Podzimní jablka beze ztrát: šťáva, pyré i čatní, která vydrží
Když jsou hrany chráněné, obalte celou plochu skla bublinkovou fólií. Pokládejte ji bublinkami směrem ke sklu – tím vytvoříte vzduchový polštář. Fólii nešetřete, ale ani ji příliš neutahujte. Ideální je dvě až tři vrstvy. Na rovnou desku o velikosti jídelního stolu budete potřebovat přibližně pět až sedm metrů čtverečních fólie. Po obalení zajistěte fólii stretchovou páskou nebo obyčejnou lepicí páskou, opět ne přímo na sklo. Cílem je, aby se fólie během přepravy neposunula. Pak desku vložte mezi dvě tvrdé desky z vlnité lepenky, které přesahují každou hranu alespoň o pět centimetrů. Tyto desky zajišťují rovnoměrné rozložení tlaku – pokud by na sklo něco spadlo, náraz se rozloží po celé ploše.<br>
<br>
<br>
<br>
U skleněných polic nebo svislých panelů je nutné přidat výztuhu. Desky z lepenky sice chrání povrch, ale ne zabránění prohnutí. Tenká skleněná police se může vlastní vahou nebo při manipulaci zlomit. Proto mezi dvě lepenkové desky vložte ještě dřevěnou lat'ku nebo sololitový pruh, který vede po celé délce. Tuto sendvičovou konstrukci pak pevně ovázte stretchovou fólií. Pokud přepravujete více skleněných dílů, nikdy je neukládejte na sebe bez vzájemné ochrany. Každý díl musí mít vlastní lepenkovou obálku a mezi jednotlivé kusy vložte alespoň dvě vrstvy bublinkové fólie. Vozidlo naložte tak, aby skleněné plochy stály pokud možno ve svislé poloze – vodorovně uložené desky se při brzdění mohou posunout.<br>
<br>
<br>
<br>
Bolest zad po dlouhém sezení u počítače většinou nesouvisí s tím, že byste seděli špatně, ale s tím, že vaše židle už dávno nepracuje tak, jak by měla. Sedací část, opěrák i područky mají totiž omezenou životnost. Když se jejich mechanika opotřebuje, přestanou držet tělo v neutrální poloze. Vy to pak kompenzujete hrběním, předklonem nebo naopak tuhým držením, které přetěžuje bederní páteř. Než začnete měnit polštářky nebo kupovat novou židli, zkuste zjistit, kde přesně podpora zmizela.<br>
<br>
<br>
<br>
Šest kroků, kterými vrátíte židli funkční podporu Začněte s plynulým nastavením výšky sedáku. Použijte plynový píst, pokud ho židle má, a dolaďte polohu tak, aby se vaše chodidla dotýkala země. Poté se zaměřte na hloubku sedáku. U většiny modelů lze sedák posunout dopředu nebo dozadu. Ideální je, když mezi podkolenní jamkou a přední hranou sedáku zůstane mezera na dva až tři prsty. Třetím krokem je nastavení opěráku do výšky, která kopíruje přirozené prohnutí bederní páteře. Opěrák by se neměl opírat o křížovou kost, ale o oblast beder, tedy zhruba deset centimetrů nad pánví.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejspolehlivější způsob, jak zjistit, jestli má pes nadváhu, je kombinace pohmatu a pohledu. Položte obě dlaně na hrudník psa a táhněte je pomalu po bocích k ocasní kosti. U psa s ideální váhou byste měli nahmátnout žebra jako jemné hrbolky pod tenkou vrstvou tuku, ale nesmí být vidět na dálku. Pokud žebra necítíte vůbec nebo musíte vyvinout znatelný tlak, je téměř jisté, že pes má nadváhu. Druhým ukazatelem je pohled z boku a shora. Ze strany by měl pes mít viditelnou křivku břicha, které se zvedá směrem k zadním nohám – takzvaný břišní záhyb. Pokud je břicho v jedné rovině s hrudníkem a naopak mírně visí dolů, je to varovný signál. Z horního pohledu se pes bez nadváhy pyšní jasně viditelným přechodem mezi hrudníkem a pasem. Hlava a hrudník jsou širší, pas se zužuje a pak se zase rozšiřuje u pánve. Pes s nadváhou vypadá z ptačí perspektivy jako rovný válec bez jakéhokoli zúžení. Tyto tři body – žebra, břišní záhyb a pas – vám dají jasnou odpověď dřív, než sáhnete po váze.<br>
<br>
<br>
<br>
Další pastí je spoléhat se na datum minimální trvanlivosti. Není to totéž co „spotřebujte do". Datum minimální trvanlivosti znamená, že do té doby si jídlo zachovává plnou chuť a konzistenci – po uplynutí ho ale klidně můžete jíst, pokud není viditelně zkažené. Naopak „spotřebujte do" platí pro čerstvé maso, ryby, mleté maso nebo pasterizované mléko a po této době už je konzumace riskantní. Rozlišujte tedy, o který údaj se jedná, a podle toho s potravinami zacházejte. Suché těstoviny, rýže, luštěniny, sterilovaná zelenina, med nebo koření vám vydrží měsíce i roky bez újmy, takže u nich není důvod přehnaně hlídat etiketu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud máte pocit, že je pes spíše mohutného typu nebo má hustou srst, která maskuje obrysy, nespoléhejte pouze na odhad. Zkuste domácí test s miskou na vodu: postavte psa do klidného postavení a zkuste přes hřbet přehodit kousek suchého krmiva tak, aby neklouzalo po srsti. U štíhlého psa se krmivo lehce sveze po hřbetu dolů. U psa s nadváhou se krmivo zastaví nebo dokonce zůstane ležet v prohlubni páteře, protože tuková vrstva vytváří na hřbetě sedlo. Tento test není samozřejmě vědecky přesný, ale je výborným vodítkem zejména u plemen s hustou srstí, jako jsou labradoři, zlatí retrívři nebo němečtí ovčáci. Pokud pes bydlí v bytě a málo se hýbe, pravděpodobnost nadváhy ještě roste. Starší pes, pes po kastraci nebo sterilizaci a pes s omezeným pohybem mají nižší energetický výdej, a pokud krmná dávka zůstane stejná jako v mládí, kila přicházejí téměř nepozorovaně.