Proč malování pokoje bez přípravy ničí výsledek
U historických budov se vyhněte levným dřevotřískám a plastům, které uvolňují pachy a rychle se opotřebí. Masivní dřevo, kov, sklo a kvalitní textilie stárnou důstojně a ladí s původními prvky. Pozor na vlhkost: přírodní dřevo bez povrchové úpravy v nevytápěných místnostech bobtná. Do koupelen volte obklady s matným povrchem a sanity, které se snadno čistí. U podlah zvažte, zda originální prkna zakrýt kobercem – bývá to škoda a často to zhorší klima v místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Venkovní sklad by měl být na místě, kam přes den svítí slunce a kudy prochází vítr. Přikrýt polena plachtou celá je častá chyba. Vzduch pod plachtou kondenzuje, dřevo vlhne a plesniví. Zakryjte jen horní část, boky nechte otevřené. Ideální je přístřešek s volnými boky a mírným převisem střechy. Pokud dřevo skladujete volně na dvoře, položte na něj kryt jen nakrátko před deštěm, ne trvale.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete cokoli dělat, vyklízejte pokoj úplně. Ne jen odsuňte nábytek do středu, ale vyneste židle, stoly, obrazy, závěsy i koberec. Nábytek, který necháte na místě, přetáhněte mikrotenovou fólií a přelepte páskou u podlahy. Podlahu zakryjte plachtou nebo silnějším papírem, ne novinami, které barva prosákne. Zásuvky a vypínače přelepte malířskou páskou, ale pozor: obyčejná papírová páska při odlepování strhne i starý nátěr.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina lidí ovoce buď úplně zabalí do igelitu, nebo ho nechá volně na lince. Ani jedno není správně. Ovoce potřebuje vlhkost, ale ne mokro. Bobule a listová zelenina ocení jemnou bariéru, která zadrží páru, ale pustí vzduch. Řešením jsou látkové sáčky, papírové utěrky vložené do krabice nebo sklenice s volně položeným víčkem. Naopak jablka, hrušky a citrusy skladujte volně v přihrádce, jen je naskládejte tak, aby se nedotýkala místa, kde předtím hnily.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je kupovat matraci podle vnější šířky postele. Další je ignorovat tloušťku čalounění. Čelo s hlubokým polstrováním ubere několik centimetrů z vnitřní hloubky, takže matrace 200 cm na délku může čouhat nebo naopak chybět. Vždy měřte vnitřní rozměry rámu, ne vnější obrys postele. U starších rámů počítejte s tím, že dřevo mohlo pracovat a rozměry nejsou přesné.<br>
<br>
<br>
<br>
Teplota a vlhkost ovlivní výsledek víc, než se zdá. Nemalujte v horku nad třicet stupňů ani v zimě pod deset, barva pak nezasychá rovnoměrně. Vydržte dvě hodiny po dokončení místnost nevětřat a nezvyšovat v ní teplotu, aby film nepopraskal. Druhou vrstvu nanášejte až po úplném zaschnutí, obvykle po několika hodinách, ne hned. Mezi vrstvami zkontrolujte stěnu proti světlu, uvidíte místa, která jste vynechali.<br>
<br>
<br>
<br>
Barvu neřeďte od oka. Každá plechovka má na etiketě poměr ředění a ten se liší podle typu nátěru i podle toho, čím mažete. Příliš hustá barva dělá tahy a nerovnoměrný film, příliš řídká stéká a špatně kryje. Před malováním barvu promíchejte důkladně, ne jen protřepejte. Pokud použijete váleček, namočte ho nejdřív do vody nebo do ředidla a vyždímejte, jinak bude první metr plný chloupků. Hrany natírejte štětcem, teprve pak plochu válečkem, a vždy ve stejných pruzích. Nepřerušujte práci uprostřed stěny, jinak zůstane viditelný spoj.<br>
<br>
<br>
<br>
Postup, který funguje, a místa, kde to lidé pokaz<br>
<br>
<br>
<br>
Malování pokoje vypadá jako jednoduchá práce, kterou zvládne každý za jedno odpoledne. Právě proto většina lidí skončí s odlupujícím se nátěrem, viditelnými šmouhami a barvou na podlaze. Největší chyba ale není v samotném válení barvy. Je v tom, co uděláte předtím, než vůbec otevřete plechovku. Příprava zabere víc času než malování samo a rozhoduje o tom, jestli vydrží roky, nebo se začne loupat do měsíce.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec sundejte pásku, dokud je barva ještě měkká. Pokud počkáte, až úplně ztvrdne, strhnete i nátěr a hrany zůstanou ošklivě otřepené. Pásku táhněte pomalu pod úhlem, ne kolmo od zdi. Nářadí umyjte hned, ne druhý den. A poučte se: dobrý výsledek nedělá drahá barva, ale vyklizený pokoj, omyté stěny, vytmelené praskliny a trpělivost mezi vrstvami.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší past: přeskočené omytí a tmelení Tady vzniká většina problémů. Zeď před malováním musí být suchá, čistá a bez mastnoty. Kuchyňské výpary, cigaretový dehet a prach vytvoří na povrchu film, na kterém barva nedrží. Umyjte stěny teplou vodou s trochou saponátu a nechte je pořádně uschnout. Praskliny a důlky vytmelte, ale tmel nanášejte tenkými vrstvami, ne jednou silnou. Silná vrstva se stáhne a po uschnutí se objeví prohlubeň. Po zaschnutí tmel přebruste jemným brusným papírem a prach setřete vlhkým hadrem.