Kontrola výfuku, o které většina řidičů ani neví
Poslední rada míří na psychologii: nejezděte na STK s vozidlem, které je zjevně zanedbané, špinavé nebo zapáchající. I když to nemá vliv na technický stav, technik je jen člověk a špatný první dojem může zhoršit průběh kontroly. Vozidlo před kontrolou umyjte, vysajte a odstraňte z interiéru nepotřebné věci. Tím předejdete zbytečným poznámkám a celý proces proběhne rychleji a bez stresu.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhá oblast, kterou revizní technik kontroluje vždy, jsou brzdy a pneumatiky. Nahlédněte na tloušťku dezénu – pokud se na ukazateli opotřebení blížíte k hranici, nečekejte, že to na STK projde. Stejně tak si všímejte případných prasklin na bocích pneumatik a nerovnoměrného sjetí. Brzdy zkuste před jízdou na STK prudším brzděním na bezpečném místě; pokud cítíte vibrace, tahání do strany nebo pískání, navštivte servis dříve, než se vydáte na kontrolu.<br>
<br>
<br>
<br>
Prohlédněte také samotný kotouč. Pokud má výrazné drážky, modré zbarvení nebo praskliny, je nutné řešit i jeho stav. Typickou chybou je výměna pouze destiček bez kontroly kotouče – nové destičky pak rychleji ubývají. Dále zkontrolujte, zda není třecí plocha destiček nerovnoměrně opotřebená. Pokud je jedna strana tenčí než druhá, problém je v nepohyblivém třmenu nebo zaseknutém pístku.<br>
<br>
<br>
<br>
Kontrola brzdových destiček patří mezi základní úkony údržby, které zvládne i mírně pokročilý kutil. Nevyžaduje specializované nářadí, stačí hever, klíč na šrouby kola a zdroj světla. Pravidelná prohlídka vám nejen ušetří peníze za pozdější opravy kotoučů, ale hlavně zvýší bezpečnost jízdy. V tomto článku se zaměříme na konkrétní kroky, na co si dát pozor a jaké chyby při kontrole dělat.<br>
<br>
<br>
<br>
Co přesně měřit a na co se zaměřit Klíčový je stav třecího materiálu. Nová destička mívá tloušťku kolem 10–12 mm. Pokud vidíte, že je materiál tenčí než 3 mm, je nejvyšší čas na výměnu. Většina destiček má v sobě kovový jazýček, který se při opotřebení dotkne kotouče a vydává pískavý zvuk. Nečekejte ale na tuto signalizaci – pokud pískání uslyšíte, destičky už jsou na hranici životnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve vypněte motor a počkejte, až žárovka vychladne. Pokud byla zapnutá, může být horká natolik, že byste se popálili. Povolte kryt světlometu – u některých modelů je zajištěn pružinou nebo plastovým šroubem. Opatrně vytáhněte starou žárovku z patice, aniž byste se dotýkali skleněné části. Pokud ji chytíte prsty, zůstanou na ní mastné otisky, které způsobí přehřívání a prasknutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Časté chyby, které zbytečně ničí žárovky Jednou z nejčastějších chyb je dotýkání se skleněné baňky. I malá mastnota z prstů způsobí lokální přehřátí a žárovka praskne dřív, než by měla. Druhou chybou je použití žárovky s vyšším výkonem, než doporučuje výrobce – to vede k přetížení elektroinstalace a může poškodit pojistky. Vždy kupujte přesný typ, který najdete v příručce.<br>
<br>
<br>
<br>
Při rozhodování mezi elektromobilem a autem se spalovacím motorem většina řidičů srovnává pouze pořizovací cenu. To je ale jen špička ledovce. Skutečné náklady na provoz se skládají z mnoha položek, které se liší nejen mezi oběma technologiemi, ale i podle toho, kde bydlíte, kolik ročně najezdíte a jakým způsobem nabíjíte či tankujete. Bez znalosti těchto rozdílů se snadno stane, že si pořídíte auto, které vás nakonec vyjde dráž, než jste plánovali.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším problémem bývá špatné dotažení krytu nebo ponechání starého těsnění. Pokud kryt nedosedne, do světlometu vnikne voda a písek, které zničí reflektor i novou žárovku. Po výměně proto zkontrolujte, zda je kryt suchý a čistý. Také se vyplatí zkontrolovat kabeláž – pokud jsou kontakty zkorodované, vyčistěte je suchým hadříkem.<br>
<br>
<br>
<br>
Než nasadíte novou, porovnejte ji se starou – musí mít stejný konektor a příkon. Většina vozidel používá standardní typy H7, H4 nebo H1, ale existují i specifické provedení. Uchopte novou žárovku za kovovou patici a zasuňte ji do objímky, dokud nezapadne. Upevněte ji pružinou nebo pojistkou a nasaďte zpět kryt. Zkontrolujte, zda kryt těsní – jinak se do světlometu dostane vlhkost.<br>
<br>
<br>
<br>
Pravidelnost kontroly by měla být vázaná na ujeté kilometry, ale rozhodující je spíše styl jízdy. Městský provoz s častým brzděním opotřebuje destičky rychleji než dálniční jízda. Pokud si nejste jistí, kontrolujte destičky při každé druhé výměně oleje. Včasná výměna vás vyjde výrazně levněji než oprava zadřeného třmenu nebo výměna kotoučů. A pokud si netroufáte na vlastní prohlídku, nechte si stav zkontrolovat v servisu – je to rychlé a levné.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější problém bývá netěsnost ve spojích. Vozidlo nechte vychladnout, podložte a projeďte rukou po celé délce výfuku od motoru až po koncovku. Hledáte stopy černého sazí, které se usazují kolem svárů a spojek. Pokud některé místo vykazuje tmavý povlak, je to jasný signál úniku spalin. Stejně tak si všímejte mechanického poškození – promáčknutí, praskliny nebo koroze. Rez je u starších vozů hlavním zabijákem, proto se zaměřte hlavně na oblast tlumičů a ohybů, kde se drží voda a posypová sůl.