Přejete si postel po sourozenci? Zkontrolujte tyto věci
U postýlky se zvýšenými bočnicemi nebo u postele s postranicí zkontrolujte mechaniku zvedání. Pružiny a aretace musí držet v horní poloze samy, bez zajišťování. Zkuste s postranicí zatřást a sledujte, jestli se povolí. Stejně důležité jsou mezery mezi díly – pokud se některá zvětšila, může v ní uvíznout končetina nebo hlava menšího dítěte. Všechny hrany přejeďte rukou; odštípnutý lak nebo odkryté dřevo se snadno opraví přebroušením a novým nátěrem, ale musí být zdravotně nezávadný a dobře zaschnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Jaké osvětlení zvolit, abyste viděli a nerušili spáne<br>
<br>
<br>
<br>
Reproduktor položený přímo na stole rozechvívá desku a ta funguje jako velká blána. Totéž platí pro podlahu u regálů a postele. Dejte pod každý reproduktor měkkou podložku – filc, gumu nebo silnější korkovou podložku. Tím se přeruší přenos vibrací do nábytku. Subwoofer nikdy nepokládejte na skříň ani na zem ke zdi, ale na pevnou podložku do rohu místnosti dál od společné zdi. Pokud to jde, postavte reprobedny tak, aby nebyly přímo u zdi sousedící s obývacím pokojem nebo ložnicí.<br>
<br>
<br>
<br>
Rošt a matrace rozhodují o zdravém spánku Rošt je nejčastěji opomíjená část. Lamely mohou být popraskané, chybějící nebo prohnuté. Položte rošt na rovnou podlahu a zkontrolujte, zda některá lamela nedrží. Prohnutý rošt znamená nerovnoměrné zatížení matrace a horší spánek. Pokud jsou lamely v pořádku, ale drží jen v plastových úchytech, zkuste je lehce pootočit. Časem se úchyty vymačkají a lamely vypadávají. Vyměňte je za nové, pokud jsou prasklé. Matrace po starším dítěti bývá promáčknutá v místě, kde spalo. Prohlédněte ji proti světlu — viditelné prohlubně nebo zatuchlý zápach znamenají, že patří do odpadu. Dítě potřebuje pevnou a čistou matraci, ne jen „ještě dobrou".<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete cokoli přesouvat, změřte místnost a zakreslete si ji na papír ve stejném měřítku jako nábytek. Nakreslete dveře, okna, radiátory a zásuvky. Do plánku zakreslete i to, jak se dveře otevírají – to je detail, na který se zapomíná nejčastěji a kvůli kterému pak skříň nejde otevřít. Rozhodněte, jestli budou děti spát vedle sebe, nebo odděleně. Vedle sebe šetří místo, ale vede k rušení při usínání. Oddělená lůžka zase zaberou víc plochy, ale dají každému dítěti vlastní kout.<br>
<br>
<br>
<br>
Zkontrolujte také bočnice a zábradlí. U menších dětí se často používají postýlky s ohrádkou, u větších postelí s postranicí. Zkuste zatlačit na zábradlí směrem ven i dovnitř. Nemělo by se hýbat ani vrzat. Šrouby, které drží zábradlí, bývají slabší a časem se povolí. Pokud jde o rozkládací postel, prohlédněte panty a pojistky. Zkuste ji několikrát složit a rozložit. Musí držet v rozloženém stavu sama, bez zajištění rukou. Vadné panty jsou častou příčinou úrazu.<br>
<br>
<br>
<br>
Základ je rovný a tvrdý povrch. Koberec vypadá hezky, ale koleje na něm sedí křivě, spoje nedoléhají a vlaky nebo autíčka vykolejují v místech, kde to nejvíc bolí. Podložka z tvrdé desky nebo karimatky stažená k zemi řeší půlku problémů. Druhá půlka je výška. Pokud stavíte dráhu na zemi, dospělý se k ní ohne jen stěží a dítě ji při hře rozkopává nohama. Stolek nebo nízká deska na nohách je lepší než sebelepší koleje.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud je postel po starším sourozenci v dobrém stavu, může ještě roky sloužit. Ale bez kontroly to riskujete. Věnujte hodinu prohlídce a drobným opravám. Dítě si nezaslouží spát na vrzající, prohnuté nebo nedotažené posteli. A vy budete klidně spát taky.<br>
<br>
<br>
<br>
Přebírání postele po starším sourozenci je běžná praxe, ale ne vždy bez rizika. Dřevo, spoje a rošty stárnou, i když postel vypadá na první pohled dobře. Než ji znovu sestavíte a dáte do ní menší dítě, projděte ji systematicky. Nejde o zbytečnou opatrnost — ušetříte si problémy s bezpečností i spánkem.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte důkladnou prohlídkou všech dřevěných částí. Hledejte praskliny, zejména v místech, kde se do dřeva šroubuje nebo kde se do sebe díly zasouvají. Vezměte postel do ruky a zkuste s ní zakývat. Pokud uslyšíte vrzání nebo ucítíte vůli, něco není v pořádku. Častá chyba: lidé utáhnou šrouby a považují to za opravu. Jenže přetažené šrouby v měkkém dřevě drží chvíli a pak se vytrhnou i s třískou. Lepší je použít delší šroub nebo vložit dřevěnou vložku a spoj znovu utáhnout přiměřeně.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte na povrchovou úpravu. Starší nátěr může olupovat a dítě může odlupující se kousky jíst. Pokud je nátěr popraskaný nebo se loupe, přebruste ho a natřete znovu barvou určenou pro dětský nábytek. Vyhněte se lakům, které po zaschnutí silně zapáchají. Mezi typické chyby patří také to, že rodiče postel sestaví, ale zapomenou zkontrolovat stabilitu po týdnu používání. Spoje se mohou mírně usadit. Po prvním týdnu znovu projděte všechny šrouby a dotáhněte je.