Modrák a hřib satan: Jak je nerozlišit při vaření a sušení
Typickou chybou, kterou fanoušci dělají, je podcenění prohlídek stadionu. San Siro nabízí prohlídku, ale zahrnuje pouze tribuny, muzeum a mix-zónu – do šaten a tunelu se podíváte jen při speciálních akcích. Allianz Arena naopak umožňuje vstup do kabin, na lavičky i do tiskového střediska. Rezervujte si proto lístky online s dostatečným předstihem, protože prohlídky mají pevné časové sloty a v den zápasu se nekonají. A pokud jedete na zápas, přijďte na stadion minimálně hodinu před začátkem – nejen kvůli kontrolám, ale i kvůli tomu, abyste stihli zachytit atmosféru před výkopem.<br>
<br>
<br>
<br>
Samotné pistáciové máslo si připravíte tak, že suché pistácie mixujete v výkonném mixeru po dobu až deseti minut. Zpočátku se směs zdá suchá a drobivá, ale postupně se uvolní oleje a hmota se změní na tekutou pastu. Pokud nemáte doma extra výkonný přístroj, přidejte lžíci neutrálního oleje, aby se proces urychlil. Takto připravenou pastu můžete skladovat v lednici a používat do krémů. Vyhněte se ale kupovaným pastám, které obsahují přidaný cukr a ztužené tuky, protože ty mají tendenci se v krému chovat nevyzpytatelně.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat rozdíl při krájení a vaření Při krájení si všímejte řezné plochy. U modráka dužina na řezu bělá, pak zvolna přechází do modra, případně až do zelena. U hřibu satan je dužina na řezu okamžitě sytě modrá, často s fialovým nádechem, a třen je na bázi výrazně červený. Další vodítko: chuť syrové houby. Modrák má příjemnou, oříškovou chuť; satan je nahořklý a nepříjemný. Ale pozor – ochutnávání syrových hub se nedoporučuje, zvláště u podezřelých kusů. Raději použijte čich: satan voní nepříjemně, někdy až po spálenině nebo chemikáliích.<br>
<br>
<br>
<br>
Při sušení se chyby neodpouštějí. Pokud si nejste jistí, nikdy houby nesušte smíchané. Sušení koncentruje chuť, ale i toxiny. Hřib satan obsahuje termolabilní jedy, které se částečně rozkládají teplem, ale při sušení při nízkých teplotách zůstávají aktivní. Proto sušte pouze houby, které jste bezpečně určili jako modráky. Typická chyba: spoléhat na to, že „modrání" je dostatečný znak. Modrák i satan modrají, ale u satana je modrání intenzivní a rychlé, u modráka spíše pozvolné.<br>
<br>
<br>
<br>
Při vaření se rozdíl projeví v barvě vývaru. Modrák dodá polévce světle žlutý odstín a houbové aroma. Pokud vaříte satana, vývar získá tmavě fialovou až šedou barvu a zápach se zvýrazní. I kdyby se vám zdálo, že po dlouhém varu jedy zmizely, nikdy to neriskujte. Otrava hřibem satan se projevuje zvracením, průjmem a křečemi, obvykle do dvou hodin po konzumaci. V takovém případě vyhledejte lékaře a vezměte si s sebou zbytek houby k identifikaci.<br>
<br>
<br>
<br>
Základním předpokladem úspěchu je kvalitní pasta z pistácií. Pokud používáte celé ořechy, je nutné je nejprve opatrně zbavit slupek. Snadný způsob je spařit je na pár minut horkou vodou a poté je vložit do ledové lázně. Slupky pak půjdou snadno oloupat prsty. Oloupané pistácie rozprostřete na plech a nechte je důkladně vyschnout v troubě při nízké teplotě. Teprve poté je můžete rozmixovat na pastu. Tento postup minimalizuje obsah vlhkosti, která je hlavním nepřítelem hladké textury.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejbezpečnější je jistota. Pokud máte sebemenší pochybnost, houbu vyhoďte. Naučte se modrák poznávat podle třeně – u modráka je vždy světlý, bez červené síťky. U hřibu satan je třeň na bázi sytě červený a síťka na něm je tmavě červená. Nezaměňujte ho ani s křemenáčem, který má třeň žlutý a modrá méně. Vlastní zkušenost je cenná, ale raději si ji ověřte na houbařské výstavě nebo s atlasem, než skončíte na pohotovosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte dopravou. San Siro leží na západním okraji Milána a nejlépe se k němu dostanete metrem – linka M5 vás vysadí na stanici San Siro Stadio, odkud je to pár minut pěšky. Pozor ale na večerní zápasy: po skončení utkání bývá stanice přeplněná a fronty na eskalátory jsou dlouhé. Raději si nechte rezervu a jděte pěšky k nedaleké zastávce tramvaje, kde se vyhnete tlačenici. Allianz Arena je naopak na severu Mnichova a obsluhuje ji pouze autobusová linka U6, která jede ze stanice Fröttmaning. To znamená jediné: pokud nestihnete poslední spoj, čeká vás dlouhá procházka. Plánujte proto návrat s předstihem a vždy si ověřte jízdní řády, protože ty se o víkendech a svátcích liší.<br>
<br>
<br>
<br>
Vyrazit na fotbal do Milána nebo Mnichova není jen o zápase. San Siro a Allianz Arena představují dva protiklady, které ovlivní celý váš výlet – od toho, jak se na stadion dostanete, až po to, co uvidíte uvnitř. Pokud plánujete navštívit oba chrámy fotbalu, připravte se na to, že každý z nich vyžaduje jiný přístup a jiné myšlení.