Suché dřevo, nebo mokré? Kdy se sráží a kdy ne

U světlých dřevin, jako je javor, bříza nebo buk, se slepený spoj projeví mnohem snáze než u tmavého ořechu či dubu. Důvodem je rozdílná savost jednotlivých kusů. Lepidlo se do pórů vsákne nerovnoměrně a po přebroušení a nalakování vytvoří světlejší nebo tmavší proužek. Proto nikdy nehodnoťte dýhu jen podle suchého, neošetřeného povrchu. Přiložte na ni navlhčený hadřík nebo ji otřete vlhkou houbou. Voda zvýrazní rozdíly v barvě i struktuře a spoj se okamžitě ukáže.<br>
<br>

<br>
<br>

Typickou chybou je skladovat dřevo v uzavřené garáži nebo ve sklepě bez větrání. Tam sice nezmokne, ale ani nevyschne. Další chybou je topit dřevem, které bylo pokáceno teprve letos. Takové dřevo obsahuje příliš mnoho vody a jeho pohyb po prvním zatopení je tak prudký, že může poškodit i samotná kamna. Pokud chcete mít jistotu, kupujte dřevo s předstihem a nechte ho přes sezónu vysychat. První topná sezóna pak ukáže, jak kvalitní palivo máte. Až se dřevo vysuší a sesychání ustane, bude hořet klidněji, déle a s vyšším tepelným výkonem.<br>
<br>

<br>
<br>

Nejprve si plochu prohlédněte proti světlu. Nakloňte desku tak, aby na ni dopadalo světlo z boku, a pomalu s ní otáčejte. Slepená dýha se prozradí jemnou linií, která nemá nic společného s kresbou dřeva. Bývá rovná, často podél nebo napříč, a přerušuje přirozené letokruhy. Pokud linii nevidíte, přejeďte po povrchu bříškem prstu. Spoj bývá nepatrně znát jako vlnka nebo změna odporu, zvlášť pokud je dýha slabší.<br>
<br>

<br>
<br>

Abyste se vyhnuli potížím, dodržujte několik zásad. Dřevo štípejte na menší kusy, aby mohlo vysychat rovnoměrně. Skládejte ho tak, aby mezi poleny proudil vzduch, a chraňte ho před deštěm, ale ne před větrem. Vlhkost dřeva před topením zkontrolujte vlhkoměrem. Hodnota by se měla pohybovat mezi 15 a 20 procenty. Pokud vlhkoměr nemáte, klepejte dvěma poleny o sebe: suché dřevo vydává dutý zvuk, mokré tlumený. Při prvním zatopení v sezóně nepřikládejte příliš mnoho paliva najednou. Nechte dřevo nejprve pomalu prohřát a teprve potom přidejte další. Vyhnete se tím náhlému pnutí, které může polena roztrhnout.<br>
<br>

<br>
<br>

Co se děje uvnitř polena během prvního zatopení Voda ve dřevě není jen tak. Část je volná v cévních dutinách, část je vázaná ve stěnách buněk. Volná voda odchází při sušení na vzduchu poměrně snadno. Vázaná voda se uvolňuje až při vyšších teplotách, tedy až v topeništi. Když teplota uvnitř polena překročí zhruba 100 °C, vázaná voda se mění v páru a tlačí na okolní vlákna. Dřevo se snaží zbavit vlhkosti, a tím se smršťuje. Proto se rozměry polen po prvním zatopení zmenší a hmotnost klesne. Tento proces se opakuje, dokud dřevo nedosáhne rovnovážné vlhkosti odpovídající prostředí, ve kterém ho skladujete.<br>
<br>

<br>
<br>

Nový nábytek z lamina, masivu nebo dýhy drží pevně jen do prvního zatížení. Šrouby, konfirmáty a spojovací kameny se během prvních týdnů provozu mohou uvolnit, i když bylo vše dotaženo na maximum. Nejde o vadu výrobku, ale o fyzikální vlastnosti materiálů – dřevo pracuje, lamino se mírně stlačuje a spoje si „sedají". Pokud si toho nevšimnete včas, může se z nábytku stát viklavá konstrukce, která vrže nebo se dokonce rozpadne.<br>
<br>

<br>
<br>

Pokud chcete patině předejít, stačí klicu pravidelně otírat suchým nebo mírně navlhčeným hadříkem a jednou za čas ji přeleštit přípravkem na mosaz, který obsahuje inhibítor koroze. Vyhněte se ale silikonovým olejům, které na sebe lepí prach a vytvářejí lepkavý film. Důležité je také větrání – v uzavřených prostorách s vysokou vlhkostí se patina tvoří i na místech, kam se nesahá.<br>
<br>

<br>
<br>

Co se děje uvnitř spoje v prvních týdnech Dřevotříska má měkké jádro a tvrdší povrch. Šroub do nábytku se zařezává do vláken a po utažení už není v ideálním záběru. Při zatížení – otevření dvířek, dosednutí na židli, naplnění police – se spoj mikroskopicky posune. Vzniká vůle, která se projeví jako povolení. Stejně reagují i excentrické spojky: jejich čep se v plastovém pouzdře pootočí a předpětí zmizí. Vlhkost vzduchu navíc způsobuje, že dřevo bobtná a sesychá, takže spoj může být jednou těsnější a podruhé volnější.<br>
<br>

<br>
<br>

Praktický důsledek je jednoduchý: dřevo, které jste na podzim naskládali do kamen, může po prvním zatopení popraskat, zmenšit se a někdy i mírně zdeformovat. To ale neznamená, že je nevhodné k topení. Naopak, praskliny urychlují další vysychání a zlepšují hoření. Problém nastává, pokud dřevo před prvním topením nebylo dostatečně vysušené. Mokré dřevo se při hoření chová jinak: část tepla se spotřebuje na odpaření vody, takže do místnosti se dostane méně tepla a v komíně vzniká více vodní páry a dehtu. Dehet se usazuje v komínovém průduchu a může způsobit požár.