Uspořádejte spíž i lednici tak, aby se jídlo nevyhazovalo
Začněte inventurou. Vyndejte z lednice a spíže úplně vše, co tam najdete, a rozdělte to na tři hromady: co je čerstvé a brzy se zkazí, co vydrží dlouho a co už není k jídlu. Potraviny, které propadly nebo jsou plesnivé, okamžitě vyhoďte – nemá smysl si nechávat věci „na potom", protože vám jen zabírají místo a pletou hlavu při plánování nákupů. U čerstvých surovin si poznamenejte, co musíte sníst do dvou až tří dnů, a podle toho sestavte jídelníček na nejbližší dny. Zbytek vracejte do polic tak, aby bylo vidět, co je uvnitř – nejlépe do průhledných dóz nebo na otočné tácy, kde se neztratí ani malá sklenička.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud tyto postupy zkombinujete, nebude to znamenat jen rychlejší práci s poštou. Přestanete být otrokem notifikací, budete mít přehled o tom, co je skutečně důležité, a získáte zpět čas, který můžete věnovat práci, která má smysl. Začněte s jedním nástrojem, třeba s dávkovým zpracováním, a po týdnu přidejte klávesové zkratky. Uvidíte rozdíl dřív, než si myslíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud je kámen jen mírný a dáseň vypadá zdravě, můžete zkusit domácí péči. Používejte prstový kartáček nebo měkký zubní kartáček a pastu s enzymy. Pes si na čištění zvyká postupně – nejdřív mu nechte pastu olíznout, pak mu několik dní jen masírujte dásně prstem a až poté zkuste kartáček. Čistěte krouživými pohyby od dásně ke špičce zubu alespoň dvě minuty. Nicméně pokud se kámen tvoří opakovaně nebo pes patří mezi plemena s predispozicí (jako jsou jorkšíři, malí pudli nebo mopsové), počítejte s tím, že profesionální čištění u veterináře bude potřeba jednou za rok.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se řekne „organizace spíže a lednice", většina lidí si představí dokonale srovnané dózy, popisky a sklenice. Jenže skutečným cílem není hezká fotka na sociální síti, ale to, aby se jídlo stihlo spotřebovat, než se zkazí. Základní chybou bývá kupovat věci, které už doma máte, a pak je nacházet zapadlé za staršími kusy. Přitom stačí zavést jednoduché pravidlo: první dovnitř, první ven. Čerstvé nákupy vždy dávejte dozadu nebo dolů, starší kusy posouvejte dopředu, ať je vidíte a sáhnete po nich jako první.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte pravidelnou kontrolou chrupu, ideálně jednou týdně. Zvedněte psu pysky a podívejte se na zadní stoličky a špičáky – tam se kámen tvoří nejdřív. Zdravý zub je hladký a bělavý, dáseň má světle růžovou barvu a pevně přiléhá. Jakmile uvidíte nažloutlý nebo hnědý povlak, který nejde setřít prstem, je to počínající zubní kámen. V této fázi ještě nemusíte spěchat k veterináři, ale měli byste začít s důkladným čištěním zubů speciální pastou pro psy.<br>
<br>
<br>
<br>
Další pastí je strouhání jablek příliš nahrubo. Velké kusy nejsou pro malé děti vhodné, protože se mohou snadno zakousnout a dusit. Vždy strouhejte na nejjemnější straně struhadla, nebo jablka nejprve rozmixujte. A pokud chcete texturu ještě jemnější, propasírujte směs přes sítko – zabere to minutu navíc, ale výsledek je sametový. Nezapomínejte také na to, že jablka po nastrouhání rychle oxidují, takže citronová šťáva není jen o chuti, ale i o barvě.<br>
<br>
<br>
<br>
Další pastí je spoléhat se na datum minimální trvanlivosti. Není to totéž co „spotřebujte do". Datum minimální trvanlivosti znamená, že do té doby si jídlo zachovává plnou chuť a konzistenci – po uplynutí ho ale klidně můžete jíst, pokud není viditelně zkažené. Naopak „spotřebujte do" platí pro čerstvé maso, ryby, mleté maso nebo pasterizované mléko a po této době už je konzumace riskantní. Rozlišujte tedy, o který údaj se jedná, a podle toho s potravinami zacházejte. Suché těstoviny, rýže, luštěniny, sterilovaná zelenina, med nebo koření vám vydrží měsíce i roky bez újmy, takže u nich není důvod přehnaně hlídat etiketu.<br>
<br>
<br>
<br>
Horší je, když se kámen rozšíří pod dáseň. Typickým příznakem je zarudlý a oteklý okraj dásně, který občas krvácí – při hraní, žvýkání nebo i bez zjevné příčiny. Pes může mít zápach z tlamy, který nezmizí po vyčištění zubů, a vy si všimnete, že se vyhýbá tvrdým granulím, žvýká jen na jedné straně nebo mu z tlamy vypadávají kousky potravy.<br>
<br>
<br>
<br>
Jablečná přesnídávka obvykle znamená hodinu u sporáku, hlídání hrnce a čekání, než ovoce změkne. Ale když spěcháte nebo nechcete zbytečně ničit vitamíny, existuje rychlejší cesta. Stačí nastrouhat jablka, okyselit je citronem a nechat je chvíli odstát. Výsledek je jemnější, než byste čekali, a děti ho milují. Navíc si zachováte více prospěšných látek, protože teplo je hlavní nepřítel vitaminu C a dalších antioxidantů.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud chcete přesnídávku obohatit, můžete přidat banán, který dodá krémovost a přirozenou sladkost. Rozmačkejte půl banánu vidličkou a vmíchejte do nastrouhaných jablek. Výhodou je, že banán nezhnědne tak rychle a směs získá příjemně hustou konzistenci. Další variantou je přidat lžíci bílého jogurtu, ale pozor – jogurt přesnídávku zředí, takže ho přidávejte až těsně před podáváním, jinak se oddělí voda.