Proč se dlouhosrstá kočka musí česat častěji, než si myslíte?
Nejčastější chyba je vyvolání zvracení bez porady s odborníkem. U některých látek (louhy, kyseliny, ropné produkty) zvracení způsobí další poleptání jícnu a průdušek. Podání mléka, oleje nebo chleba také často uškodí – urychlí vstřebání jedu nebo naváže toxickou látku, kterou pak tělo zpracuje jinak. Nikdy nedávejte psovi léky pro lidi, ani paracetamol, ani ibuprofen. Tyto látky jsou pro psy toxické i v malém množství.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je rušení spánku během dne. Pokud pes nebo kočka spí, nenuťte je k aktivitě, nehladkejte je a nechte je doznít spánkový cyklus. Probouzení ve špatnou fázi vede k tomu, že zvíře není odpočaté a během noci se budí. Stejně tak se vyhněte krmení v noci, pokud to není nutné, a omezte přístup k jídlu alespoň hodinu před ulehnutím. Pamlsky na dobrou noc jsou sice příjemné, ale narušují trávení a tím i spánek.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak správně kartáčovat, aby to kočku nebolelo Než sáhnete po kartáči, projeďte srst prsty, abyste našli případné chuchvalce. Začněte kartáčováním od hlavy směrem k ocasu, ale vždy po směru růstu srsti. Používejte kvalitní hřeben s dlouhými, zaoblenými hroty, který pronikne až k pokožce, ale neškrábe ji. U koček s hustou podsadou je vhodný kovový hřeben, který zachytí i odumřelé chlupy. Pracujte po menších částech – rozdělte srst na pramínky a pročesejte je jeden po druhém. Pokud narazíte na zacuchané místo, netahejte za něj násilím; podržte srst u kůže a jemně rozplétejte prsty nebo použijte rozčesávací sprej, který zklidní statickou elektřinu a usnadní rozplétání.<br>
<br>
<br>
<br>
Zásadní je stabilní denní rytmus. Krmte ve stejnou dobu, choďte na procházky v pravidelných intervalech a dopřejte zvířeti dostatek pohybu, ale ne těsně před spaním. U psů platí, že poslední větší aktivita by měla proběhnout alespoň dvě hodiny před tím, než půjdete spát. U koček zase zajistěte, aby měly možnost lovit a hrát si během dne, ale večer už jen klidné mazlení. Tím nastavíte přirozený cyklus bdění a spánku.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznáte, že interval potřebuje úpravu Žádný kalendář nenahradí pozorování vlastního zvířete. Pokud kočka začne náhle hubnout, ale přitom jí stejně jako dřív, nebo se jí leskne srst méně než obvykle, může to být signál, že je odčervení potřeba dřív, než jste plánovali. Stejně tak pokud kočka začne vyhledávat trávu a zvracet ji s hlenem, často to souvisí s podrážděným žaludkem. V takovém případě nečekejte na další termín a poraďte se s veterinářem o individuálním schématu. Pozor ale na to, že příliš časté odčervování – třeba každý měsíc – zatěžuje játra a může vést k rezistenci parazitů na účinnou látku.<br>
<br>
<br>
<br>
Běžnou chybou je kartáčovat pouze vrchní vrstvu srsti. Povrchová úprava sice vypadá upraveně, ale podsada zůstává slepená a vytváří se z ní plstnaté chuchvalce, které se časem ztvrdnou a přilnou ke kůži. Proto se vždy zaměřte na hloubkové pročesání. Důležité je také zvolit správný tvar kartáče: hřeben s otočnými hroty je šetrný, ale méně účinný na hustou srst; kartáč s jemnými drátky (tzv. slicker) je lepší pro rozčesávání, ale vyžaduje jemný tlak, aby nedošlo k podráždění pokožky. Pro kočky s velmi jemnou srstí se vyhněte ostrým hrotům – mohly by způsobit mikroporanění, která se zanítí.<br>
<br>
<br>
<br>
Základním vodítkem je způsob chovu. Pokud kočka chodí ven, měla by dostávat odčervovací přípravek každé tři měsíce, protože přichází do kontaktu s hlínou, jinými zvířaty a může pozřít infikovanou kořist. U čistě domácích koček stačí interval půl roku, ale i tady platí výjimka – pokud v domácnosti žijí malé děti, těhotná žena nebo lidé s oslabenou imunitou, je vhodné zkrátit interval na čtyři měsíce. Riziko přenosu parazitů z kočky na člověka je sice nízké, ale ne nulové, a prevence je v tomto případě jednodušší než řešení následků.<br>
<br>
<br>
<br>
Když pes pozře něco jedovatého, rozhodují minuty. Nejdřív zhodnoťte, zda je zvíře při vědomí, dýchá a nemá křeče. Pokud pes zvrací, nepodávejte mu nic ústy, nechte hlavu dolů, aby se neudusil. Okamžitě zavolejte veterináře – číslo si najděte předem, ne až v krizi. Popište, co pes snědl, kolik toho bylo a za jak dlouho. Pokud nevíte, co to bylo, vezměte vzorek (zbytky rostliny, obal od návnady) a vezměte ho s sebou.<br>
<br>
<br>
<br>
Příprava na let s kočkou začíná mnohem dřív než u odbavovací přepážky. Nejprve si ověřte pravidla konkrétní letecké společnosti, protože se liší v tom, zda kočka smí do kabiny, nebo musí do nákladového prostoru. Většina dopravců umožňuje přepravu v kabině, ale pouze v uzavřeném přepravním boxu, který se vejde pod sedadlo před vámi. Box musí být dostatečně prostorný, aby se kočka mohla otočit, a zároveň pevný, s bezpečným zavíráním. Nezapomeňte, že některé aerolinky vyžadují zdravotní potvrzení od veterináře ne starší než několik dní, a to i pro vnitrostátní lety.