Tvrdé či měkké dřevo: Které lépe hoří a hřeje
Po položení zkontrolujte, zda podložka nikde nevyčnívá nebo se nekroutí. Pokud je podložka tenká a má tendenci se nadzvedávat, přilepte ji k podlaze pomocí vhodného lepidla, které snese vyšší teploty. Dbejte také na to, aby podložka nezasahovala pod stěnu – měla by být vždy v jedné rovině s podlahou, aby se kolem ní nedrhnul prach a nečistoty. Pravidelně kontrolujte, zda podložka nevykazuje praskliny nebo změnu barvy – to jsou první známky přehřívání.<br>
<br>
<br>
<br>
Po dokončení montáže nechte tmel nebo lepidlo důkladně vytvrdnout, obvykle 24 hodin. Následně proveďte první kontrolní zatopení při mírné teplotě. Během vytápění kontrolujte, zda se desky nedeformují a zda nevznikají nové praskliny. Pokud se objeví podélné nebo vlasové trhliny, je to signál, že je problém s montáží. Správně provedená výměna prodlouží životnost celého topeniště a zvýší jeho bezpečnost. Pravidelnou kontrolou a včasnou výměnou předejdete nákladnějším opravám celé kamenické konstrukce.<br>
<br>
<br>
<br>
Tvrdé dřevo z listnatých stromů – buk, dub, habr, jasan nebo javor – má vysokou hustotu, a proto hoří déle a vydává stabilní žár. Hodí se na přitápění přes noc nebo do akumulačních kamen. Dub sice hoří pomalu a vytváří dlouho žhnoucí uhlíky, ale potřebuje důkladné proschutí, jinak se v něm tvoří hodně dehtu. Buk a habr jsou naopak ideální pro běžné zatápění, protože hoří čistě a mají výbornou výhřevnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Měkké dřevo z jehličnanů – smrk, borovice, modřín, jedle – je lehčí a obsahuje více pryskyřice. Vyznačuje se rychlým vzplanutím a krátkým, ale intenzivním plamenem. Skvěle poslouží k rozhoření tvrdého dřeva nebo k rychlému přitopení v přechodném období. Nevýhodou je menší výhřevnost a vyšší produkce sazí, které se usazují v komíně. Pokud máte jen měkké dřevo, pravidelně kontrolujte komín a častěji ho čistěte.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak podložku správně položit, aby plnila svou funkci Podložku pokládejte vždy na suchý, čistý a rovný povrch. Pokud ji dáváte na dřevěnou podlahu, je vhodné pod ni umístit ještě vrstvu ze sádrokartonu nebo jiného nehořlavého materiálu. Spoje mezi jednotlivými díly podložky musí být těsné – pokud máte více dílů, překryjte je nebo je spojte pomocí speciální spojovací pásky. Mezera by neměla být větší než 1 mm, protože i malou škvírou může procházet teplo a jiskry.<br>
<br>
<br>
<br>
Před prvním zatopením vyzkoušejte tah. Zapalte kus novin v krbu nebo kamnech a sledujte, zda kouř jde správně do komína. Pokud se kouř vrací do místnosti, příčinou může být ucpaný průduch, studený komín nebo nedostatečný přísun vzduchu. Studený komín zahřejete tím, že na chvíli zapálíte hořlavý papír přímo u ústí – ale pozor, aby byl komín v pořádku. Pokud problém přetrvává, zavolejte odborníka, protože příčinou může být i poškozená vložka.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat suché dřevo a proč je vlhkost nepřítel Nejdůležitější vlastností palivového dřeva je vlhkost. Čerstvě pokácené dřevo mívá 50–60 % vody, zatímco správně vysušené by mělo mít méně než 20 %. Vlhké dřevo špatně hoří, hodně kouří a místo tepla produkuje vodní páru. Navíc se v něm usazuje kreozot, což je hlavní příčina požárů komínů. Suché dřevo poznáte podle zvuku – dvě polena o sebe udeříte a uslyšíte ostrý, téměř kovový klep. U čerstvého dřeva je zvuk tlumený.<br>
<br>
<br>
<br>
Železná kamna sálají velké množství tepla, ale sáláním ohřívají také podlahu v okolí. Pokud podložka není správně zvolená nebo položená, může dojít k poškození podlahy, v horším případě i k požáru. Základním pravidlem je, že podložka musí být nehořlavá a musí mít takovou plochu, aby přesahovala obrys kamen minimálně o 30 centimetrů na každou stranu. U kamen s předním sklem se přesah směrem dopředu zvětšuje, protože sálání je tam nejsilnější.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co se zaměřit při kontrole vlastního topení Chcete-li zjistit, zda vaše topení ještě spadá do ekologické normy, proveďte jednoduchý test. Přiložte do kamen suché dřevo o vlhkosti do 20 % a pozorujte průběh hoření. Ideální stav je rychlý plamen s jasným, světlým ohněm, který brzy přejde na žhnoucí uhlíky. Pokud se oheň škrtí, doutná, nebo se musíte k plamenům vracet, je něco špatně. Dalším ukazatelem je množství popela a sazí. Pokud se vám v komíně rychle tvoří tmavý dehet nebo saze, znamená to, že dřevo nehoří úplně – a to už je vážný problém, který navyšuje emise i riziko požáru.<br>
<br>
<br>
<br>
Důležitý je také teplotní limit podložky. U kamen na dřevo nebo uhlí se teplota na povrchu podložky může vyšplhat vysoko, proto je nutné vybírat materiál, který je výrobcem deklarován pro minimálně stejnou teplotu, jakou kamna dosahují. V praxi to znamená, že běžná kuchyňská keramická dlažba nestačí. Vhodnější jsou speciální protipožární desky nebo hutný přírodní kámen. Vždy si ověřte, že podložka má atest o nehořlavosti, a to i v případě, že chcete pod kamna použít starou plechovou desku z půdy.