Ošetření hmatníku, které zabíjí zvuk: kde se chybuje
Typická chyba je, že se piano táhne po schodech po jedné hraně. Tím se poškodí lub i mechanika uvnitř a hrozí, že nástroj ztratí stabilitu a převrátí se. Další častá chyba je podcenit váhu na začátku: první dva schody jdou snadno, ale ve třetině schodiště síly dojdou. Nikdy nepřenášejte piano po schodech bez jištění shora. Někdo musí stát výš a držet nástroj na popruhu, aby se nezřítil dolů.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejzásadnější věc je pochopit, co vlastně ošetřujete. Olej vsákne do pórů a zpevní povrch, ale přidá minimální hmotnost. Voskový přípravek vytvoří na povrchu kluzkou vrstvu, která usnadňuje posuv ruky, jenže při tlusté vrstvě tlumí vyšší harmonické frekvence a nástroj zní „zabaleně". Laky a tvrdé povlaky naopak uzavřou dřevo a zvýrazní výšky, ale hrozí, že hmatník přestane dýchat a v suchém prostředí popraská. Žádná z těchto cest není univerzální; rozhoduje druh dřeva a styl hry.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je zjistit, po čem vlastně souprava stojí. Jiný protiskluz potřebujete na lakovaný parket, jiný na vinylovou podlahu a jiný na koberec. U hladkých a lesklých povrchů se osvědčují tenké gumové podložky s jemnou texturou, které se nepřilepují, ale drží třením. U hrubších nebo nerovných podlah naopak pomohou silnější filcové nebo kombinované podložky. Vždy platí, že čím větší je kontaktní plocha, tím méně se souprava posouvá.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozhodující je počet schodů a šířka schodiště, ne vzdálenost. Pokud jde o tři čtyři schody mezi podlažími v rodinném domě, zvládne to čtveřice silných lidí s popruhy a pevnými rukavicemi. Jakmile ale jde o celé patro, točité schodiště nebo panelákový vchod, kde se musí zatáčet, je ruční přesun riziko. Užší schodiště než šířka piana znamená, že se musí naklápět do úhlu, při kterém hrozí pád na člověka pod vámi.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je aplikace na nasazené struny. Olej steče k pražcům, usadí se v drážkách nultého pražce, a když pak naladíte nové struny, sedí nerovnoměrně. Další častá chyba je ošetřovat hmatník příliš často. Dřevo nepotřebuje olej každý měsíc; stačí dvakrát až třikrát ročně podle vlhkosti a toho, jak často hrajete. Přemastěný hmatník měkne, pražce se začnou uvolňovat a tón ztrácí definici. V suchém topení naopak dřevo vysychá a praská — tam pomůže spíš kontrola vlhkosti v místnosti než další vrstva oleje.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhý typický problém je mechanický tlak. Pod postelí lidé pouzdro zasouvají silou, mačkají ho mezi nohy postele a zeď, někdy na něj padá roleta nebo se o něj opírá těžká krabice. Pouzdro má chránit, ale při trvalém tlaku na krk nebo na vrchní desku se deformace přenese na nástroj. Zvlášť měkká pouzdra typu gig bag tlak nevedou vůbec, jen ho přenesou dál. Pokud na pouzdro něco tlačí, kytara to pozná dřív, než si toho všimnete.<br>
<br>
<br>
<br>
Po přesunu pianino postavte na finální místo a teprve tam odstraňte provizorní podložky. Pokud potřebujete klavír posunout po parketách, nikdy ho netlačte po nohách – vždy použijte vozík nebo podložky, které kloužou. Po usazení zkontrolujte stabilitu a případně upravte výšku podložek klínky. Parkety by měly být chráněné nejen před škrábanci, ale i před vlhkostí, která může způsobit bobtnání. Pravidelná kontrola podložek po několika měsících odhalí, zda se některá nepropadá.<br>
<br>
<br>
<br>
Zásadní je taky správné uskladnění. Nástroj, který měsíc leží v zimě u okna a pak se přenese do vytopené místnosti, projde šokem, který žádný olej nezachrání. Ošetření hmatníku je jen část péče; bez stabilní vlhkosti a teploty se zvuk i hratelnost budou měnit samy. Když si na to zvyknete, přestanete hledat zázračný přípravek a začnete řešit příčiny.<br>
<br>
<br>
<br>
Co zkontrolovat předem, než vůbec zvednete první roh Zejměňte si trasu. Změřte nejužší místo na schodišti, výšku podhledu a šířku dveří v obou podlažích. Odstraňte zábradlí, pokud se dá odmontovat, a sundejte dveře z pantů. Klaviatura se dá u některých pian odstranit, čímž se sníží hmotnost i hloubka. Na kluzké schody položte koberec nebo gumové podložky. Připravte si popruhy pro dva až čtyři nosiče, nikdy nepoužívejte jen ruce. Pokud je to možné, zajistěte si třetího člověka, který půjde napřed a bude kontrolovat prostor pod schody.<br>
<br>
<br>
<br>
Na tác patří jen to, co použiješ při každém cvičení. Metronom, ladička a kalafuna pro smyčce. Nic víc. Noty, tužka, náhradní struny a smyčec mají vlastní místo, jinak se tác do týdne změní v odkladiště a přestane plnit funkci. Kalafunu nech ve víčku nebo v látce, kterou používáš, ne volně na tác. Prach z kalafuny se lepí na všechno a z metronomu i ladičky se špatně dostává. Ladičku, která má klip nebo stojánek, nech na nástroji nebo hned vedle, ale tak, aby nepřekážela při hře.