Náklad do auta: rovnoměrně, nebo podle hmotnosti?
Pokud si nejste jistí hloubkou škrábance nebo se oprava nedaří, zastavte se. Větší poškození může vyžadovat nastříkání celého panelu, a to už není práce pro domácí kutily. Riskovat poškození laku kvůli ušetřené koruně se nevyplatí. Profesionální oprava sice něco stojí, ale zaručí správný odstín a trvanlivost. Pamatujte, že každý škrábanec, který necháte být, se mění v rez. Pravidelná kontrola laku a rychlá reakce na první rýhy vám ušetří mnohem větší výdaje i starosti s karoserií.<br>
<br>
<br>
<br>
Před nástřikem musí být povrch nejen suchý, ale také zbavený hlíny, oleje a především již vzniklé rzi. Menší ohniska koroze obruste drátěným kartáčem nebo brusným papírem na holý kov a ošetřete konvertorem rzi. Ten chemicky zastaví proces koroze a vytvoří základ pro přilnutí ochranné vrstvy. Pokud byste nástřik nanesli na rez, přípravek sice chvíli drží, ale pod ním koroze dál pracuje a výsledkem je bublající lak.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je nanášení silné vrstvy laku najednou. Lak pak teče, vytváří kapky a po zaschnutí praská. Stejně tak se vyvarujte leštění čerstvého laku dřív, než úplně vytvrdne. I když se zdá suchý na dotek, potřebuje minimálně 24 hodin na plné zatvrdnutí. Další chybou je retušování na přímém slunci – lak špatně tuhne a vznikají bubliny. Ideální je stinné místo s pokojovou teplotou a bez prachu.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozložení hmotnosti do stran je stejně důležité jako rozložení na přední a zadní nápravu. Snažte se, aby byl náklad symetrický. Když vezete jednu těžkou bednu, dejte ji doprostřed, ne k levému nebo pravému boku. Jednostranné zatížení způsobuje nerovnoměrné opotřebení pneumatik a může negativně ovlivnit řízení. V praxi to vypadá tak, že si rozložíte obsah nákupu do více menších tašek nebo krabic, místo abyste jednu obří tašku hodili do rohu kufru.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je také spoléhat na to, že povinná výbava je automaticky součástí každého vozu. Starší auta, ojetiny nebo vozidla po úpravách často výbavu postrádají. Při koupi ojetého vozu byste měli výbavu zkontrolovat hned na místě, ne až po zaplacení. I když vám prodejce tvrdí, že je vše v pořádku, vlastní kontrola je rychlá a zabrání vám nepříjemným situacím. Pamatujte, že nedostatečná výbava znamená nejen pokutu, ale hlavně zvýšené riziko při nehodě.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete cokoli nakládat, představte si, že se auto chová jako houpačka. Těžší předmět na jednom konci vždycky nadzvedne ten lehčí na druhém. Proto platí jedno základní pravidlo: nejtěžší věci patří dolů a co nejblíže středu vozidla, tedy mezi nápravy. Pokud vezete ledničku nebo pytle s cementem, položte je na podlahu kufru, ne na vršek složených krabic. Tím snížíte těžiště vozu a auto nebude mít tendenci se v zatáčkách naklánět.<br>
<br>
<br>
<br>
Než cokoli uložíte, musí být pneumatiky čisté a suché. Hlína, kamínky, ale i zbytky brzdného prachu mohou při skladování poškodit povrch gumy nebo způsobit nerovnoměrné opotřebení. Ideální je umýt je vlažnou vodou s mírným saponátem, nechat dokonale uschnout a prohlédnout, zda nejsou viditelně poškozené. Pokud najdete větší praskliny, řezy nebo boule, nemá smysl je skladovat – taková pneumatika patří k odborné kontrole, nikoli do sklepa.<br>
<br>
<br>
<br>
Častým nešvarem je přetížení vozidla. Každé auto má v technickém průkazu uvedenou maximální hmotnost nákladu. Tu nelze obejít tím, že náklad napevno přivážete. Přetížené vozidlo hůře brzdí, více se přehřívají tlumiče a pneumatiky, a navíc vám hrozí pokuta. Před jízdou si proto spočítejte, kolik toho reálně vezete. Pokud máte pocit, že je toho moc, raději udělejte dvě cesty nebo použijte přívěsný vozík. Pamatujte, že i nosič na střechu má svůj limit, který je často nižší, než by se zdálo.<br>
<br>
<br>
<br>
Pneumatiky bez disků ukládejte nastojato, tedy na běhoun. Ideálně je postavte vedle sebe a občas je otočte, aby se tlak rozložil rovnoměrně. Jestliže je skladujete nasazené na ráfcích, můžete je položit na sebe, ale pozor na počet – příliš vysoké stohy mohou deformovat spodní pneumatiky. Vždy mezi ně vložte měkkou podložku, třeba kus staré deky, a maximálně čtyři až pět kol na sebe. Pokud musíte pneumatiky zavěsit, dělejte to pouze za disk, nikdy za samotnou gumu.<br>
<br>
<br>
<br>
Při leštění povrch důkladně omyjte a odmastěte. I malé zrnko písku může způsobit nové škrábance. Použijte čistý mikrovláknový hadřík a naneste pastu krouživými pohyby. Nepřetlačujte to – příliš velký tlak nebo dlouhé leštění jednoho místa vede k přehřátí laku a vzniku matných map. Lepší je leštit na menší ploše a postupně přidávat pastu. Po každém kole povrch setřete a zkontrolujte výsledek. Pokud škrábanec zmizí, pokračujte na další místo.