Tvrdé prádlo po vyprání? Na vině je jedna chyba, kterou dělá skoro každý
Mnoho lidí si myslí, že po vyprání je nebezpečí zažehnáno. Opak je pravdou. Mokrý suchý zip je nejagresivnější. Když ho vytáhnete z pračky a hodíte do sušičky nebo na sušák společně s dalším prádlem, háčky se okamžitě zachytí do vláken sousedních kusů. Při sušení v bubnu se pak látka trhá a zip se deformuje. Před sušením proto zip vždy zapněte, aby byly háčky schované, a prádlo sušte samostatně nebo alespoň oddělené.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je změřit vstupní a výstupní teplotu. Stačí běžný teploměr nebo infračervený měřič. Zjistíte tak rozdíl, který ukáže, zda chlazení vůbec funguje. Pokud je rozdíl menší než pět stupňů, je někde problém. Typická chyba je měřit jen na jednom místě a dělat závěry. Teplota se mění podle zatížení, proto měřte opakovaně v pravidelných intervalech.<br>
<br>
<br>
<br>
U chladičů platí, že záleží na proudění vzduchu. Pokud je kolem nich málo místa nebo jsou zanesené, výkon rapidně klesá. Vyčistěte žebra, odstraňte prach a zajistěte, aby vzduch mohl volně proudit. Nepodceňujte ani orientaci ventilátoru – špatný směr dokáže teplo vracet zpět. Pravidelná údržba jednou za čas zabere pár minut, ale ušetří hodiny oprav.<br>
<br>
<br>
<br>
První častou chybou je předávkování pracího prostředku. Větší dávka neznamená čistší prádlo, jen horší máchání. Držte se dávky uvedené na obalu a u měkké vody ji klidně uberte. Pokud používáte tablety nebo kapsle, nedávejte je do bubnu spolu s prádlem, ale do dávkovače, pokud to stroj umožňuje. Prášek se musí rozpustit dřív, než se dostane k látce.<br>
<br>
<br>
<br>
Prádlo, které po vyprání ztuhne a škrábe, většinou není opotřebené. Na vině je způsob praní a sušení. Tvrdost vzniká tím, že se v materiálu usadí zbytky pracího prostředku, minerální látky z vody a uvolněná vlákna, která se při nedostatečném máchání slepí. Čím déle se to děje, tím horší je výsledek.<br>
<br>
<br>
<br>
Elastan a spandex jsou na teplo citlivé. Při teplotách kolem šedesáti stupňů Celsia začnou vlákna povolovat a guma ztrácí schopnost vrátit se do původní délky. Radiátor běžně topí na padesát až sedmdesát stupňů, takže se do tohoto pásma dostáváte pravidelně. Tričko pak po pár měsících drží v pase jako povolená gumička, která se vlní a nedrží. Není to tím, že by guma praskla — jen ztratila pružnost a už se nesmrští zpět.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozhodující je vzdálenost od okraje přilby a sklon plochy, na kterou chránič míří. U sportovních přileb se chrániče nejčastěji umísťují nad ucho, na týlní část a někdy i na čelní hranu. Vždy ale musí kopírovat přechod mezi pevnou skořepinou a měkčí vnitřní vložkou. Pokud chránič přesahuje přes hranu skořepiny, při nárazu se ohne a ztratí funkci. Pokud je naopak příliš utopený uvnitř, nedosedne a klouže.<br>
<br>
<br>
<br>
Kde se teplo ztrácí a jak to poznat Nejčastější příčinou je ucpaný nebo zanesený okruh. U vody to bývá vodní kámen, u vzduchu prach. Pokud proudí méně média, chlazení slábne. Další častou chybou je špatné izolování teplých částí – teplo se pak vrací tam, odkud má odejít. Zkontrolujte těsnění, hadice a spoje. Netěsnost poznáte podle vlhkosti nebo podle poklesu tlaku. Vše řešte včas, dokud nejde o vážnější poškození.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušení rozhoduje stejně jako praní. Prádlo věšené na přímém slunci nebo na horkém radiátoru ztvrdne, protože vlákna rychle vyschnou a slepí se. Sušte ve stínu, s dostatečným odstupem kusů od sebe a pokud možno volně rozložené. V sušičce nastavte nižší teplotu a vyberte prádlo, dokud je mírně vlhké. Při žehlení žehličkou s napařováním vlákna znovu změkčí.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro běžné denní spodní prádlo z bavlny, směsi bavlny s elastanem nebo mikrovlákna volte program na 60 °C. Vložky, kalhotky po menstruaci, ponožky po sportu a prádlo po nemoci perte na 60 °C vždy. Ručníky a osušky patří také na 60 °C, protože se v nich drží vlhkost. Na 90 °C se pere pouze ložní prádlo při infekční nemoci v rodině, bílé utěrky a pleny. Hedvábí, vlna a jemné krajkové prádlo 60 °C nezvládnou – srazí se nebo ztratí tvar.<br>
<br>
<br>
<br>
Krev na prost řadle pro nikdy teplou vodu zní jako heslo, které si lidé pletou s reklamou na chlazení. Ve skutečnosti jde o jednoduchý princip: teplo vzniká třením a odporem, ať už v motoru, v elektronice, nebo v potrubí. Pokud chcete, aby zařízení pracovalo s chladivým výkonem i při vysokých teplotách, musíte nejdřív pochopit, kde se teplo bere a kam odchází. Bez toho se každé řešení mine účinkem.<br>
<br>
<br>
<br>
Pomůže i jednoduchý trik před sušením: protřepte každý kus a několikrát jím zatřeste. Vlákna se uvolní a neusadí se do tuhé vrstvy. U ručníků a osušek se vyhněte aviváži úplně, snižuje savost. Místo ní přidejte do máchání půl šálku jedlé sody, která změkčí vodu a pomůže odstranit zbytky.