Než zatopíte, zkontrolujte komín: 10 zásadních kroků
U klasických kamen na dřevo je optimální interval obvykle mezi 60 a 90 minutami. Závisí však na druhu dřeva, vlhkosti, nastavení přívodu vzduchu i na konstrukci kamen. Tvrdé dřevo jako buk nebo dub hoří déle, měkké smrk či borovice rychleji. Pokud používáte suché dřevo o vlhkosti do 20 %, vystačí jedna dávka na zhruba hodinu až hodinu a půl. Po tomto čase klesne teplota v topeništi, sklo se začne zanášet a hoření se mění na doutnání. To je signál, že je čas přiložit.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je čištění spalinových cest. Pokud se v komíně usazuje dehet a saze, zhoršuje se tah, kamna začnou kouřit do místnosti a hoření je neúplné. To znamená, že ze dřeva nezískáte maximum tepla, ale naopak přicházíte o energii. Doporučuje se nechat komín vyčistit odborníkem minimálně jednou ročně, ideálně před začátkem topné sezóny. Pokud topíte intenzivně, frekvenci zvyšte. U kamen s výměníkem kontrolujte také popelník a prostor pod roštem – ucpaný popelník brání přístupu vzduchu, což vede k doutnání a tvorbě kouře.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se řekne, že dřevo v zimě vydává méně tepla než dřív, většina lidí si představí nekvalitní palivo nebo starý kotel. Skutečnost je ale komplexnější. Výhřevnost dřeva ovlivňuje především jeho vlhkost, druh a způsob skladování. Pokud topíte dřevem, které bylo nařezáno a hned spáleno, ztrácíte až třetinu energie na odpaření vody. Proto je klíčové vědět, jak dřevo správně připravit a jak poznat, kdy je skutečně suché.<br>
<br>
<br>
<br>
Správná funkce roštu také závisí na tom, jak ho používáte. Při zakládání ohně nesypte uhlí přímo na rošt, ale vrstvěte palivo tak, aby mezi kusy zůstaly mezery pro vzduch. U kamen s výsuvným roštem se vyplatí pravidelně kontrolovat mechanismus, aby se dal rošt snadno vyklopit. Pokud máte kamna s roštem, který nelze vyjmout, můžete použít dlouhou kovovou tyč na prohrábnutí popela – jen dejte pozor, abyste nepoškodili pruty. Při správné péči a ohleduplném zatápění vydrží litinový rošt mnoho let, ocelový o něco méně, ale v obou případech ušetříte za předčasnou výměnu i za opravy celého topeniště.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznáte, že je dřevo dostatečně suché? Suché dřevo poznáte podle zvuku – při poklepání dvou polen zní čistě a zvonivě, kdežto mokré vydává tlumený zvuk. Na povrchu suchého dřeva jsou vidět praskliny, kůra se odlupuje. Váha je také dobrým ukazatelem: suché poleno je výrazně lehčí než stejně velké mokré. Pro přesnější měření si můžete pořídit vlhkoměr na dřevo, který ukáže procenta vlhkosti. Pokud nemáte vlhkoměr, spolehlivě funguje i jednoduchý test – na řeznou plochu kápněte trochu vody a sledujte, zda se vsákne. Pokud se vsákne rychle, dřevo je suché; pokud zůstane na povrchu, je ještě vlhké.<br>
<br>
<br>
<br>
Co kontrolovat před každým zatopením? Než zapálíte, zkontrolujte stav těsnění u dvířek. Opotřebované nebo prasklé těsnění způsobuje, že do kamen proniká nekontrolovaný vzduch. Oheň pak hoří rychleji, ale méně efektivně, a vy musíte přikládat častěji. Stejně důležité je sledovat stav skla – pokud se na něm trvale usazuje saze, je to signál, že spalování není optimální. Příčinou bývá vlhké dřevo. Používejte palivové dřevo s vlhkostí do 20 %. Čerstvé dřevo má vlhkost 50 % a více, a jeho spalováním se většina energie spotřebuje na odpaření vody, ne na vytápění. Zároveň se zvyšuje množství dehtu v komíně.<br>
<br>
<br>
<br>
Po zaschnutí přichází na řadu zatápění. Tento krok mnozí přeskočí, ale je předpokladem dlouhé životnosti nátěru. První zatopení musí být mírné — rozdělte oheň a udržujte nízkou teplotu po dobu asi 30 minut. Poté nechte kamna vychladnout a zkontrolujte povrch. Pokud se objeví mírné změny odstínu, je to normální. Druhé zatopení může být už silnější, ale stále nepřekračujte maximální výkon kamen. Barva tak vytvrdne rovnoměrně a získá odolnost proti mechanickému poškození i proti žloutnutí. Vytvrzování je jednorázový proces, který nelze urychlit.<br>
<br>
<br>
<br>
Pravidelná údržba kamen není jen otázkou estetiky nebo hygieny. Má přímý vliv na to, kolik dřeva spálíte, a také na to, zda se u vás doma nestane rizikové prostředí. Zanedbaná kamna totiž nehoří efektivně, produkují více škodlivin a v krajním případě mohou způsobit požár nebo otravu oxidem uhelnatým. Následující kroky by měly být součástí běžného provozu každého, kdo topí dřevem.<br>
<br>
<br>
<br>
Kominík a jeho role: proč nevynechat odbornou prohlídku I když si mnoho prohlídek můžete udělat sami, zásadní je pozvat kominíka. Ten má nejen potřebné pomůcky, ale i zkušenosti k odhalení skrytých vad. V rámci odborné prohlídky by měl provést kontrolu průchodnosti, vyčistit komín a změřit tah. Pokud nemáte pravidelné revize, je nejvyšší čas je zahájit. Kominík také zkontroluje připojení kamen či kotle a stav dvířek a uzávěrů.