Praskliny na čele polena: suché dřevo, nebo zbytečná vada?
Jak poznáte, že spalujete správně a kdy přikládat Dřevo by mělo být vyschlé na vzdušnou vlhkost kolem patnácti až dvaceti procent. Čerstvé dřevo s vlhkostí nad dvacet pět procent se nedokáže spálit čistě a produkuje páru, která se sráží na skle a v komíně. Před přikládáním nechte polína v teple místnosti alespoň den, aby se jejich povrch ohřál. Při samotném přikládání nikdy neplňte topeniště až po okraj, ponechte alespoň třetinu prostoru pro vzduch. Přikládejte menší dávky častěji, ne velký objem jednou za tři hodiny.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor si dejte na dřevo, které má praskliny jen na jednom místě, ale zbytek polena je hladký a bez trhlin. To často znamená, že strom byl pokácený už dávno, ale skladoval se špatně, třeba v blízkosti zdroje tepla. Takové dřevo může být na povrchu suché, ale uvnitř stále obsahuje hodně vody. Při hoření pak praská, stříká a zanáší komín. Vždy se proto dívejte na více polen z různých částí hromady, ne jen na ta z vrchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Když přijde řeč na topení tvrdým dřevem, většina lidí řeší jen výhřevnost a cenu. Málokdo si ale uvědomí, že stejně důležité je, jak dřevo uskladníte a jak s ním zatopíte. I to nejlepší bukové nebo dubové dřevo se může stát téměř nepoužitelným, pokud mu dopřejete vlhké prostředí nebo ho začnete pálit příliš brzy. Přitom stačí dodržet pár zásad, které se týkají výběru, sušení i samotného rozdělávání ohně.<br>
<br>
<br>
<br>
Když přikládáte do kamen, rozhoduje o kvalitě spalování především vlhkost dřeva. Čerstvě pokácený kmen obsahuje vodu i v jádru, a proto hoření provází syčení, špatný tah a usazeniny dehtu. Zkušení topiči ale nemusí sahat po vlhkoměru – stačí se podívat na kůru. Pokud se začíná odlupovat, je to první signál, že dřevo vysychá, ale ne vždy to znamená, že je připravené k použití. Naučte se číst barvu a strukturu pod kůrou, abyste do ohně nedali materiál, který vám zanesou komín.<br>
<br>
<br>
<br>
Pravidelná kontrola skla by se měla stát součástí vašeho topení. Většinu usazenin odstraníte pomocí pasty z jedlé sody a vody, kterou nanesete na vlhkou houbu a necháte působit. Vyhněte se ale nadměrnému tlaku – horké sklo je křehké a praskne při rychlé změně teploty, takže čištění provádějte vždy na vychladlých kamnech. Pokud i přes veškerou prevenci sklo stále černá, zkontrolujte spalovací komoru na praskliny a přivolejte kominíka, který změří tah i vlhkost dřeva. Tento postup zvládnete sami za pár minut denně a výsledkem bude sklo, které vám vydrží čisté celou topnou sezónu.<br>
<br>
<br>
<br>
Samotné topení vyžaduje trpělivost. Tvrdé dřevo nepatří do kamen na první pokus – potřebuje hořlavý podpal a dostatek vzduchu. Nejlepší je rozdělat oheň z měkkého dřeva (smrk, borovice), které rychle vzplane, a teprve když je žhavé, přikládejte špalek tvrdého dřeva. Při přikládání nikdy neplňte topeniště úplně – vzduch se musí dostat mezi kusy, jinak bude hoření pomalé a kouřivé. Také se vyhněte používání mokrého nebo namrzlého dřeva, protože to způsobí kondenzaci v komíně a tvorbu dehtu.<br>
<br>
<br>
<br>
Stanovení bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů není o odhadu ani o „přibližně metr". Při manipulaci s hořlavinami, ať už jde o ředidla, barvy, aceton či technický benzín, rozhoduje především to, co se v daném prostoru může stát. Základní pravidlo zní: vzdálenost musí být taková, aby případný výbuch, plamen nebo žár nemohl zapálit samotnou nádobu ani okolní materiály. V praxi to znamená, že od zdroje otevřeného ohně, jiskry nebo horkého povrchu by měly být hořlaviny odděleny minimálně jedním metrem, ale často to nestačí – závisí to na druhu látky, typu nádoby a na tom, zda pracujete uvnitř či venku.<br>
<br>
<br>
<br>
Suché dřevo se pozná podle charakteristických trhlin, které se táhnou od středu ke kraji. Čím jsou trhliny širší a hlubší, tím je dřevo sušší. Začínají v jádru a postupně se rozšiřují směrem k obvodu. To je přirozený proces, při kterém se dřevo smršťuje a uvolňuje vodu. Pokud jsou praskliny pouze na povrchu a nezasahují do hloubky, dřevo pravděpodobně jen rychle oschlo zvenku, ale uvnitř zůstává vlhké. Takové poleno se brzy zdeformuje a popraská až při hoření.<br>
<br>
<br>
<br>
Když už máte jistotu, že praskliny odpovídají suchému dřevu, nezapomeňte na správné skladování. I dokonale suché poleno vám zvlhne, pokud ho necháte ležet na zemi nebo pod přístřeškem bez bočního větrání. Ideální je mít dřevo zvednuté na paletách, s mezerami mezi řadami a volným přístupem vzduchu ze všech stran. Jen tak se vyhnete tomu, že se vaše práce s výběrem dřeva nakonec mine účinkem a budete topit mokrým dřevem, které vám do komína pošle víc dehtu než tepla do domu.