipování není jen o tvaru, ale hlavně o sklizni. Každý odstraněný vrcholek můžete rovnou použít do kuchyně, takže z jedné rostliny sklidíte mnohem více, než kdybyste jen čekali na velké listy. Pravidelným řezem navíc oddálíte kvetení až o několik týdnů, někdy i měsíců, a prodloužíte si sezónu čerstvé bazalky. Pokud chcete mít bohatou úrodu po celé léto, zaštipujte bez ohledu na to, jestli rostlinu pěstujete na záhoně, v truhlíku nebo na parapetu.<br>
<br>
<br>
<br>
Které bylinky naopak ocení slabou dávku živin Výjimku tvoří rychle rostoucí druhy, které mají v zimě tendenci se vytahovat za světlem – typicky máta, meduňka nebo pažitka. Pokud je držíte v teple a na dobře osvětleném místě, můžete jim jednou za měsíc dopřát velmi slabý roztok univerzálního hnojiva. Řeďte ho ale na poloviční, klidně čtvrtinovou koncentraci, než uvádí obal. Před hnojením vždy substrát mírně zalijte čistou vodou, aby nedošlo k popálení kořenů.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro celodenní úpal se nejlépe hodí rostliny, které přirozeně rostou ve středomořském podnebí. Levandule, rozmarýn, tymián, šalvěj nebo oregano jsou vhodnou volbou. Vyhněte se naopak křehkým bylinkám, jako je petržel, kerblík nebo řeřicha, které na prudkém slunci rychle vadnou. Pokud chcete kombinovat více druhů, dbejte na to, aby měly podobné nároky na zálivku a půdu. Vysoké rostliny umístěte do středu truhlíku, převislé pak ke krajům, aby si vzájemně nestínily.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy zaštipování provádět a kdy už je pozdě Nejlepší čas na zaštipování je ráno, kdy jsou rostliny plné vody a listy napjaté. Ideální je provádět zákrok pravidelně, přibližně jednou za dva až tři týdny, podle rychlosti růstu. Sledujte hlavně vrcholky výhonů: jakmile začnou vytvářet malé poupata, je nejvyšší čas zasáhnout. Pokud bazalku necháte vykvést, už se keříčkovitého tvaru nedočkáte. Květní stonek je vhodné odstranit co nejdříve, ale rostlina se už nebude větvit tak ochotně jako při průběžném zaštipování. V takovém případě je lepší rostlinu seříznout více, klidně o třetinu, a podpořit tak nový růst z nižších pater.<br>
<br>
<br>
<br>
Svůj díl na bujném růstu má i výživa. Máta nepotřebuje mnoho hnojiva, ale pokud ji pěstujete v květináči, živiny se rychle vyplavují. Jednou za měsíc přidejte do zálivky slabý roztok organického hnojiva na bylinky. Vyhněte se ale přehnojení dusíkem, které způsobí měkké a vodnaté listy a rostlina se začne nadměrně větvit. Po každé sklizni navíc odstraňte odkvetlá květenství – jakmile máta vykvete, její růst se zastaví a všechny síly směřuje do tvorby semen.