Výběr kočárku: chyba, která znepříjemní každodenní procházky
Výsledkem trpělivého vedení je dítě, které si poradí samo a nebojí se neznámých situací. Počítejte s tím, že některé dny se zadaří lépe a jiné hůře. Reagujte na aktuální rozpoložení, ale neustupujte od stanovených pravidel. Pokud dítěti jednou dovolíte vynechat úklid, protože je unavené, příště se na to bude odvolávat. Klíčem je konzistentnost a klidný tón. Když vidíte, že se dítě trápí, nabídněte pomoc, ale neberte mu činnost úplně. Společné provedení úkolu je lepší než vzdát se.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdůležitější je ale pravidelnost a zapojení logiky do běžných činností. Počítejte schody, když jdete nahoru, odhadujte, kolik se vejde jablek do misky, přemýšlejte, jak nejlépe naskládat nádobí do myčky. Děti, které se odmítají učit z učebnic, často baví právě tyto praktické úkoly. Věnujte každý den alespoň patnáct minut společné hře, kde se střídáte v tazích. Nebojte se, když dítě občas musí prohrát. Důležité je, aby po prohře dokázalo říct, co se naučilo. Až tohle zvládne, logické myšlení se rozvine samo.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední rada: nevybírejte kočárek podle fotek na internetu. Vždy si ho prohlédněte naživo, ideálně s figurínou nebo těžkým břemenem v korbičce. Všímejte si, jak se chová při zatáčení a jaký je rozchod kol — pokud je příliš úzký, může se kočárek naklánět. Zeptejte se na možnost zápůjčky nebo alespoň na vrácení do pár dní. Dobrý kočárek poznáte i podle toho, že vám nevadí s ním každodenně manipulovat. Pokud máte po testu pochybnosti, raději vyberte jiný model. Je lepší strávit výběrem více času než později litovat každé procházky.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je správná technika čištění a volba pomůcek Čistěte dítěti zuby dvakrát denně, ráno a večer, pokaždé alespoň dvě minuty. U dětí do šesti let čištění provádějte nebo alespoň dokončujte vy, protože samy si nevyčistí plochy správně. Používejte kartáček s malou hlavicí a měkkými štětinami, který dítě zvládne držet. Pastu vybírejte s obsahem fluoridu odpovídajícím věku – u nejmenších stačí množství o velikosti zrnka rýže, u předškoláků pak velikost hrášku. Dávejte pozor, aby dítě pastu nepolykalo, a po čištění ho naučte vyplivnout přebytek, ale nevyplachovat ústa vodou, aby fluorid zůstal působit.<br>
<br>
<br>
<br>
Kromě kartáčku a pasty je vhodné zařadit mezizubní kartáčky nebo zubní nit, jakmile se sousedící zuby dotýkají. U dětí to bývá kolem čtvrtého roku, ale záleží na růstu chrupu. Mezizubní prostory jsou častým místem vzniku kazu, protože se v nich zachycují zbytky jídla a plak. Pomůcky vybírejte podle velikosti, aby nedocházelo k poranění dásní, a zpočátku dítěti s čištěním pomáhejte. Zubní nit je vhodné používat jednou denně, nejlépe večer.<br>
<br>
<br>
<br>
Během čerpání otcovské dovolené pobíráte dávku, která se vyplácí za kalendářní dny, a to i za víkendy a svátky. Zaměstnavatel vám za tuto dobu neposkytuje náhradu mzdy, ale ochrana pracovního místa je zajištěna – po návratu máte právo se vrátit na stejnou pozici. Nezapomeňte, že otcovská dovolená neovlivňuje výši dovolené za kalendářní rok, protože se pro tyto účely počítá jako výkon práce. Pokud si nejste jistí, jak se žádost vyplňuje, obraťte se na personální oddělení – i když úředníci občas chybují, vy se vyvarujete chyb tím, že si necháte zkontrolovat údaje u zdroje.<br>
<br>
<br>
<br>
Rovněž dávejte pozor na příliš vysoké cíle. Když po tříletém dítěti chcete, aby si samo zavázalo boty, zažije neúspěch a vy budete frustrovaní. Místo toho vyberte činnosti, které odpovídají jeho motorickým schopnostem. Skvělým pomocníkem jsou schůdky k umyvadlu, malá konvička na zalévání květin nebo suchý zip místo tkaniček. Postupně náročnost zvyšujte, ale vždy nechte dítě zažít pocit, že úkol dokončilo. Samostatnost se prohlubuje tehdy, když cítí, že je jeho pomoc skutečně potřebná a oceňovaná.<br>
<br>
<br>
<br>
U starších dětí (od šesti let) je vhodné zařadit hry, které kombinují logiku s pamětí a strategií. Typicky jde o různé karetní hry typu „Pexeso" v obměně, kdy nehledáte dva stejné obrázky, ale dvojici otázka-odpověď. Vyrobte si vlastní karty. Na jednu kartu napište: „Co se stane, když smíchám modrou a žlutou?" Na druhou kartu napište: „Zelená barva." Dítě musí nejprve logicky odvodit odpověď a pak ji najít mezi kartami. Tím se procvičuje nejen logika, ale i trpělivost. Typická chyba je, že rodiče chtějí, aby dítě hrálo hru, která je pro něj příliš obtížná. Pokud dítě nezvládá pravidla, vzteká se a hru odmítá, je to jasný signál, že jste zvolili špatnou obtížnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte s jednou konkrétní činností a tu pravidelně opakujte. Například učení zavazování tkaniček rozdělte na malé kroky: nejdřív uzel, pak smyčku. Ukažte postup pomalu a nechte dítě, aby se samo pokusilo, i když to nebude perfektní. Kritiku nahraďte popisem: místo „to máš křivé" řekněte „vidím, že se ti tkaničky zamotaly, zkus to ještě jednou". Dítě potřebuje vědět, že chyba je přirozená součást učení, ne důvod k trestu.