První kompost, který neskončí jako smradlavá hromada

Větší spotřebiče, jako jsou ledničky, pračky nebo televize, patří na sběrný dvůr. Obvykle se za ně neplatí, ale některé dvory si účtují manipulační poplatek za kusy, které vyžadují speciální zpracování. Před odvozem si ověřte provozní dobu a to, zda přijímají daný typ zařízení. Častou chybou je, že lidé vezou elektroniku na dvůr, který ji nebere, a zbytečně ztratí čas. V takovém případě je lepší využít službu zpětného odběru, kterou nabízejí prodejci při koupi nového spotřebiče. Stačí jim starý přístroj předat při dodání nového, a to bez ohledu na to, kde jste ho koupili.<br>
<br>

<br>
<br>

Než ale vytvoříte nový výrobek, ujistěte se, že textil neobsahuje žádné kovové části – zipy, knoflíky, háčky – které by mohly poškodit šicí stroj nebo se stát nebezpečnými pro děti a zvířata. Všímejte si také složení materiálu. Směsové tkaniny (např. polybavlna) se recyklují hůře než čistá bavlna, vlna nebo len. Pokud si nejste jistí, podívejte se na štítek – pokud chybí, posuďte textilii podle omaku a hořlavosti (bavlna hoří čistě, syntetika se taví). Pro domácí projekty volte raději přírodní materiály, které se snáze zpracovávají.<br>
<br>

<br>
<br>

Když se řekne recyklace elektroniky, většina lidí si představí jediné: odvézt starý mobil nebo vysloužilou pračku do sběrného dvora. Jenže tím celý příběh nekončí. Mnoho zařízení obsahuje materiály, které lze znovu využít, a dokonce za ně získat drobnou finanční protihodnotu. Stačí vědět, jak na to a na co si dát pozor, abyste místo ušetření peněz nepropásli příležitost nebo neporušili zákon.<br>
<br>

<br>
<br>

Největší chybou je skladování čerstvých směsí. Domácí kosmetika bez konzervantů vydrží v lednici maximálně dva dny. Pokud si připravíte větší dávku a necháte ji při pokojové teplotě, začnou se v ní množit bakterie. Každou dávku proto míchejte čerstvou a použijte do dvou hodin. Při prvním náznaku podráždění, svědění nebo pálení si směs okamžitě smyjte a další experimenty raději konzultujte s dermatologem.<br>
<br>

<br>
<br>

Prvním krokem je roztřídit oblečení podle stavu. Pokud je kus stále nositelný, bez děr, skvrn nebo neopravitelných vad, můžete ho nabídnout dál – rodině, známým, nebo ho odnést do charitativního obchodu. Důležité je, aby byl textil čistý a suchý. Nikdy nevhazujete oblečení do kontejneru v igelitovém pytli, pokud není vyloženě určený k tomuto účelu – mokrý textil plesniví a znehodnotí celý obsah nádoby. Mnozí lidé chybují i tím, že do kontejneru dávají boty, kabelky nebo povlečení, které ale patří do jiných sběrných míst.<br>
<br>

<br>
<br>

Co do kompostu patří a co je jistá cesta k problému Základní pravidlo zní: střídejte vrstvy hnědého a zeleného materiálu. Hnědé jsou suché větvičky, listí, sláma, piliny nebo rozdrcené kartony. Zelené pak posekaná tráva, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky nebo plevel bez semen. Poměr dvě třetiny hnědého ku jedné třetině zeleného zajistí, že hromada nebude zahnívat, ale správně se rozloží. Vrstvy vždy lehce promíchejte, a pokud je materiál suchý, přidejte vodu – kompost má být vlhký jako vyždímaná houba.<br>
<br>

<br>
<br>

Co skutečně patří do tříděného sběru a co už ne Do kontejneru na textil patří především čisté a suché oblečení, které je stále prodejné nebo alespoň recyklovatelné na čistící hadry či izolační materiály. Patří sem také ložní prádlo, ručníky, utěrky a záclony. Nevhazujte tam ale oblečení kontaminované olejem, barvami nebo chemikáliemi – takový textil nelze dál zpracovat. Totéž platí pro prádlo s plísní nebo silně zapáchající. Vždy zkontrolujte kapsy – zapomenutý mobil nebo klíče dokážou v třídicí lince nadělat pěknou paseku.<br>
<br>

<br>
<br>

Káva je báječná na tělo, protože povzbuzuje prokrvení. Na obličeji ale může být příliš hrubá a její zrnka dráždí. Pokud kávový peeling chcete, použijte ho pouze na stehna nebo hýždě. Do obličejových masek patří spíše zelený čaj, který obsahuje antioxidanty. Po aplikaci jakékoli domácí směsi se vždy důkladně umyjte vlažnou vodou a naneste lehký krém, aby se obnovila hydratace.<br>
<br>

<br>
<br>

Základní recept je jednoduchý. Smíchejte dvě lžíce kokosového oleje (nejlépe za studena lisovaného), jednu lžíci bílého jílu (kaolinu) a deset kapek mátového nebo tea tree oleje. Kokosový olej má přirozené antibakteriální účinky a v ústech působí jako nosič pro další složky. Jíl zase jemně leští zuby a odstraňuje povlak, aniž by poškrábal sklovinu. Esenciální olej dodá pastě svěží chuť a podpoří dezinfekci. Vše důkladně promíchejte ve skleničce a hotovo. Konzistence by měla být krémová, ne příliš řídká – pokud je směs moc tuhá, přidejte kapku vody nebo více oleje.