Merge commity zahlcují historii? Tato technika ji vyčistí

Základním krokem je rozdělení věcí do tří kategorií: s denním využitím, se sezónním využitím a s citovou hodnotou. U první skupiny není co řešit. U druhé skupiny si dejte pozor na to, abyste nevyhodili něco, co se vám bude na jaře či v zimě hodit. Problém nastává u třetí skupiny – sentimentální předměty často končí v krabicích, aniž byste si jejich existenci uvědomovali. Místo vyhazování je zkuste zúžit: vyberte si z každé kategorie pět nejdůležitějších kousků a ty ostatní vyfoťte nebo darujte.<br>
<br>

<br>
<br>

Základním nástrojem je příkaz git rebase. Místo toho, abyste větví s novými úpravami sloučili do hlavní linie přes merge commit, nejprve přehrajete vaše commity na její špičku. Například pracujete na větvi feature a hlavní větev se mezitím posunula. Provedete git rebase main ve větvi feature – vaše commity se aplikují znovu na aktuální stav main. Následně přepnete na main a zavoláte git merge feature. Protože je historie feature přímým pokračováním main, Git provede fast-forward – jen posune ukazatel a nevytvoří žádný merge commit.<br>
<br>

<br>
<br>

Drobné opomenutí vás může přijít draho. Mnoho chovatelů zapomíná na to, že dravci často využívají lidské nedbalosti – pootevřená větrací okénka, díry v pletivu po zimě, nebo přerostlé větve stromů, které sahají až ke střeše kurníku. Právě po větvích se kuna snadno dostane na střechu a pak hledá slabé místo. Proto stromy a keře v okolí kurníku pravidelně stříhejte tak, aby mezi větvemi a stavbou byla vzdálenost alespoň dva metry. Stejně tak kontrolujte stav plotu po každém silnějším větru nebo po dešti, kdy se půda podmáčí a zvířata se snadněji prohrabou.<br>
<br>

<br>
<br>

Vyzkoušejte hru „Sochy na povel". Děti se volně pohybují po prostoru, vy hrajete na hudební nástroj nebo tleskáte. Jakmile zvuk ustane, každý ztuhne v pozici, kterou právě dělá. Kdo se pohne, vypadává, ale místo vylučování můžete určit „tajného rozhodčího", který hlídá, jestli se někdo nehýbe. Tato hra podporuje sebekontrolu a děti se učí zastavit i v největším běsnění. Pozor na to, abyste nevyžadovali úplné ticho – smích a povzdechy jsou přirozené.<br>
<br>

<br>
<br>

Další netradiční hrou je „Zvířecí pochod". Každé dítě si vylosuje kartičku se zvířetem (např. slon, had, klokan, tučňák). Poté se musí pohybovat po místnosti tak, jak si myslí, že se dané zvíře pohybuje – slon pomalu a těžce, had plazivě, klokan skáče, tučňák kolébá. Ostatní hádají, o jaké zvíře jde. Tato hra rozvíjí fantazii a děti se učí vnímat různé způsoby pohybu. Nechte je nejdřív zvíře předvést ve dvojicích, aby se nebály, a teprve potom před celou skupinou. Častou chybou je, že učitel vyžaduje, aby děti napodobovaly přesně – místo toho je pochvalte za originalitu.<br>
<br>

<br>
<br>

Častou chybou je snaha uklidit vše najednou. Když se rozhodnete pro velký úklid během jednoho víkendu, snadno podlehnete tlaku a vyhodíte i něco, co by se dalo opravit či znovu použít. Mnohem efektivnější je postupovat po místnostech. V kuchyni se zaměřte na duplicitní nádobí a spotřebiče, které nepoužíváte. V šatníku si všímejte kousků s cedulkami nebo bez známek nošení. U elektroniky ověřte, zda nepotřebuje pouze novou baterii nebo drobnou opravu.<br>
<br>

<br>
<br>

Největší chybou, kterou u geotermálních projektů vídám, je absence pojistky proti přehřátí. Když se v létě topení vypne, voda ve vrtu se dál ohřívá a tlak stoupá. Bez automatického přepouštěcího ventilu hrozí prasknutí potrubí nebo dokonce výbuch kotle. Vždy instalujte pojistný ventil s odvodem do kanalizace a tepelnou ochranu čerpadla. Teprve pak můžete geotermální energii považovat za bezpečný a stabilní zdroj pro váš domov. Vyhnete se tak opravám, které by přišly mnohem dráž než samotná počáteční investice.<br>
<br>

<br>
<br>

Když tým spolupracuje na jednom repozitáři, historie větví se často promění v nepřehlednou změť merge commitů. Každá integrace větve do hlavní linie vytvoří zbytečný uzel, který znesnadňuje čtení logu i hledání konkrétních změn. Není to ale nutné – existuje způsob, jak udržet historii lineární a přitom neztratit žádnou práci. Klíčem je rebase a správné použití fast-forward merge.<br>
<br>

<br>
<br>

Jak z obyčejného padáku udělat nekonečnou zábavu Pokud máte k dispozici padák (nebo velké prostěradlo), zkuste hru „Vlny a poklad". Děti chytí okraje padáku a rozvlní ho, aby vytvořily malé i velké vlny. Doprostřed položíte měkký míček nebo plyšáka – to je poklad. Úkolem je, aby poklad nespadl na zem, ale také aby se nedostal ven z padáku. Děti musí spolupracovat a měnit sílu i směr vln. Když poklad spadne, začíná se znovu, ale můžete si ztížit podmínky: děti se nesmí domlouvat slovy, jen očním kontaktem. To je skvělý trénink neverbální komunikace a děti to baví, protože nikdy nevědí, kdy vlna přijde.