Levný nábytek vs. přírodní materiály: jak z nich vytěžit maximum
Sušení tencelu vyžaduje trpělivost. Sušička není úplně zakázaná, ale použijte ji pouze na program s nízkou teplotou a vyjměte prádlo dřív, než úplně doschne, aby zůstalo jemné. Ideální je nechat tencel volně uschnout na šňůře, ale ne na přímém slunci – UV záření barvy vybledne a vlákna křehnou. Pokud sušíte v sušičce, počítejte s tím, že se tkanina může mírně srazit, proto kupujte povlečení s rezervou. Žehlení je většinou zbytečné; tencel se sice mačká méně než bavlna, ale pokud je to nutné, žehlete naruby na nízkou teplotu a prádlo mírně vlhké.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je kupovat nábytek, který je vystavený v obchodě jako smontovaný, ale doma zjistíte, že je vyrobený z jiného materiálu, než jste čekali. Vždy si proto prostudujte etiketu nebo technické údaje. I u levného nábytku by mělo být jasně uvedeno, zda je vyroben z masivu, dřevotřísky nebo MDF. Masiv je sice dražší, ale pokud narazíte na slevu, vyplatí se sáhnout po něm, protože drží tvar a spoje se neuvolňují tak rychle.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec se zamyslete nad tím, jak nábytek používáte. Pokud ho budete stěhovat nebo rozebírat, vyberte kusy s kovovými spojovacími prvky, které lze dotáhnout. U levného nábytku se často používají jednorázové plastové spojky, které po rozebrání ztratí pružnost. Když už víte, že potřebujete něco do vlhkého prostředí, vyhněte se surové dřevotřísce – hrany se začnou drolit a barva se bude odlupovat. Tady je lepší připlatit si za laminaci nebo fólii, i když to zdánlivě zvyšuje cenu.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je prát tencel společně s předměty se zipy, háčky nebo suchým zipem. Tyto kovové části vytvářejí na hladkém povrchu vláken žmolky a malé dírky. Stejně tak se vyhněte bělicím prostředkům i odstraňovačům skvrn s chlórem. Pro skvrny zkuste nejdřív jemné mýdlo a studenou vodu, a pokud to nepomůže, pusťte se do praní s enzymatickým pracím prostředkem. Tencel dobře přijímá barviva, takže skvrny od červeného vína nebo kávy nejsou snadné, ale s rychlým zásahem a nízkou teplotou se jich zbavíte bez poškození materiálu.<br>
<br>
<br>
<br>
Důležité je myslet i na umístění vzorů v prostoru. Příliš mnoho vzorů na malé ploše, jako je úzká chodba nebo malá koupelna, působí stísněně. V menších místnostech volte vzory spíše na doplňcích – polštáře, běhouny, ubrousky – a velké plochy (zdi, podlahy) ponechte neutrální. Naopak ve velkých obývacích pokojích si můžete dovolit výraznější vzor na koberci nebo na čalounění sedačky, ale vždy s ohledem na ostatní textilie.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je nedostatečné zapracování okrajů. Pokud látku neobšijete cik-cak stehem nebo neuzavřete šev francouzským švem, začnou se okraje třepit a povlak po pár praních vypadá unaveně. U silnějších tkanin můžete okraje začistit overlockem, ale pokud ho nemáte, postačí i cik-cak steh. Nezapomeňte také na to, že povlak na polštář by neměl být příliš volný – ideálně by měl polštář vyplnit celý prostor, aby se uvnitř nehýbal. Příliš velký povlak způsobí, že polštář se v něm bude shrnovat a vy se budete v noci budit.<br>
<br>
<br>
<br>
Zapomenout nesmíte ani na akustiku. Prázdné stěny odrážejí zvuk, což zvyšuje pocit neklidu. Koberec s vysokým vlasem nebo tlusté závěsy pohlcují hluk z ulice i z vedlejšího pokoje. Pokud bydlíte v panelovém domě, umístěte za hlavu postele měkký čalouněný panel nebo velký obraz s akustickou vložkou. Vyhněte se ale polystyrenovým deskám, které vypadají lacině a neplní svůj účel. Stačí pár kusů textilu a prostor se okamžitě zklidní.<br>
<br>
<br>
<br>
Při nákupu si všímejte gramáže a podílu tencelu ve tkanině. Nejlepší výsledky poskytuje stoprocentní tencel, ale v obchodech běžně narazíte i na směsi s bavlnou nebo elastanem. Směs s elastanem se hodí na oblečení, ale do bytu raději volte čistý tencel nebo tencel s příměsí bavlny – lépe drží tvar a méně se žmolí. Pokud kupujete prostěradlo, hledejte údaj o plošné hmotnosti; kvalitní tencel by měl mít přibližně 120–150 gramů na metr čtvereční. Levnější varianty s nižší gramáží bývají tenčí a rychleji ztrácejí barvu.<br>
<br>
<br>
<br>
Levný nábytek nemusí být automaticky nekvalitní, ale rozhodně se vyplatí věnovat pozornost detailům, které prozradí, jestli výrobek vydrží běžné používání. Nejčastější chybou je spoléhat se pouze na vzhled a cenu. Přitom už při prohlídce v obchodě nebo při přebírání zásilky lze odhalit varovné signály, které naznačují, že se spojení brzy uvolní nebo že deska začne pracovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším důležitým místem jsou úchytky a panty. Když je můžete mírně pohnout, znamená to, že šrouby nemají dostatečný záběr do materiálu. Vyzkoušejte si na místě, jak se dvířka zavírají – pokud nedoléhají rovnoměrně nebo vržou, je to jasný signál, že konstrukce není vyrobena s potřebnou přesností. Všímejte si také, zda jsou viditelné šrouby zapuštěné nebo kryté. U kvalitnějšího nábytku se tvůrci snaží skrýt technické prvky, což není jen otázka estetiky, ale i ochrany před poškozením.