Krmení psa a kočky: chyba, která ničí jejich zdraví
Druhým klíčovým faktorem je pravidelný režim. Zvířata jsou tvory zvyku, a pokud krmení, procházky a hraní probíhají každý den ve stejnou dobu, jejich vnitřní hodiny se nastaví a tělo se na odpočinek připraví samo. Ideální je poslední větší aktivita (např. dlouhá procházka nebo intenzivní hra s aportem) alespoň 1–2 hodiny před spaním. Těsně před ulehnutím naopak zařaďte jen klidné mazlení nebo tiché povely, aby se srdeční frekvence stihla snížit.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor také na to, čím zvířata krmíte. Zbytky z lidského stolu jsou nevhodné hned z několika důvodů. Sůl, koření, cibule, česnek, hroznové víno nebo čokoláda jsou pro psa i kočku toxické. I malé množství může způsobit zažívací potíže, v horším případě selhání ledvin. Pokud chcete zvířeti dopřát něco navíc, sáhněte po speciálních pamlscích pro domácí mazlíčky, nebo po mase vařeném bez soli a koření. Nikdy nepodávejte kosti z drůbeže, které se třepí a můžou poranit trávicí trakt. Syrové maso je také rizikové kvůli parazitům a bakteriím, pokud nejde o kvalitní maso určené k lidské spotřebě.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby, které kazí spánek zvířat Častým problémem je neustálé rušení během dne. Pokud psa nebo kočku budíte jen proto, abyste je pohladili, nebo jim dovolíte spát jen 15 minut a pak je vyrušíte, jejich spánkové cykly se fragmentují. Zvíře pak není schopné dosáhnout fáze REM, která je zásadní pro regeneraci mozku. Výsledkem je podrážděnost a hyperaktivita večer. Dopřejte jim proto klidový režim i přes den, a to alespoň 2–3 hodiny v kuse.<br>
<br>
<br>
<br>
Při nácviku chůze u nohy se vyplatí mít vodítko vždy ve stejné ruce a psa na stejné straně. Pokud se pes snaží jít před vámi, otočte se a jděte opačným směrem. Tím ho naučíte, že tahání vede ke změně trasy, a ne k posunu vpřed. Krátké vodítko vám to umožní bez toho, abyste museli dělat velké pohyby. Dbejte na to, aby vodítko nebylo příliš tenké – při silném tahu by se vám mohlo zaříznout do ruky.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte, že pravidelná kontrola drápků je součástí prevence zdravotních problémů. Pokud si všimnete, že pes drápky nadměrně olizuje, kulhá nebo má drápky zarostlé do polštářků, navštivte veterináře. Stříhání drápků je dovednost, kterou zvládne každý majitel, ale trpělivost a správná technika jsou klíčové. Čím dříve začnete, tím snazší to pro vás i psa bude.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr si zapamatujte tři základní pravidla: nekrmte zvíře od stolu, dbejte na druhově vhodnou stravu a sledujte reakce svého svěřence. Pokud si nejste jistí, jak na to, obraťte se na veterinární ordinaci. Prevence je vždy levnější a příjemnější než léčení následků špatného krmení.<br>
<br>
<br>
<br>
Spánková hygiena není jen lidský koncept. I u psů a koček platí, že kvalita odpočinku přímo ovlivňuje jejich chování, imunitu i celkovou pohodu. Pokud váš mazlíček v noci ruší, je neklidný nebo naopak přes den přespává a večer je aktivní, možná děláte základní chyby, které narušují jeho přirozený rytmus. Pojďme se podívat na konkrétní kroky, které můžete dnes večer vyzkoušet.<br>
<br>
<br>
<br>
Stříhání drápků patří k úkonům, které mnoho majitelů psů odkládá, často až do chvíle, kdy drápky začnou cvakat o podlahu a psovi způsobují nepohodlí. Pravidelná péče přitom není jen otázkou estetiky. Příliš dlouhé drápky mění postavení prstů, zatěžují klouby a mohou vést k bolestivým deformacím tlapky. Pokud cvakání slyšíte na dlažbě nebo linoleu, je nejvyšší čas sáhnout po kleštičkách.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat bezpečnou délku střihu U světlých drápků je vidět růžová část – živá tkáň s cévami a nervy. Stříhejte vždy jen maličko před touto růžovou zónou, ideálně po malých kouscích. U tmavých drápků živou tkáň nevidíte, proto stříhejte opravdu jen špičku, maximálně dva milimetry. Pokud si nejste jistí, zastavte se dřív, než byste riskovali. Řez by měl být vedený kolmo na dráp, ne šikmo, aby nedocházelo k třepení a praskání.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud jde o materiál, do města se hodí nylon nebo pevná tkanina, která se snadno čistí a neabsorbuje vodu. Kožená vodítka vypadají dobře, ale v dešti kloužou a vyžadují údržbu. Délku volte podle velikosti psa – pro malého psa stačí kratší délka, protože jeho kroky jsou menší, a dlouhé vodítko by se mu motalo pod nohama. U velkého psa zase potřebujete dostatečnou délku, abyste měli páku při případném zatažení.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte, že délka vodítka je jen nástroj, ne řešení. Bez důsledného tréninku vám žádné vodítko nepomůže. Pokud pes tahá i na krátkém vodítku, vraťte se k základům – naučte ho soustředit se na vás pomocí pamlsků nebo hračky. Až pes zvládne chodit bez tahání na krátkém vodítku, můžete mu občas dopřát delší, ale vždy s vědomím, že v městském provozu je lepší mít ho kratší.