Suché dřevo, nebo mokré? Kdy se sráží a kdy ne
Před vrtáním si křídlo položte na rovnou desku a změřte, jak moc se prohýbá. Když se ohne o více než 2 mm na metr délky, tři panty to nespraví. Pomůže výztuha z ocelového profilu vložená do drážky na zadní straně dvířek. Teprve pak má smysl řešit počet pantů. U skleněných nebo hliníkových dvířek se řiďte doporučením výrobce, protože materiál se chová jinak než dřevo.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby: nástřik se aplikuje na zbytky starého lepidla, na mastnotu nebo na vlhké sklo. Další je příliš krátká prodleva mezi vrstvami — rozpouštědlo se nestihne odpařit a výsledek zbělá. Někteří lidé zkoušejí fólii přebrousit jemným papírem, což vrstvu zničí nevratně. Pozor také na okraje: pokud nástřik zasáhne těsnění nebo rám, může je naleptat. Okolí vždy přelepte malířskou páskou.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud potřebujete do skla v nábytku zasáhnout dodatečně, existují jen dvě schůdné cesty. Buď díl vyměnit za nový, vyrobený na míru včetně všech otvorů, nebo zvolit alternativu, která řezání snese – například sklo tepelně zpevněné, které se sice také kalí, ale méně, a u některých provedení umožňuje dodatečné opracování. Vždy je nutné si předem ověřit, o jaký typ skla jde. U polic a dvířek se navíc vyplatí vrtané otvory navrhnout s rezervou a úchytky řešit lepenými nebo svěrnými držáky, které žádný vrt nevyžadují.<br>
<br>
<br>
<br>
Do vyklaného otvoru se často lije lepidlo nebo se strká párátko. To je krajní řešení, které u nosného spoje neobstojí. Pokud jde jen o kosmetický spoj, můžete díru vyplnit dřevěnou hmoždinkou namazanou lepidlem, nechat vytvrdnout a vrut zašroubovat znovu. U konstrukčního spoje je spolehlivější vrut posunout o kus vedle, nebo použít delší a silnější vrut s větším jádrem. Nový otvor ve stejném místě už nikdy nedrží jako původní.<br>
<br>
<br>
<br>
Každý, kdo topí dřevem, se dřív nebo později setká s tím, že se palivo v kamnech nebo v kotli chová jinak, než jak vypadalo na skládce. Může za to vlhkost a s ní spojené sesychání. Pohyb dřeva neboli jeho sesychání a bobtnání není okamžitý jev. Dřevo je hygroskopický materiál, který neustále vyrovnává vlhkost s okolním prostředím. Dokud leží na vzduchu, má vlhkost vyrovnanou s relativní vlhkostí vzduchu. Jakmile se dostane do topeniště, začne se ohřívat a vlhkost z něj uniká. Teprve tehdy se začnou dřevěná vlákna smršťovat a měnit rozměry.<br>
<br>
<br>
<br>
Co se děje uvnitř polena během prvního zatopení Voda ve dřevě není jen tak. Část je volná v cévních dutinách, část je vázaná ve stěnách buněk. Volná voda odchází při sušení na vzduchu poměrně snadno. Vázaná voda se uvolňuje až při vyšších teplotách, tedy až v topeništi. Když teplota uvnitř polena překročí zhruba 100 °C, vázaná voda se mění v páru a tlačí na okolní vlákna. Dřevo se snaží zbavit vlhkosti, a tím se smršťuje. Proto se rozměry polen po prvním zatopení zmenší a hmotnost klesne. Tento proces se opakuje, dokud dřevo nedosáhne rovnovážné vlhkosti odpovídající prostředí, ve kterém ho skladujete.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je skladovat dřevo v uzavřené garáži nebo ve sklepě bez větrání. Tam sice nezmokne, ale ani nevyschne. Další chybou je topit dřevem, které bylo pokáceno teprve letos. Takové dřevo obsahuje příliš mnoho vody a jeho pohyb po prvním zatopení je tak prudký, že může poškodit i samotná kamna. Pokud chcete mít jistotu, kupujte dřevo s předstihem a nechte ho přes sezónu vysychat. První topná sezóna pak ukáže, jak kvalitní palivo máte. Až se dřevo vysuší a sesychání ustane, bude hořet klidněji, déle a s vyšším tepelným výkonem.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický důsledek je jednoduchý: dřevo, které jste na podzim naskládali do kamen, může po prvním zatopení popraskat, zmenšit se a někdy i mírně zdeformovat. To ale neznamená, že je nevhodné k topení. Naopak, praskliny urychlují další vysychání a zlepšují hoření. Problém nastává, pokud dřevo před prvním topením nebylo dostatečně vysušené. Mokré dřevo se při hoření chová jinak: část tepla se spotřebuje na odpaření vody, takže do místnosti se dostane méně tepla a v komíně vzniká více vodní páry a dehtu. Dehet se usazuje v komínovém průduchu a může způsobit požár.<br>
<br>
<br>
<br>
Abyste se vyhnuli potížím, dodržujte několik zásad. Dřevo štípejte na menší kusy, aby mohlo vysychat rovnoměrně. Skládejte ho tak, aby mezi poleny proudil vzduch, a chraňte ho před deštěm, ale ne před větrem. Vlhkost dřeva před topením zkontrolujte vlhkoměrem. Hodnota by se měla pohybovat mezi 15 a 20 procenty. Pokud vlhkoměr nemáte, klepejte dvěma poleny o sebe: suché dřevo vydává dutý zvuk, mokré tlumený. Při prvním zatopení v sezóně nepřikládejte příliš mnoho paliva najednou. Nechte dřevo nejprve pomalu prohřát a teprve potom přidejte další. Vyhnete se tím náhlému pnutí, které může polena roztrhnout.