Když údržba akvária zabere hodiny, co s tím?
Co se stane, když zanedbáte filtraci a údržbu? Třetí chyba, která se objevuje u většiny nováčků, je podcenění filtrace. Levný vnitřní filtr s houbou o rozměru krabičky od sirek nestačí pro nádrž plnou ryb. Filtr musí zvládnout přečerpat celý objem vody alespoň třikrát za hodinu, a to při zachování biologické funkce. Pokud filtr čistíte pod tekoucí vodou, zničíte bakterie, které odbourávají jedovaté látky. Houbu vždy vyplachujte v odstáté vodě, kterou jste vylili z akvária při výměně. A právě výměny vody – třetina objemu každý týden – jsou naprostým základem.<br>
<br>
<br>
<br>
Důležité je také správné skladování. Domácí krmivo neobsahuje konzervanty, proto ho nelze skladovat neomezeně dlouho. Připravenou pastu či gel rozdělte na malé dávky a zmrazte ve formičkách na led. Takto vydrží až tři měsíce. Rozmrazte vždy jen tolik, kolik spotřebujete během jednoho krmení. Rozmražené krmivo už znovu nezmrazujte – ztrácí vitamíny a stává se živnou půdou pro bakterie. Před podáním nechte krmivo ohřát na pokojovou teplotu, protože studená potrava může rybám způsobit šok.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častou chybou je ignorování velikosti krmiva. Ryby přijímají potravu celou, a pokud jsou kousky větší než jejich tlama, nemohou je spolknout a krmivo klesne ke dnu. Tam se rozkládá a zvyšuje hladinu amoniaku. Zlaté pravidlo: velikost sousta by měla odpovídat přibližně velikosti oka ryby. Po rozmixování směsi proto vždy protlačte přes síto nebo nastrouhejte do požadované velikosti. Pro malé ryby (tetra, rasbora) postačí jemná drť, pro větší (cichlidy, sumci) lze nechat hrubší kousky.<br>
<br>
<br>
<br>
Pak už přichází na řadu samotné osazení rybami. Začněte s nenáročnými druhy, jako jsou živorodky nebo parmičky, a přidávejte je postupně – maximálně tři až čtyři kusy týdně. Každá nová ryba totiž zatíží filtraci, která si musí zvyknout na větší přísun odpadů. Ryby do akvária nikdy nevylévejte z pytlíku přímo; nechte je nejprve patnáct minut plavat na hladině, aby si vyrovnaly teplotu, a pak je teprve opatrně vypusťte.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud se řasy objevují příliš často, zaměřte se na příčinu – nejčastěji jde o přebytek živin a světla. Omezte dobu osvětlení na 8–10 hodin denně a snižte dávky hnojiva. Nezapomeňte pravidelně odkalovat dno, protože rozložený organický materiál je živnou půdou pro řasy. Vhodným pomocníkem jsou i živé rostliny, které konkurují řasám o živiny, nebo někteří živočichové, jako jsou krunýřovky, kteří sklo aktivně spásají.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte ani na filtraci – i ta vyžaduje údržbu, ale ne tak častou, jak se mnozí domnívají. Filtr čistěte jen tehdy, když průtok viditelně klesne, a to vždy ve vodě odstraněné z akvária, ne pod tekoucí vodou z kohoutku, která zničí bakterie. K čištění hadic a rozvodů použijte speciální štětku na hadice – protáhnete ji hadicí a mechanicky odstraníte biofilm, který se tvoří i při pravidelné výměně. Tento krok mnoho lidí vynechává, a pak se diví, proč se jim v hadici tvoří zelené usazeniny.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší časovou zátěží bývá výměna vody. Kbelíky a hadice, které musíte ručně nasávat, jsou minulostí, pokud si pořídíte čerpadlo s hadicí a sacím košem. Při výměně vody postupujte tak, že nejprve odsajete kal ze dna – hadicí s trychtýřovitým nástavcem přejíždějte po substrátu bez tlaku, aby se nevyplavily kořeny rostlin. Poté vodu vypustíte do kbelíku, ale pozor na její teplotu: nová voda musí mít stejnou teplotu jako v akváriu, jinak ryby stresujete. Pokud čerpadlo nezvládá nasávání kvůli vzduchu v hadici, naplňte hadici před spuštěním vodou – to je častá chyba začátečníků.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete sypat dno, rozmyslete si, jaké rostliny budete pěstovat. Drobné nenáročné rostliny jako Micranthemum nebo Hemianthus si vystačí s pěti centimetry, ale větší druhy s dlouhými kořeny, jako je Echinodorus nebo Cryptocoryne, potřebují osm až deset centimetrů. Pokud plánujete hustě osázené akvárium, počítejte raději s vyšší vrstvou. Naopak hodně vysoká vrstva – přes dvanáct centimetrů – není nutná a může vést k problémům s anaerobními zónami, kde se tvoří škodlivé plyny.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba: syrové maso a nevhodné obiloviny Největším prohřeškem je podávání syrového masa ze savců (hovězí, vepřové, kuřecí). Tučné maso se ve vodě rozkládá pomalu, znečišťuje filtraci a podporuje růst patogenních bakterií. Rybí organismus nedokáže takový tuk správně strávit. Stejně problematické jsou obiloviny s lepkem (pšenice, žito), které bobtnají a způsobují zažívací potíže. Bezpečnou náhradou je spařená rýže, vločky z ovsa nebo krupice. Vyhněte se také soli, koření, cibuli a česneku – tyto přísady jsou pro ryby toxické i v malém množství.