Když záclony a ubrusy správně perete, vydrží roky
Rozdělte výšku, ne podla<br>
<br>
<br>
<br>
Ranní spěch vzniká většinou tam, kde se všechno rozhoduje až po probuzení. Svačina je toho typickým příkladem. Když se dítě ráno ptá, co si má vzít, a rodič otevírá lednici ve stavu polospánku, výsledkem je buď suchý rohlík, nebo sladká tyčinka. Řešení není složitější příprava, ale přesun rozhodnutí na večer. Stačí patnáct minut a ráno se změní v klidný start.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je připravit svačinu společně s dítětem už při večerním úklidu kuchyně. Dítě si vybere jednu variantu ze dvou, které mu předložíte. Tím získává pocit kontroly a vy nemusíte ráno vyjednávat. Svačinu pak uložte do chladničky na jedno určené místo, ideálně do krabičky, kterou dítě ráno jen vezme a vloží do batohu. Tento jednoduchý návyk odstraní většinu ranních konfliktů.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je slepit krabici vcelku a teprve pak zjistit, že se do ní dítě nevejde. Další je příliš tenký karton na dně – při zatížení se prohne a hračky propadnou. Vyhněte se také tomu, aby ostré hrany vyříznutého otvoru zůstaly holé, a to i uvnitř, kam dítě sahá rukou. A nepřelepujte celou krabici vrstvou pásky jen proto, aby vypadala pevně; vlhko pod páskou začne karton drolit a konstrukce povolí.<br>
<br>
<br>
<br>
Měsíc na první pohled připomíná ementál: plný děr různých velikostí. Většina lidí si myslí, že krátery vznikly sopečnou činností, podobně jako kaldery na Zemi. Ve skutečnosti je naprostá většina měsíčních kráterů impaktního původu. Vznikly při nárazech asteroidů a komet, které dopadaly na povrch rychlostí několika kilometrů za sekundu. Energie takového nárazu je obrovská – hornina se v místě dopadu vypaří, okolní materiál se roztaví a vyvržený materiál se rozletí do stran.<br>
<br>
<br>
<br>
Žehlení má svá pravidla. Bavlnu žehlete z rubu ještě lehce vlhkou, len naopak z líce a s vyšší teplotou. Syntetiku přežehlete nanejvýš přes tenkou utěrku, přímý kontakt s žehličkou ji může roztavit. Potištěné ubrusy žehlete vždy z rubové strany, aby se vzor nezačal odírat. Závěsy, které nemůžete sundat, přejeďte napařovačem přímo na okně.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušení a žehlení rozhoduje o tom, jak dlouho látka vydrží Závěsy nikdy neždímejte na maximum. Vysoké otáčky látku pomačkají a u některých materiálů natrvalo poškodí vlákna. Po vyprání je pověste ještě vlhké přímo na garnýž nebo na sušák do stínu. Slunce je vysuší nerovnoměrně a barvy vyblednou. Ubrusy sušte rozložené, ne přehozené přes šňůru, jinak se v přehybu vytvoří trvalé lomy.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je prát závěsy příliš často. Není třeba je sundávat každý měsíc; stačí dvakrát až třikrát ročně, pokud nejde o kuchyňské závěsy u sporáku. Naopak ubrusy se vyplatí měnit častěji a skvrny řešit hned, dokud nezaschnou. Staré skvrny od červeného vína nebo kávy se pak už často nepodaří odstranit bez poškození barvy.<br>
<br>
<br>
<br>
Závěsy a ubrusy patří k nejnamáhanějším textiliím v domácnosti. Závěsy visí u oken, kde na ně útočí sluneční světlo, prach a vlhkost z ovzduší, ubrusy zase dostávají zabrat při každém jídle. Právě proto je potřeba jim věnovat jinou péči než běžnému oblečení. Rozhoduje především materiál, způsob praní a to, jak často je vůbec perete.<br>
<br>
<br>
<br>
Před praním vždy důkladně vysajte prach z řasení a odstřihněte volné nitě. Prášek dávkujte střídmě, nadbytek pěny se v látce usadí a způsobí šedivý nádech. Aviváž používejte jen u ručníků, u závěsů snižuje schopnost látky držet tvar. Pokud budete těmto zásadám věnovat pozornost, vydrží vám závěsy i ubrusy řadu let bez ohledu na to, jak často je používáte.<br>
<br>
<br>
<br>
Než cokoli hodíte do pračky, podívejte se na visačku. Bavlněné ubrusy snesou i vyšší teploty, zatímco len se při prvním praní srazí, pokud zvolíte příliš horkou vodu. Syntetické závěsy a polyesterové ubrusy perte na nižší teplotu, jinak ztratí tvar a začnou se lesknout. Hedvábné a vlněné kusy patří výhradně do rukou nebo do programu pro jemné prádlo.