Po čem poznáte, že vaše froté osušky potřebují speciální péči?
Než si koupíte nové povlečení, změřte si matraci a zejména výšku polštáře. Klasickým českým standardem je rozměr 140×200 cm pro přikrývku a 70×90 cm pro polštář. V praxi ale narazíte na odchylky, které ovlivňují, zda se peřina do povlaku vejde bez přehýbání a zda polštář drží tvar. Většina výrobců uvádí rozměry povlaku před prvním vypráním, proto počítejte s tím, že se bavlna časem srazí o 3–5 procent.<br>
<br>
<br>
<br>
Skládání ubrusů je často podceňované, ale má svůj řád. Nejlepší je skládat ubrus podél osy tak, aby vznikly co nejširší záhyby – čím méně přehybů, tím méně rizika vzniku trvalých rýh. Pro uložení vyberte suché a dobře větrané místo, ideálně šuplík či poličku, kde nebude ubrus vystaven vlhkosti. Nevystavujte ho přímému slunečnímu světlu, které způsobuje vyblednutí barev. Mezi jednotlivé vrstvy můžete vložit hedvábný papír, který zabrání otlačení a případnému žloutnutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Po vyprání přichází na řadu sušení. Ubrus neždímejte v ruce ani ho nevěšte za rohy, protože by se mohl deformovat. Ideální je nechat ho odkapat a pak ho rozložit na sušák, ideálně ve stínu. Přímé slunce způsobuje vyblednutí barev a u bílých ubrusů může dojít k zažloutnutí. Sušičku používejte pouze tehdy, pokud to materiál výslovně umožňuje, a to na nižší teplotu. Pokud se přesto rozhodnete pro sušičku, vyndejte ubrus mírně vlhký, snáze se žehlí.<br>
<br>
<br>
<br>
Žehlení a skládání: kdy se vyhnout zbytečné námaze Žehlit ubrus vlhký je zbytečné, pokud ho necháte mírně navlhlý po sušení. Nastavte žehličku na stupeň odpovídající materiálu a žehlete po rubu, abyste předešli lesku na lícové straně. Vyšívané nebo strukturované ubrusy žehlete přes vlhkou utěrku, jinak hrozí poškození nití. Užitečný trik: ubrus složte napůl a žehlete ho po vrstvách, čímž ušetříte čas a dosáhnete rovnoměrnějšího výsledku. Pokud žehlení nesnášíte, zvolte ubrus z materiálu, který se mačká méně, třeba směs bavlny s polyesterem.<br>
<br>
<br>
<br>
Samotné skládání má také svá pravidla. Ubrus neskládejte na stejné záhyby pokaždé, protože se látka v těchto místech časem prodře a vzniknou trvalé rýhy. Ideální je složit ho na menší obdélník a uložit do šuplíku nebo na polici tak, aby nebyl vystaven tlaku jiných předmětů. Pokud skladujete ubrus ve skříni, nechte mezi jednotlivými kusy vzduch, aby tkanina mohla dýchat. Ubrusy z přírodních materiálů, jako je len nebo čistá bavlna, chraňte před vlhkostí, která může způsobit vznik plísní a nepříjemného zápachu.<br>
<br>
<br>
<br>
Základním krokem je správné roztřídění prádla. Ubrus perte odděleně od ručníků a ložního prádla, protože bavlna a směsové tkaniny mají odlišné nároky na teplotu i prací prostředek. Většina ubrusů snese praní na 40 až 60 stupňů, ale vždy sledujte symboly na štítku. Pokud je ubrus silně znečištěný, použijte předpírku nebo namočení do studené vody s trochou pracího gelu. Nikdy nelijte aviváž přímo na látku, mohla by zanechat bílé skvrny. Aviváž navíc snižuje savost tkaniny, což vadí zejména u bavlněných ubrusů používaných při jídle.<br>
<br>
<br>
<br>
Ubrus je častým svědkem rodinných oslav i všedních večeří, a právě proto si zaslouží odpovídající péči. Správná údržba přitom nezačíná až u žehličky, ale mnohem dříve – už při výběru materiálu a prvním použití. Než ubrus vůbec poprvé použijete, měli byste ho vyprat. Tím se odstraní apretura, která sice dodává látce lesk a tuhost, ale zároveň způsobuje, že se na ni snadněji zachytí skvrny. Mnoho lidí tuto fázi přeskočí a pak se diví, že se jim na novém ubrusu objeví nevzhledné mapy po první sklence vína.<br>
<br>
<br>
<br>
Ubrus patří mezi textilie, které se používají téměř denně, a přitom se jim dostává jen minimální péče. Většina lidí pere ubrusy společně s ručníky, suší je na přímém slunci a žehlí až ve chvíli, kdy už je tkanina ztvrdlá a zmačkaná. Výsledek bývá stejný: ubrus ztratí barvu, srazí se nebo se na něm objeví skvrny, které nejdou odstranit. Přitom stačí dodržet několik zásad, které prodlouží životnost látky a ušetří čas i peníze.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušení je stejně důležité jako praní. Pokud máte sušičku, použijte ji, ale nastavte program na nízkou teplotu a kratší cyklus. Příliš horký vzduch způsobí, že se vlákna srazí a ztvrdnou. Pokud sušíte venku nebo v místnosti, osušky nejprve důkladně protřeste, aby se vlákna „načechrala", a pak je zavěste ve stínu, ne na přímém slunci. Sluneční UV záření totiž časem narušuje strukturu bavlny a barvy blednou. Ideální je sušit je na vzdušném místě, kde mohou volně dýchat.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je přeplněná pračka. Když do bubnu nacpete příliš mnoho osušek, nemají dostatek prostoru na pohyb, a proto se vlákna nemohou správně propláchnout. Doporučuje se plnit pračku maximálně do dvou třetin objemu bubnu. Podobně to platí i pro sušičku – pokud je přeplněná, osušky se vysuší nerovnoměrně a zůstanou v nich vlhká místa, která podporují vznik plísní a nepříjemného zápachu.