Skul na zdi, který zničí celou omítku
U rozkládacích postelí je situace složitější. Mechanismus potřebuje rovnou základnu, jinak se zámky opotřebují a postel se časem přestane rozkládat plynule. Pokud rozkládací postel stojí na přechodu podlah, bývá lepší ji posunout celou na jeden povrch. Jestli to prostor nedovolí, vyrovnejte podlahu v místě, kde se postel rozkládá, pomocí pevné desky přes celou plochu. Nikdy nevyrovnávejte jen nohy a nechte střední část rámu viset nad přechodem.<br>
<br>
<br>
<br>
Hlavní problém bývá ostré stropní světlo, které proniká škvírou pod dveřmi. Řešení není vypnout světlo úplně, protože v předsíni potřebujete vidět na boty a zipy. Vyměňte zdroj za slabší, ideálně teplejší odstín. Pomůže i malé orientační světlo u podlahy nebo stojací lampička s clonou, která svítí dolů. Pokud dveře do ložnice nemají práh, pomůže těsnicí páska nebo váleček z látky položený na zem. Někdy stačí jen otočit dveře tak, aby se světlo neodráželo do prostoru, kde spí.<br>
<br>
<br>
<br>
Při lepení polštáře nikdy nepostupujte tak, že ho přitlačíte jen uprostřed. Začněte od jednoho okraje, postupně ho vtlačujte do lepidla a druhou rukou kontrolujte, zda se mezera nezvětšuje. Pomocí gumové paličky poklepejte po celé ploše, abyste vytlačili vzduch. Pokud i po zatvrdnutí lepidla slyšíte dutý zvuk, polštář nedrží a musí se sundat.<br>
<br>
<br>
<br>
Když ani po těchto krocích nezmizí odlesk od protější stěny, jde o světlo, které se odráží do místnosti, ne skrz okno. V takovém případě pomůže změnit polohu postele nebo otočit matraci tak, aby hlava nebyla přímo proti oknu. Účinná je i nízká police nad oknem, která odstíní horní úhel dopadu. Pokud je to možné, dohodněte se se sousedem na přesunu svítidla nebo na nasazení směrového krytu. Většina lidí vyjde vstříc, když vidí, že jde o konkrétní okno a konkrétní hodiny, ne o obecnou stížnost.<br>
<br>
<br>
<br>
U velkých formátů, třeba dlaždic nebo kamenných desek, je nutné lepit na obě strany – na zeď i na rub polštáře. Jednostranné lepení je nejčastější důvod, proč se mezera po čase znovu objeví. Také nezapomeňte na dilatační spáry u okrajů, u rohů a u prostupů. Pokud je polštář velký a těžký, podepřete ho do zatvrdnutí lepidla kliny nebo deskami.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve zkontrolujte, zda je pohovka opravdu rozložená do koncové polohy. U mechanických systémů se sedák i opěrák musí dostat na doraz, jinak zůstane mezera. Zkuste s ní jemně pohnout dopředu a dozadu a poslouchat, jestli někde nezůstal zaseknutý čep nebo drážka. Pokud se část nepohne, nepáčte ji silou. Zkontrolujte, jestli v mechanismu nezůstal kus látky, drobek nebo jiný předmět, který blokuje dosednutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud proniká jen tenká linka kolem rámu, pomůže samolepicí těsnění do spáry nebo magnetický pásek na křídlo. U starších dřevěných oken bývá slabé místo v rámu samotném, ne v závěsu. Zkontrolujte, zda se křídlo po zavření dotýká těsnění po celém obvodu. Prohnutý rám seřídíte kováním, případně doplníte těsnicí profil. Někdy stačí okno dověřit a světlo zmizí bez jakékoli látky.<br>
<br>
<br>
<br>
Mezera mezi zdí a padajícím polštářem, ať už jde o obklad, dlažbu nebo jen omítku, vzniká většinou proto, že se podklad před prací dostatečně neočistil nebo nenapenetroval. Prach, mastnota a zbytky starých nátěrů zabrání lepidlu nebo maltě pořádně přilnout. Než začnete cokoli lepit, projeďte rukou po zdi – pokud zůstane šedý film na prstech, je třeba podklad nejdřív odmastit a zdrsnit.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je, že se mezera jen zamázne další vrstvou lepidla a polštář se přitlačí. Tím se problém za dva měsíce vrátí. Správný postup: uvolněný polštář opatrně odstraňte, očistěte podklad od prachu a starého lepidla, poté naneste penetraci a nechte ji zaschnout. Teprve pak lepte znovu – lepidlo nanášejte zubatou špachtlí po celé ploše, ne jen do rohů.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat, že je podklad skutečně připravený Když je penetrace suchá, zkuste na zeď přitlačit kousek lepicí pásky a prudce ji strhnout. Pokud s sebou vezme i jemný prach, podklad ještě není připravený. Stejně tak platí, že savé podklady (pórobeton, stará omítka) potřebují dvě vrstvy penetrace, zatímco ne savé (beton, keramika) stačí jedna. Mezi jednotlivými vrstvami dodržte čas uvedený na obalu – obvykle 2 až 4 hodiny, ale v chladu i déle.<br>
<br>
<br>
<br>
Když je práce hotová, počkejte alespoň 24 hodin, než na polštář něco postavíte nebo ho umyjete. Spárování proveďte měkkou spárovací hmotou, která zůstane pružná. Tvrdá spára u zdi, která se hýbe, praskne při prvním otřesu. A pokud se mezera objevila kvůli pohybu stavby, je lepší použít pružné lepidlo a spáru, která dokáže malé posuny vyrovnat, místo dalšího tvrdého materiálu.