Proč se na měkké sedačce neopřete a co s tím udělat
První typická chyba je měření od středu stolu. Průchod se počítá od hrany desky, ne od nohou. Druhá chyba je ignorování radiátoru nebo parapetu. Ten může být nízko a židle se o něj opře dřív, než se dostane ke zdi. Třetí chyba je zapomenutí na otevírání dveří. Dveře do kuchyně nebo na terasu často končí přesně v místě, kde má stát židle. Zkuste si prostor oblepit papírovou páskou přímo na podlaze a projít se tam s židlí. Uvidíte realitu dřív než po návratu z obchodu.<br>
<br>
<br>
<br>
Televize umístěná přímo proti sedačce je výchozí řešení, ale ne vždy nejlepší. Natočení do rohu místnosti může zlepšit zážitek ze sledování i celkový dojem z obývacího pokoje. Nejde však o univerzální trik. Záleží na tvaru místnosti, rozmístění nábytku, zdrojích světla a také na tom, kolik lidí bude obrazovku pravidelně sledovat. Níže najdete pět situací, ve kterých má šikmé umístění smysl, a zároveň upozornění na chyby, které výsledek snadno pokazí.<br>
<br>
<br>
<br>
Hloubka sedáku je vzdálenost od přední hrany sedáku k opěradlu. Měří se v místě, kde skutečně sedíte, ne na okraji. Pokud je sedák hlubší než délka vašeho stehna, přední hrana tlačí do podkolenní jamky, nohy se nedostanou pohodlně na podlahu a vy podvědomě podsunujete pánev dopředu. Tím se ztratí opora beder a vzniká ona známá únava, kdy se po chvíli kroutíte a hledáte polohu, ve které to „nějak jde".<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív změřte, kolik místa skutečně potřebujete. Sedněte si na židli, opřete chodidla celou plochou o podlahu a nechte kolena v pravém úhlu. Změřte vzdálenost od špiček bot ke stěně. K tomu připočtěte dva až tři centimetry na to, abyste mohli nohy mírně posunout dopředu a dozadu. Výsledek je minimální hloubka prostoru pro nohy. Pokud vám vyjde víc než patnáct centimetrů, je lepší desku neposouvat, ale zvolit jiné uspořádání.<br>
<br>
<br>
<br>
Hloubka sedáku rozhoduje o tom, jestli se na sedačce skutečně opřete, nebo na ní jen sedíte napůl. Mnoho lidí kupuje sedačku podle vzhledu a šířky, ale hloubku řeší až doma, když zjistí, že se zády nedostanou k opěradlu. Přitom právě hloubka sedáku určuje, kam se opře pánev, jak se zakřiví bederní páteř a jestli vydržíte sedět delší dobu bez tlaku na stehna.<br>
<br>
<br>
<br>
Co dělat, když už sedačku doma máte Nejprve zkuste polštář nebo dvě složené deky umístěné mezi zády a opěradlo. Tím se hloubka sedáku zkrátí a pánev se dostane do kontaktu s opěradlem. Druhá možnost je polštář pod stehna, který podepře jejich přední část a zabrání tlaku na podkolenní jamku. Pokud sedačka odpružením připomíná spíš lavici, nepomůže ani polštář; problém je v kombinaci hloubky a tuhosti, ne v absenci doplňku.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec zvažte, jestli je pohovka pod oknem vůbec to pravé. V malém prostoru často lépe poslouží dvě křesla postavená naproti sobě nebo lavice podél jiné stěny. Okno pak zůstane volné pro světlo a radiátor pro teplo. Rozměry, které jste si změřili, vám napoví, co je reálné. Bez nich se každá úzká pohovka změní v překážku, kterou budete každý den obcházet.<br>
<br>
<br>
<br>
U sedaček s nastavitelnou hloubkou nebo s posuvným opěradlem si nastavte sedák tak, aby mezi přední hranou a podkolenní jamkou zůstaly dva až tři prsty. U jídelních židlí a křesel na práci platí totéž. Hloubka sedáku není detail, je to podmínka, bez které se opěradlo stává dekorací.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je kupovat sedačku podle šířky, protože se do obývacího pokoje „vejde". Šířka a hloubka spolu nesouvisí. Další častá chyba je měření hloubky v obchodě vsedě naboso a v tenkých šatech. V běžném provozu máte boty, tlustší oblečení a sedíte jinak. Zkuste si sednout na delší dobu, opřete se, nechte ruce volně a sledujte, kde cítíte tlak. Pokud musíte podsouvat polštář hned při zkoušce, doma to lepší nebude.<br>
<br>
<br>
<br>
Změřte si dvě věci: vzdálenost od zadní části kolena k zadku vsedě a výšku podkolenní jamky nad zemí. Hloubka sedáku by měla odpovídat zhruba vzdálenosti od zadku k vnitřní straně kolena, uvolněně o pár centimetrů méně. Pokud sedák měří výrazně víc, než je tato vzdálenost, opěradlo při sezení nepoužijete. Naopak příliš mělký sedák vás vytlačuje z opěradla a podepírá jen část stehen.<br>
<br>
<br>
<br>
Vypínač je druhý kritický bod. Když je na šňůře pod stolkem nebo vzadu u základny, budete se k němu ohýbat a při tom shazovat věci. Lepší je vypínač na krčku lampy nebo na základně z boku, kam dosáhnete rukou, aniž byste se museli naklánět. Pokud lampa vypínač nemá a používáte chytrou zásuvku, ovládání musí být po ruce ze sedačky, ne na druhé straně místnosti.