Úzké dveře a velký nábytek: měření, demontáž, nebo jiná cesta?

Balení malého konferenčního stolku do kartonu obvykle vyvolává představu nekonečného šroubování nohou, hledání správného imbusového klíče a boje s návodem, který už dávno zmizel. Přitom většina moderních stolků střední velikosti se dá do krabice dostat bez jediného vyšroubovaného šroubu. Klíčem je chytře využít konstrukci stolku, zejména jeho sklopné prvky, a správně rozvrhnout vnitřní prostor kartonu. Než začnete, přeměřte stolek na třech místech – přes desku, přes nejširší bod nohou a přes výšku – a porovnejte to s vnitřními rozměry krabice. Pokud je rozdíl jen pár centimetrů, nemusíte nic demontovat.<br>
<br>

<br>
<br>

Typickou chybou je balení nábytku do novinového papíru. Tiskařská barva se při vlhkosti otiskne do dřeva a zanechá nevymazatelné skvrny. Stejně tak se vyhněte lepicím páskám s vysokou přilnavostí – po sejmutí zanechávají lepkavý film, který se špatně odstraňuje a může poškodit povrchovou úpravu. Pokud přepravujete nábytek v zimě, nechte ho před zabalením aklimatizovat v místnosti s podobnou teplotou jako vůz. Rychlý teplotní šok způsobí praskliny v laku a dřevo může i popraskat. Po příjezdu nábytek nechte rozbalený nejméně 24 hodin, aby se vyrovnala vlhkost, než ho začnete znovu používat.<br>
<br>

<br>
<br>

Nábytek s šuplíky a dvířky vždy vyprázdněte. Vnitřní části zafixujte páskou nebo provázkem, aby se během přepravy samovolně neotevřely. Dvířka navíc můžete zajistit i tím, že mezi ně vložíte kus měkké látky – zabráníte tím jejich vzájemnému ťukání. Pokud je to možné, sejměte nohy ze stolů a židlí. Zabalte je zvlášť a přišroubujte je zpět až na místě. Tím se výrazně sníží riziko zlomení a usnadní se manipulace s nábytkem.<br>
<br>

<br>
<br>

Dalším praktickým fíglem je rozebrat nábytek na menší celky, než jste původně plánovali. Například knihovnu, která je z výroby spojená jako jeden kus, můžete rozšroubovat na bočnice, police a zadní desku. Zadní desky bývají často přibité, ale jde je vypáčit páčidlem nebo šroubovákem – jen pozor, ať je neprolomíte. Pokud je nábytek opravdu velký a všechny pokusy selžou, zvažte vstup oknem. To je sice složitější a vyžaduje pomoc jeřábu nebo lan, ale pro rozměrné skříně nebo klavíry to může být jediné řešení. Vždy si ale nejprve změřte okenní otvor a zkontrolujte, jestli je v okolí dostatek místa pro manipulaci.<br>
<br>

<br>
<br>

Jak na to, aby se stolek vešel bez demontáže a přitom zůstal nepoškozený? Důležité je také správné rozložení hmotnosti. Těžší část stolku (obvykle deska) by měla spočívat na dně krabice, lehčí nohy pak směřovat vzhůru. Tím zabráníte tomu, aby se nohy během přepravy vylomily z drážek. Pokud je stolek vyšší než karton, zkuste ho položit diagonálně – dlouhá úhlopříčka krabice je vždy větší než její šířka, takže se do ní vejde i stolek, který se zdá být o pár centimetrů větší. Mezery mezi stolem a stěnami kartonu vyplňte tak, aby se stolek nepohyboval, ale zároveň nebyl vystaven tlaku. Ideální je použít pěnové klipsy nebo rolovaný papír, který vyplní prázdný prostor a zároveň funguje jako tlumič nárazů.<br>
<br>

<br>
<br>

Na co si dát pozor, je slepé spoléhání na původní karton od stolku. Ten je sice tvarově přizpůsobený, ale pokud jste stolek koupili před lety, může být karton už ztrápený a jeho spoje zesláblé. Raději použijte karton nový, o pár centimetrů větší, a původní karton využijte jen jako šablonu pro vnitřní výplň. Dalším častým omylem je použití příliš úzkého kartonu, do kterého se stolek vtlačí jen po otočení na hranu. Tím ale vzniká obrovský tlak na rohy desky, které jsou u konferenčních stolků nejzranitelnější. Vždy mějte v kartonu alespoň dva až tři centimetry rezervy po každé straně, abyste mohli vložit výplň a aby karton nebyl vystaven přímému tlaku od stolku.<br>
<br>

<br>
<br>

Než začnete komodu byť jen posouvat, ověřte si, jakým způsobem jsou připevněna čela šuplíků. Většina modelů má zásuvky na výsuvných lištách, které stačí povytáhnout až na doraz a mírně nadzdvihnout. U staršího nábytku ale můžete narazit na dřevěné kolíčky nebo čepy, které vyžadují opačný postup – nadzvednout přední hranu a šuplík vytáhnout směrem k sobě. Špatný odhad mechanismu patří mezi nejčastější příčiny zaseknutí a následného vytržení úchytů.<br>
<br>

<br>
<br>

Po odstranění dveří se pusťte do bočnic a zadní stěny. Rohové skříně mají obvykle zadní stěnu z tenké dřevotřísky, která je přibitá. Opatrně ji oddělte páčidlem nebo šroubovákem. Pozor na to, abyste ji nezlomili – pokud je přilepená, použijte fén na zahřátí lepidla. Bočnice pak odšroubujte od horní a spodní desky. U typických rohových skříní jsou spoje řešené excentry – stačí je pootočit o půl otáčky a desky se oddělí. Nezapomeňte si označit, který díl patří k sobě.