Prostor navíc v malém bytě: předsíňová stěna, která opticky zvětší
Co děláte špatně při sušení a žehlení Sušení v sušičce je pro většinu základních kousků zbytečný risk. Teplo způsobuje srážení, žmolkování a ztrátu elasticity. Místo toho sušte prádlo naplocho na ručníku, případně na sušáku ve stínu. Vyhněte se přímému slunci, které bledne barvy, a radiátorům, které vysušují vlákna. Kožené a semišové kousky nikdy nesušte uměle – nechte je volně uschnout při pokojové teplotě a poté ošetřete impregnačním sprejem.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor také na skladování. Pletené svetry patří na polici složené, ne na ramínko – vlastní vahou se vytahují a deformují. Džíny můžete věšet za pásek, ale pokud je skládáte, nežehlete je přes přehyb. Kožené bundy potřebují dostatek prostoru a prodyšný obal, aby kůže mohla dýchat. Nevěšte je do igelitu ani do těsné skříně, kde se tvoří vlhkost.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní kousky šatníku – kvalitní bílá košile, tmavé džíny, kašmírový svetr nebo kožená bunda – tvoří páteř každodenního oblékání. Přesto často končí v koši dřív, než by musely. Důvodem nebývá jejich opotřebení, ale nešetrná péče. Správná údržba přitom není složitá ani časově náročná, pokud víte, na co se zaměřit.<br>
<br>
<br>
<br>
Než zavládne tma, vyvětrejte pokoj a zatáhněte závěsy. Pokud se děti bojí tmy, nechte rozsvícené malé noční světlo, ale ne přímo nad postelí. Zkuste také předem domluvit, že když se někdo probudí, může se jít vyspat k vám do postele, ale že to není vždycky ideální – hlavně pokud máte malé děti. Naučte své dítě, aby kamaráda v noci nebouchalo a neskákalo po něm, a vysvětlete oběma, že ráno je potřeba vstát v rozumnou hodinu.<br>
<br>
<br>
<br>
Co nezapomenout nachystat, než zazvoní zvonek Připravte každému dítěti vlastní polštář, deku a pyžamo, i kdyby mělo být jedno náhradní. Na noční stolek dejte sklenici vody a malou svačinu – nejlépe něco suchého, třeba piškot nebo jablko. Nezapomeňte na kapesníky a případně léky, pokud má dítě alergii. Důležité je také domluvit se předem s rodiči kamaráda na případných potížích s usínáním nebo na nočním pomočování – berte to jako běžnou věc a ne jako problém.<br>
<br>
<br>
<br>
Co má smysl řešit jako první? Začněte dispozicí, ne povrchem. Než sáhnete po nové dlažbě, zamyslete se, zda vám vyhovuje tok prostoru. Typickou chybou je zachovat stávající příčky jen proto, že je to levnější. Často stačí otevřít kuchyň do obýváku a rázem získáte světlejší, vzdušnější interiér, který usnadňuje každodenní pohyb. Pokud už ale dispozici měníte, pozor na nosné zdi – jejich zásah vždy konzultujte se statikem. Nejdražší chyba je odstranit zeď, která se ukáže jako nosná, a pak řešit průhyb stropu.<br>
<br>
<br>
<br>
Důležitá je i prevence drobných vad. Žmolky odstraňujte holicím strojkem na svetry nebo speciálním kartáčem, ale vždy jemně a po směru vláken. U drobných děr nebo vyblednutí zasáhněte včas – jednoduché opravy, jako je zašití knoflíku nebo přišití záplaty, prodlouží životnost o roky. Pokud se na bílé košili objeví skvrna, ošetřete ji ihned – zaschlá skvrna se odstraňuje mnohem hůř.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdůležitější je zvolit správnou hloubku a provedení. Mělká skříňka, třeba jen dvacet až třicet centimetrů, dokáže pojmout boty, kabáty i drobnosti, aniž by zabírala cenné místo z obytné části. Vyhněte se masivním kusům nábytku s dvířky po celé výšce – ty vytvářejí dojem těžké stěny. Místo toho kombinujte otevřené police, závěsné tyče a zásuvky, které jsou vizuálně lehčí a umožňují průchod světla.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte na detaily, které dělají nejvíc. Úzká konzola místo masivního botníku, tenký věšák s minimem háčků a jedna velká dekorace místo deseti malých – to jsou rozdíly mezi stísněnou chodbou a vzdušným zádveřím. Při výběru dveří do bytu volte světlý odstín nebo bílé provedení s jednoduchým kováním. Stejně tak zárubně a lišty by měly ladit se stěnou, nikoli s nimi kontrastovat. Když se vám podaří sladit všechny prvky do jednoho světlého celku, předsíň se promění z úzkého tunelu v příjemný vstupní prostor, který vás přivítá, aniž by vás při příchodu domů „zmáčkl".<br>
<br>
<br>
<br>
Po usušení přichází na řadu skladování. Nejlepší volbou jsou vzduchotěsné nádoby z tmavého skla, které chrání bylinky před světlem, vlhkostí a vzduchem. Plastové obaly nebo papírové sáčky nejsou vhodné pro dlouhodobé skladování, protože nechají aroma unikat. Bylinky můžete nechat celé nebo je nadrtit až těsně před použitím. Drcení urychluje ztrátu silice, a proto se vyplatí skladovat bylinky vcelku. Do nádob nikdy neukládejte ještě teplé bylinky, které by způsobily kondenzaci vlhkosti. Každou nádobu označte názvem bylinky a datem usušení, abyste později neztratili přehled o čerstvosti.