Víkendová túra v Jeseníkách: chyba, která vám zkazí celý den
Léky vybírejte podle svých zkušeností a zdravotního stavu. Základem je lék proti bolesti a horečce, tablety proti alergii a něco na nevolnost nebo průjem. Pokud máte chronické potíže, přibalte si osobní léky i s předepsanou dávkou. Nezapomeňte na antiseptický roztok nebo sprej na dezinfekci drobných ran. Pozor na to, že některé léky se nesmějí kombinovat s alkoholem nebo s jinými přípravky, proto si před výletem ověřte informace v příbalovém letáku.<br>
<br>
<br>
<br>
V neposlední řadě si vždy před cestou do hlubokého lesa zkontrolujte stav baterií v telefonu a vezměte si powerbanku. Zní to jako banalita, ale mnoho lidí se dostane do potíží právě proto, že jim navigace přestane fungovat v nejméně vhodnou chvíli. Stejně důležité je umět používat buzolu a mapu i bez elektroniky – nácvikem doma nebo na výletě po značených cestách si vytvoříte návyky, které pak využijete, když opravdu sejdete z cesty. A i když se vám zdá, že jste se ztratili, zachovejte klid – panika zatemňuje mysl a vede k unáhleným rozhodnutím, která situaci jen zhoršují. Sledujte čas, pravidelně se zastavujte, poslouchejte zvuky okolí (např. tekoucí vodu, vzdálený hluk silnice) a využijte všech dostupných informací k tomu, abyste se zorientovali a našli cestu zpět.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejspolehlivější pomocí v takovém prostředí je kombinace mapy, buzoly a takzvaných azimutových pochodů. Než vstoupíte do hustého lesa, určete si na mapě jasný bod, k němuž chcete dojít, a změřte si azimut. Pokud nemáte buzolu, použijte mapu a kompas v mobilu, ale pozor – v hlubokém lese může být signál GPS slabý nebo žádný. Proto si předem načtěte mapu do offline režimu a vezměte si i klasickou papírovou mapu. Během chůze držte buzolu před sebou a neustále kontrolujte, že se držíte azimutu. Často se ale stane, že musíte obejít velký balvan, mokřinu nebo hustou houštinu – tehdy si zvolte dočasný cíl (např. výrazný strom) a obejděte překážku tak, abyste se k němu vrátili a pokračovali dál stejným směrem.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častý omyl se týká oblečení a výbavy. V Jeseníkách se počasí mění rychleji, než stačíte dojít na další rozcestník. Slunečné ráno neznamená, že v poledne nechytíte mlhu a déšť. Vždy si do batohu přibalte nepromokavou bundu, čepici a rukavice i v létě – na hřebenech fouká vítr a teplota klesá rychle. Vyhněte se bavlněným tričkům, které po první zastávce nasají pot a pak vás jen chladí. Mnohem lepší je funkční vrstva, která schne rychle a udrží teplo.<br>
<br>
<br>
<br>
Proč se ztrácíte, i když máte mapu a buzolu? Největší problém v lese bez cest není neznalost práce s mapou, ale neschopnost odhadnout ušlou vzdálenost. Bez pravidelných terénních bodů (cest, potoků, skal) ztrácíte přehled o tom, kolik metrů jste skutečně ušli. Po hodině kličkování mezi stromy si myslíte, že jste kilometr od výchozího bodu, ale ve skutečnosti jste stále blízko. Řešení? Používejte krokoměr nebo počítejte kroky – průměrně uděláte asi 1 200–1 500 kroků na kilometr, ale v hustém lese to může být 1 800 i více. Proto si předem na rovném úseku zkuste, kolik kroků děláte na 100 metrů, a pak to používejte. Druhá častá chyba je ignorovat tvar terénu – vrstevnice na mapě nejsou jen ozdoba. Pokud se pohybujete v kopcovitém lese, naučte se rozlišovat, jestli stoupáte nebo klesáte, a podle toho korigujte svůj odhad vzdálenosti – do kopce je totiž tempo pomalejší a počet kroků na kilometr se výrazně zvyšuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední doporučení: nikdy nechoďte jen podle instinktu. Před túrou si načtěte PDF mapu z oficiálního webu KČT (bez ohledu na to, že v tomto textu neuvádíme odkaz) a vytiskněte si ji. V terénu pak porovnávejte každý rozcestník s mapou a značku si vždy „přečtěte" nahlas – název cíle vám potvrdí, že jste na správné cestě. Tímto způsobem se z vás stane čtenář značek, který se neztratí ani v mlze, ani za šera.<br>
<br>
<br>
<br>
Než vyrazíte na víkendovou túru do Jeseníků, přestaňte řešit, kterou značku batohu si pořídíte, a začněte řešit, kde přesně zaparkujete. Většina plánů totiž selhává už na začátku – ne kvůli kondici, ale kvůli špatné logistice. Jeseníky nejsou místo, kde si zajedete na čtyři hodiny a pak se vrátíte do města. Když podceníte dopravu, strávíte půl dne v koloně nebo u závory, a z výletu se stane jen rychlá procházka k nejbližší rozhledně.<br>
<br>
<br>
<br>
V hlubokém lese bez cest se orientace mění v úplně jinou disciplínu, než na kterou jste zvyklí z turistických značek. Mapy a buzola fungují, ale jen tehdy, pokud umíte číst terén a neustále si ověřujete svůj postup. Základní chyba bývá spoléhat se na paměť nebo na „pocit" směru. Po pár stech metrech v neprostupném porostu se totiž váš vnitřní kompas začne chovat nespolehlivě – křivky obcházení stromů, padlé kmeny a husté křoví vás nenápadně stáčejí z původního směru. Místo abyste se snažili jít „nějak rovně", raději zastavte a vědomě si zvolte konkrétní bod v dálce, ke kterému budete mířit, a pak ho po dosažení nahraďte dalším.