Po čem poznáte renesanční palác podle dvora a portálu?
Nakonec si dejte pozor na orientaci v budově. Palác má dvě křídla a vstup je z náměstí, ale pokladna může být v prvním patře – schodiště je nenápadné a v přízemí často stojí fronta. Pokud dorazíte dřív, projděte si nejprve nádvoří, kde se nachází vstup do kavárny a malé knihkupectví. Tam se také dozvíte, jaké výstavy jsou aktuálně přístupné. Tím získáte lepší představu o tom, do kterých sálů má smysl jít, a vyhnete se bezcílnému bloudění.<br>
<br>
<br>
<br>
Další vodítko najdete v podhledu klenby, kde se setkávají žebra v tzv. svornících. Gotické svorníky bývají zdobené reliéfy, často s rostlinnými nebo heraldickými motivy, a někdy mají i tvar lidské hlavy nebo zvířete. Pokud je svorník hladký, bez výzdoby, může to znamenat pozdější úpravu, ale ne vždy; některé raně gotické klenby měly svorníky prosté. Spíše si všimněte, jak jsou žebra vzájemně provázána – v gotice se setkávají v jednom bodě, kdežto v novogotice často vytvářejí složitější obrazce, které ale postrádají funkční logiku.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve si zjistěte, co se v paláci zrovna vystavuje. Často zde bývají krátkodobé výstavy, které se střídají v několika sálech. To znamená, že si předem otevřete web Národní galerie a podíváte se na aktuální program. Vyhnete se tak zklamání, když narazíte na zavřené dveře nebo na prostor, který je zrovna v rekonstrukci. Typickou chybou je přijít bez lístku a čekat, že se prodává v pokladně – ve špičce, zejména o víkendech, bývá vyprodáno.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak ověřit stáří klenby bez zbytečných oprav Důležité je také sledovat vazbu mezi žebry a klenebními poli. V gotice jsou žebra nosná a pole mezi nimi vyplňují lehké materiály, jako je tuf, cihla nebo opuka. Když poklepete na klenbu, měla by znít dutě a lehce. Pokud je vše masivní betonové nebo cihelné těžké, jedná se o pozdější přestavbu. Typickou chybou je zaměnit žebrovou klenbu s křížovou, která má žebra pouze v hranách, ale bez výztužných žeber uprostřed. Gotická klenba má vždy žebra, která vytvářejí síť, a ta se vzájemně podpírají.<br>
<br>
<br>
<br>
Mnozí lidé hledají ve Faustově domě konkrétní stopy po doktoru Faustovi, třeba díru ve stropě, kterou prý odletěl. Takové stopy zvenčí neuvidíte. Uvnitř se dochovaly gotické sklepy a část středověkého zdiva, ale to je nepřístupné. Pokud vás zajímá historie, nezkoušejte se tam dostat na vlastní pěst. Častý omyl spočívá v tom, že si lidé pletou Faustův dům s jinými budovami na náměstí. Hledejte dům s věží a bohatě zdobeným štítem, který stojí v severní části náměstí. Jeho poloha je klíčová – sousedí s kostelem sv. Jindřicha a sv. Kunhuty, což z něj činí nepřehlédnutelný orientační bod.<br>
<br>
<br>
<br>
Barokní palác Kinských na Staroměstském náměstí v Praze bývá často přehlížený ve prospěch sousedního orloje nebo Týnského chrámu. Přitom právě tady najdete jednu z nejhodnotnějších sbírek Národní galerie – grafiku, kresby a staré mistry. Pokud se sem chystáte, nepodceňte přípravu. Palác nemá stálou expozici v obvyklém smyslu, takže návštěva vyžaduje trochu jiný přístup než běžné muzeum.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktická rada: používejte kvalitní mapu nebo navigaci, ale nespoléhejte na ni v úzkých uličkách, kde signál často selhává. Raději si předem vytipujte tři až čtyři body, které chcete vidět, a mezi nimi se pohybujte pěšky. Typickou chybou je snažit se ušetřit čas a jet sem autem – parkování je zde extrémně omezené a vjezd do historického jádra je regulovaný. Vystupte na některé z okolních zastávek a k procházce využijte svých nohou.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr si dovolte ztratit se v bočních uličkách, jako je Thunovská nebo Tomášská. Právě tam najdete atmosféru, která z Malé Strany dělá to, čím je – ne díky památkám, ale díky každodennímu životu, který tu pokračuje navzdory turistickému ruchu. Nezapomeňte, že nejkrásnější pohledy se naskytnou tehdy, když se zastavíte a přestanete fotit. Užijte si ticho, které v některých zákoutích stále přetrvává.<br>
<br>
<br>
<br>
Průčelí domu prošlo mnoha úpravami, ale jeho dnešní podoba pochází z let, kdy se dům stal symbolem alchymie a tajemna. Všímejte si nápisů, letopočtů a reliéfů nad okny. Pokud nemáte dalekohled, vytáhněte mobil a přibližte si detaily. Pozor ale na to, že před domem je frekventovaná tramvajová zastávka, takže se neradno zastavovat příliš blízko vozovky. Bezpečnější je postavit se na opačnou stranu chodníku nebo na ostrůvek zastávky. Tam máte dobrý výhled a neriskujete srážku s chodci, kteří spěchají na spoje.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve si všimněte profilu žeber. Pravá gotická žebra mají typický hruškovitý nebo klínový průřez, často s výžlabky po stranách. Pokud jsou žebra hranatá, jednoduchá, bez profilace, pravděpodobně jde o románskou klenbu nebo o pozdější zjednodušení. Dále sledujte, jak žebra dosedají na hlavice. V gotice bývají hlavice zdobené rostlinnými motivy, listy, někdy i figurálními scénami, a žebra do nich vstupují plynule, bez přerušení. U novogotiky jsou hlavice často suché, bez živé vegetace, a profilace bývá mechanicky přesná, což prozrazuje strojní výrobu.