Zabloudění v lese: chyba, která vás může stát celý den
Nakonec si dejte pozor na kompromisy v podobě ‚membrána bez jména‘. Levné bundy často používají mikropórovou fólii, která je podobná, ale nemá tak dobrou životnost. Není to nutně špatná volba pro příležitostného nositele, ale počítejte s tím, že se může začít odlupovat nebo praskat po pár sezonách. Pokud kupujete bundu na pravidelné nošení, vyplatí se investovat do osvědčených konstrukcí, které mají jasně definovanou hydrostatický sloupec a prodyšnost. A hlavně – nikdy se nenechte zlákat pouze reklamou. Skutečná funkce se pozná až při nošení.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak si sestavit denní plán, který nevyžaduje zbytečné přesuny Nejpraktičtější je zvolit okruh dlouhý kolem deseti kilometrů, který začíná a končí na stejném místě. V Českém ráji to umožňují trasy z Turnova, Sedmihorek nebo Malé Skály. Vyhnete se tím logistice s vracením se pro auto. Pokud chcete vidět jak skalní města, tak hrad, vyberte si jednu kombinaci – například Prachovské skály a hrad Trosky nejsou sice daleko od sebe, ale převýšení mezi nimi vás unaví víc, než se zdá, a v letních měsících je cesta mezi nimi otevřená jen pěšky.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickým problémem bývá také podcenění terénu. Pískovcové skály znamenají spoustu schodů, úzkých průchodů a občas i žebříků. Nechoďte v teniskách s hladkou podrážkou, i když je sucho. Vlhká místa ve stínu skal zůstávají kluzká celý den. Stejně tak si předem zkontrolujte, zda je vámi zvolená trasa otevřená – po zimě nebo po větrných bouřkách bývají některé úseky v Českém ráji uzavřené kvůli možnému pádu skal.<br>
<br>
<br>
<br>
Trekkové hole nejsou jen výsadou zkušených horalů nebo lidí s nemocnými koleny. Pokud při delší túře cítíte, že vás začínají bolet ruce, zápěstí nebo ramena, možná děláte zbytečnou chybu – spoléháte příliš na vlastní síly a hole berete jen jako berle do prudkého kopce. Přitom správně používané hole dokážou rozdělit zátěž mezi horní a dolní polovinu těla tak, že ruce neunaví, ale naopak šetří energii na celý den.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud jedete s dětmi nebo s méně zdatnými členy výpravy, přizpůsobte tomu délku i náročnost. Místo celodenní túry po hřebenech zvolte kratší okruh kolem Valdštejnova hradu a skalního divadla. Naopak aktivní turisté si přijdou na své v Malé Skále, kde lze spojit vyhlídky nad Jizerou s adrenalinovými úseky. V každém případě si naplánujte odjezd z domova tak, abyste měli rezervu alespoň dvě hodiny před setměním na cestu zpět – v podzimních měsících se v lesích setmí dřív, než byste čekali.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud vyrazíte autem, počítejte s tím, že v hlavní sezoně jsou nejbližší parkoviště u nejznámějších skal plná už dopoledne. Řešením je přijet před devátou, nebo naopak odpoledne po druhé hodině. Z vlastní zkušenosti doporučuji zaparkovat v menších obcích na okraji rezervace a nechat auto na placeném parkovišti, které je oficiálně označené. Vyhnete se tak pokutě i zbytečnému bloudění po lesních cestách, kde je vjezd zakázán.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte ani na správnou délku popruhů. Ruka by měla procházet smyčkou zespodu a pásek se utahuje přes hřbet ruky, takže při odpichu tlačíte do popruhu, ne do rukojeti. To je klíčový trik: pokud máte popruh správně nastavený, můžete hůl téměř pustit a ona drží. Tím se uleví prstům a zápěstí, které jinak při dlouhém stisku dostávají zabrat. Většina turistů má popruh příliš volný nebo ho drží v dlani, což vede k otlakům a brnění prstů.<br>
<br>
<br>
<br>
Když už máte pocit, že je opravdu zle, a přijdete na mýtinu nebo na vyvýšené místo, zkusíte se rozhlédnout. Ve většině českých lesů dojdete do dvou hodin k nějakému lidskému výtvoru — silnici, plotu, elektrickému vedení nebo posedu. Pokud nic nevidíte, nepropadejte panice. Panika způsobuje, že začnete dělat unáhlená rozhodnutí, která vás vedou hlouběji do lesa. Zhluboka dýchejte, dejte si najíst a napít a zkuste si představit mapu kraje — kde je nejbližší vesnice, jakým směrem jste šli od auta nebo od vlaku. Pak se rozhodněte: buď zůstanete, nebo vyrazíte jedním, jasně zvoleným směrem.<br>
<br>
<br>
<br>
Zásadní chybou bývá koupit bundu bez ohledu na počet vrstev membrány. Jednovrstvé bundy jsou levnější a měkké na dotek, ale mají nižší odolnost proti mechanickému poškození – snadno se prodřou o batoh nebo o skálu. Třívrstvé konstrukce jsou tužší a těžší, ale vydrží mnohem víc a hodí se na náročnější terén. Pro běžné nošení stačí dvouvrstvá varianta s volnou podšívkou, která je pohodlná a snadno se vrství s oblečením pod ní. Mnozí ale dělají opačnou chybu: koupí drahou třívrstvou bundu na procházky po městě, kde ji nenosí, protože šustí a je nepoddajná.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je přecenit síly psa. Mnoho lidí si myslí, že pes zvládne cokoli, ale není to pravda. Krátkonozí psi, jako je jezevčík nebo buldoček, mají problém s dlouhým stoupáním. Mladí psi zase nemají vyvinuté klouby a dlouhá túra jim může způsobit zdravotní potíže. Proto plánujte trasu podle kondice psa, ne podle své. A pokud jdete poprvé, začněte kratší trasou, maximálně dvě hodiny, a postupně přidávejte.