Mít k vejcím dvě nosnice, nebo rovnou hejno? Začátečníkům se vyplatí…
Největší riziko pro slepice nepředstavuje zima, ale predátoři a nemoci. Kurník i výběh zajistěte pletivem s oky menšími než 2 cm a zakopejte je aspoň 30 cm do země, jinak se podhrabou lišky. Vstup do kurníku opatřete bezpečným zámkem – kuny a lasičky otevřou i obyčejnou petlici. Po každém dokoupení nových kuřic je držte dva týdny v karanténě odděleně, jinak byste mohli do zdravého hejna zavléct nákazu. Pravidelně kontrolujte trus a hřebínky – bledost či načepýřené peří značí problém.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je dezinfikovat pouze podlahu a stěny, ale zapomenout na hřady, které jsou přímým kontaktem s ptačími běháky. Právě hřady a hnízdní boxy bývají největším zdrojem opětovné infekce. Stejně důležité je ošetřit napáječky a krmítka – ty lze ponořit do dezinfekčního roztoku na dobu podle návodu, poté vydrhnout kartáčem a opláchnout. U dřevěných hřadů, které jsou savé, je vhodné použít přípravek s vyšší koncentrací nebo je po dezinfekci ošetřit horkým vzduchem, protože dřevo může uchovávat infekční agens i několik týdnů.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud máte slepice, které se večer i přes vaši snahu vracejí na zem, zkuste změnit jejich denní režim. Omezte krmení na odpoledne, aby byly večer spíše unavené a hledaly si místo k odpočinku. Zároveň zkontrolujte, zda v kurníku není příliš teplo – při vysokých teplotách slepice vyhledávají chladnější místa u země. Ideální teplota pro spaní je mezi 10 a 20 °C, při vyšších teplotách se snaží spát na betonu nebo v písku.<br>
<br>
<br>
<br>
Čemu se vyhnout při nočním přenášení Nejčastější chybou je, že chovatelé začnou slepice do hřadu nutit přes den. To způsobí jen stres a paniku, protože slepice vnímají hřad jako místo pro spánek, ne pro denní aktivitu. Nikdy také nesvítte slepicím přímo do očí, když je večer chytáte – prudké světlo je vyděsí a příště se budou schovávat. Místo toho používejte slabé červené světlo nebo baterku s červeným filtrem, která nenaruší jejich noční vidění.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak přípravek aplikovat, aby dezinfekce skutečně zabrala Před aplikací vždy nařeďte přípravek přesně podle pokynů výrobce. Častou chybou je použití vyšší koncentrace, než je doporučeno – nejenže to nezvýší účinnost, ale může to poškodit materiál kurníku a ohrozit zdraví ptáků. Přípravek nanášejte postřikem nebo pěnou na suchý povrch. Teplota prostředí by měla být ideálně mezi 15 až 25 °C, protože při nižších teplotách se účinnost většiny látek snižuje. Po nanesení nechte přípravek působit po dobu uvedenou na etiketě – běžně 30 až 60 minut. Během této doby udržujte kurník uzavřený, aby se dovnitř nedostaly další nečistoty ze dvora.<br>
<br>
<br>
<br>
Čtvrtým, méně známým signálem, je vzdálenost mezi stydkými kostmi. Tuto metodu používají zkušení chovatelé. U mladé nosnice, která ještě nesnáší nebo snáší krátce, jsou stydké kosti u řitního otvoru těsně u sebe, s rozestupem maximálně na jeden prst. Jak slepice dospívá a snáší, tento prostor se postupně rozšiřuje. U slepice v plné snášce by měly být rozestup na dva prsty a u starších kusů je možné mezi stydké kosti vměstnat i tři prsty. Dejte si ale pozor, abyste slepici při tomto vyšetření nezranili – pokud se brání, nechte to raději být a pokračujte s vizuální kontrolou.<br>
<br>
<br>
<br>
Na trhu je několik skupin dezinfekčních přípravků, které se liší účinnou látkou, dobou působení i bezpečností pro ptáky. Chlorová dezinfekce spolehlivě ničí bakterie a viry, ale má štiplavý zápach a nesmí přijít do kontaktu s kovovými částmi, protože způsobuje korozi. Jodové přípravky jsou vhodné pro menší chovy, ale mohou zanechávat skvrny a při vyšších koncentracích dráždí dýchací cesty. Peroxid vodíku ve vyšší koncentraci je účinný a rozkládá se na neškodné látky, ale je nutné dbát na ochranu očí a pokožky. Kvarterní amoniové soli patří mezi nejpoužívanější – jsou málo toxické, ale méně účinné proti virům bez obalu, proto je vhodné je kombinovat s dalšími metodami.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední věcí, kterou mnoho stavitelů opomene, je kontrola stavby po každé větší sněhové kalamitě. Sníh sám o sobě škodí jen minimálně, ale když začne tát a voda stéká do konstrukce, je to problém. Proto pravidelně odhrňte sníh od obvodových zdí a kolem základů, aby se voda nedostala do spár. Pokud máte rozestavěnou střechu, odstraňte z ní těžké nánosy, které by mohly poškodit krokve. Až přijde jaro, budete mít stavbu v takovém stavu, že můžete bez komplikací pokračovat, místo abyste opravovali škody, kterým jste mohli předejít.<br>
<br>
<br>
<br>
Po dezinfekci je důležité provést kontrolu účinnosti. Pokud se do dvou až tří dnů objeví u ptáků opět příznaky nemoci, je pravděpodobné, že zdroj infekce je jinde – v kontaminované půdě, v přenašečích, jako jsou hlodavci, nebo v nedostatečně vydezinfikovaných pomůckách. V takovém případě je třeba postup opakovat a zaměřit se na místa, která byla opomenuta. Zároveň nezapomínejte, že dezinfekce nenahrazuje očkování ani běžnou hygienu. Pravidelná dezinfekce jednou za dva až tři měsíce, případně po každém nákupu nových ptáků, výrazně snižuje riziko vzniku epidemie a udržuje kurník v kondici, která podporuje zdraví nosnic a jejich produkci.