Slaňování bezpečně: co se stane, když podceníte uzly a kotvy
U zlomenin a vykloubení platí jednoduché pravidlo: nechtějte nic napravovat. Končetinu zafixujte v poloze, v jaké se nachází, ideálně pomocí pevné dlahy z hole, lyže nebo srolované bundy. Přiložte ji tak, aby znehybnila kloub nad i pod poraněním. Při otevřené zlomenině ránu sterilně překryjte a teprve poté fixujte. Velmi častou chybou je podávání jídla a pití zraněnému, který může potřebovat operaci v celkové anestezii. Pokud je při vědomí a nemá jiné kontraindikace, dejte mu jen malé doušky čisté vody.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším krokem je krátká neurologická příprava. Můžete provést rychlé reakční cviky, třeba poskoky do stran s okamžitým zastavením, nebo běh se střídavým zrychlením. Tímto naučíte nervový systém rychle přepínat mezi napětím a uvolněním. U sportů s nářadím (lezecké chyty, řidítka) udělejte pár opakování s plnou technikou, ale bez maximálního zatížení. Nezapomínejte na krátké pauzy mezi jednotlivými prvky – ideálně 30–60 sekund.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdůležitější je komunikace se záchranným systémem. Vždy volejte na tísňovou linku, i když si nejste jistí závažností stavu. Operátor vám poradí, co dělat, a v případě potřeby vyšle pomoc. Přesně popište místo nehody, počet zraněných, jejich stav a viditelná poranění. Než přijede pomoc, zůstaňte se zraněným a sledujte jeho dech a vědomí. Vyhněte se zbytečnému přenášení – pohyb může zhoršit případná vnitřní poranění. S trochou rozvahy a základní připravenosti zvládnete první minuty správně a zvýšíte šanci na plné uzdravení.<br>
<br>
<br>
<br>
Zastavte krvácení dřív, než začnete ošetřovat cokoli jiného Zastavení masivního krvácení je absolutní prioritou. Přímý tlak na ránu čistým kusem látky nebo obvazu je nejúčinnější. Pokud tlak nepomáhá, přiložte tlakový obvaz. Škrtidlo použijte pouze při profuzním krvácení z končetiny, kdy tlak nezabírá, a to vždy nad ránou směrem k srdci. Poznamenejte si čas přiložení – škrtidlo se nesmí nechat déle než dvě hodiny bez povolení. Typickou chybou je ránu „vyplachovat" vodou z potoka nebo rány zasypávat hlínou; tím zanesete infekci a ztížíte práci lékařům.<br>
<br>
<br>
<br>
Dále myslete na to, že první oblast by měla být technicky jednoduchá i z hlediska jištění. Vyberte místo, kde se lezec i jistič snadno dorozumí a kde není nutné složité jištění přes karabiny nebo pomocné smyčky. Vhodné jsou cesty s jištěním na borhák, kde se postupně učíte pohyb a jistící techniku bez stresu. Vyhněte se oblastem, kde je nutné slaňovat z více délek, protože tam už se vyžaduje zkušenost s manipulací s lanem a s uzly.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro reálný skalní terén si osvojte také pád do strany. Ten se hodí, když kotoul není možný a vy nechcete padat na záda. Dopadněte na bok s pokrčenýma nohama a rukama, které tlumí náraz. Hlava musí zůstat nad rameny, nikdy ne v záklonu. Při dopadu na bok je důležité, aby se vaše tělo nepropadlo do nepřirozené polohy. Trénujte to z místa a poté z pohybu, abyste si zautomatizovali správné držení těla.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte na podchlazení. I při mírné teplotě může zraněný člověk rychle prochladnout, protože jeho tělo přesměrovává energii na hojení a šok. Zabalte ho do izolační fólie, suchého oblečení nebo spacáku. Hlavu chraňte čepicí, protože tou uniká nejvíc tepla. Pokud je postižený při vědomí a může polykat, dejte mu teplý sladký nápoj, ale ne alkohol – ten rozšiřuje cévy a urychluje únik tepla. Při podezření na vnitřní zranění ale tekutiny raději vynechejte.<br>
<br>
<br>
<br>
Kotvy jsou druhým pilířem bezpečnosti. Nikdy nespoléhejte na jediný bod, pokud to není nezbytně nutné. Ideální je rozložit zátěž mezi dva až tři nezávislé body – například stromy, skoby nebo borháky. Při budování kotvy dbejte na to, aby byl výsledný úhel mezi jednotlivými rameny co nejmenší. Čím větší úhel, tím větší síla působí na každý bod. Při úhlu 120 stupňů už každé rameno zatěžujete dvojnásobkem své hmotnosti, což může kotvu přetížit. Používejte smyčky z dutého popruhu nebo dynamické lano, nikdy ne statické, které nemá potřebnou pružnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Při slaňování samotném se zaměřte na kontrolu spouštěcího lana. Než začnete, prohoďte obě prameny přes kotvu a zkontrolujte, že jsou správně vedené v slaňovací brzdě. Pokud slaňujete na dvou lanech, ujistěte se, že jsou spojena správným uzlem – ideálně dvojitou rybářskou spojkou. Tento uzel se musí dotahovat pod zátěží, proto ho vždy zkoušejte zatížit ještě na zemi. Po skončení slanění je třeba zkontrolovat, zda je uzel správně utažený a neklouže.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec si uvědomte, že technika pádu se neučí na skále, ale na bezpečném místě. Pokud nejste schopni udělat kotoul bez rozmýšlení a s plnou kontrolou, nemáte na to, abyste ho zkoušeli v exponovaném terénu. Věnujte tréninku alespoň dvacet minut denně a kombinujte různé typy pádů. Vaše tělo si pak vytvoří paměť, která vám v krizové situaci zachrání zdraví. Až budete mít techniku jistou, vyzkoušejte ji pod dohledem zkušenějšího parťáka na jednoduchém terénu, kde je měkká půda a žádné ostré hrany.