Sádrokarton v koupelně vydrží roky, pokud dodržíte tři věci: impregnovanou desku, dokonalou hydroizolaci a funkční větrání. Kdo podcení jednu z nich, bude za rok bourat. Kdo si dá práci, bude mít rovnou a suchou stěnu bez plísně.
Posledním krokem je trpělivost. Nepřetírejte místa, která už začínají zasychat, a nedotýkejte se povrchu dřív, než je skutečně suchý. Výsledek, který vypadá jako od profíka, není o drahém nářadí, ale o dodržení postupu: správně přetmelené spáry, penetrace, dvě tenké vrstvy a klid na práci.<br>
<br>
<br>
<br>
Před obložením protáhněte rám všemi rozvody, které do stěny patří. Elektřina, voda i datové kabely se do hotové příčky dostávají jen velmi bolestivě. Kabely veďte v chráničkách a nechte si dostatečnou rezervu u vývodů. Mezi stojky vložte izolaci — minerální vlnu natlačte tak, aby vyplnila celý prostor a nikde nezůstala mezera. Právě mezera v izolaci je nejčastější důvod, proč je příčka slyšet do vedlejší místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Příčku zvládne postavit i ten, kdo nikdy nedržel v ruce hladítko. Rozhodující není síla, ale pořadí kroků a trpělivost u spojů. Než koupíte první profil, změřte dvakrát místo, kde má stěna stát, a ověřte, jestli vám podlahou nevede trubka nebo kabel. Právě tady vzniká nejvíc zbytečné práce.<br>
<br>
<br>
<br>
Sádrokarton v koupelně vydrží roky, pokud dodržíte tři věci: impregnovanou desku, dokonalou hydroizolaci a funkční větrání. Kdo podcení jednu z nich, bude za rok bourat. Kdo si dá práci, bude mít rovnou a suchou stěnu bez plísně.<br>
<br>
<br>
<br>
Osazení dveří do sádrokartonové příčky není složité, ale většina problémů vzniká kvůli vynechanému výztužnému rámu. Příčka z profilů a desek sama o sobě dveře neunese. Pokud do ní osadíte zárubeň jen tak, časem se objeví praskliny, dveře přestanou doléhat a konstrukce se rozkmitá. Nejprve tedy vyztužte otvor. Použijte profily CW a UA, případně dřevěné hranoly vsunuté do dutiny příčky. Zárubeň musí být ukotvena do této výztuhy, ne pouze do jedné vrstvy desek.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je spočítat jen desky a profily. Zapomenuté příslušenství, vruty, pásky a tmely pak rozpočet navýší o desítky procent. Druhá chyba je ignorovat tloušťku stěny. Ta ovlivní nejen cenu materiálu, ale i to, zda se vejdete do dispozice. Třetí chyba je objednat materiál přesně na plochu bez rezervy. Deska se při přenosu ohne, zlomí nebo poškodí, a druhá objednávka kvůli jednomu kusu je vždy dražší než rezerva.<br>
<br>
<br>
<br>
Při řezání elektrickou přímočarkou nebo oscilačním nářadím vzniká prachu nejvíce. Tam je ochrana očí naprosto nutná. Ruční řezání nožem je na tom lépe, ale i tak se jemný prach uvolňuje z hrany desky. Pokud řežete nad hlavou, prach padá přímo do obličeje. V takovém případě používejte brýle i respirátor bez výjimky.<br>
<br>
<br>
<br>
Izolace se vkládá mezi profily. Minerální vlna se počítá na plochu stěny, nikoli na objem, protože se mačká. Parozábrana nebo fólie se přidává jen tam, kde oddělujete vlhké a suché prostředí. Tmel na spáry a výztužná páska se spotřebovávají podle počtu spár. Na každý metr spáry počítejte s jedním metrem pásky. Tmel se nanáší ve dvou až třech vrstvách, takže hmotnost na metr spáry je vyšší, než se na první pohled zdá.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozpočet na sádrokartonovou příčku stojí na třech pilířích: plocha stěny, konstrukce a práce. Nejdřív změřte půdorysnou délku a výšku místnosti. Násobte je a dostanete hrubou plochu. Od ní odečtěte otvory pro dveře a okna, ale jen tehdy, pokud jsou větší než zhruba metr čtvereční. Menší prostupy se do odpočtu nepočítají, protože je stejně obložíte deskami. U stěny vyšší než tři metry počítejte s tím, že budete potřebovat vodorovný spoj a další CW profil uprostřed.<br>
<br>
<br>
<br>
Při samotném malování používejte kvalitní váleček s krátkým vlasem a barvu nanášejte ve dvou tenkých vrstvách místo jedné silné. Mezi vrstvami dodržte doporučenou dobu schnutí, obvykle několik hodin. Hrany a rohy nejdřív vytřete štětcem a teprve pak přejděte válečkem, abyste zabránili přetažení barvy mimo hranu. Pokud pracujete s barevnými odstíny, namíchejte si dostatek barvy na celou plochu v jednom kroku – dodatečné domíchávání už nikdy netrefí stejný odstín.<br>
<br>
<br>
<br>
Desky šroubujte ve svislém směru a švy nikdy nesmí ležet na sobě ve stejné linii na obou stranách. Hlavy šroubů zapusťte tak, aby byly těsně pod povrchem, ale papír na desce neprotrhněte. Mezi deskami nechte malou mezeru, kterou později vyplní tmel. Spáry přetmelte výztužnou páskou a teprve po zaschnutí přebruste. Kdo tmelí spáry bez pásky, bude se k nim za pár měsíců vracet — prasklina se objeví vždy v místě spoje.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je příprava povrchu. Spáry mezi deskami přetmelte speciálním tmelem určeným pro sádrokarton, do kterého vložíte výztužnou pásku. Po zaschnutí tmel přebruste jemným brusným papírem a povrch otřete od prachu. Na holý karton naneste nejdřív penetraci, která uzavře póry a zabrání tomu, aby barva vsakovala nerovnoměrně. Bez tohoto kroku se vám stane, že první vrstva zmizí během nanášení a druhý nátěr už nebude vypadat jednolitě.