Když štěně nezvládá být samo, začněte nenápadným tréninkem
Kdy obojek vyměnit a na co si dát pozor Účinnost obojku není nekonečná. Většina přípravků chrání zhruba dva až tři měsíce, ale přesná doba je uvedená na obalu. Po uplynutí této doby obojek vyměňte, i kdyby vypadal neporušeně. Účinná látka se totiž postupně uvolňuje a po určité době přestává působit. Prodloužení používání vede k tomu, že kočka přestane být chráněná a blechy se vrátí. Stejně důležité je obojek sundat při koupání nebo při použití jiného antiparazitního přípravku. Kombinace více účinných látek může kočce způsobit podráždění kůže nebo zažívací potíže.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je trestání psa po návratu, když najdete rozkousanou židli. Pes si trest spojí s vaším příchodem, ne s tím, co provedl před hodinou. Tím jen zvýšíte jeho úzkost a podkopete důvěru. Stejně kontraproduktivní je pořizovat druhého psa jako „společníka" – to problém nevyřeší, jen ho přenese na další zvíře. Pokud úzkost přetrvává déle než měsíc a pes si ubližuje (líže si tlapky do krve, ničí dveře), obraťte se na veterináře nebo zkušeného trenéra, který může doporučit i krátkodobou medikaci jako podpůrný prostředek pro rehabilitaci.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je nasazení obojku na koťata mladší osmi týdnů nebo na nemocné zvíře. V takovém případě se obraťte na veterináře, který doporučí bezpečnější alternativu. Stejně tak pozor na kočky, které trpí alergií na některou z účinných látek. Projevuje se zarudnutím kůže, vypadáváním srsti v místě kontaktu nebo zvýšeným svěděním. Pokud tyto příznaky zaznamenáte, obojek ihned sundejte a poraďte se s odborníkem. U vody a vlhkosti záleží na typu obojku: některé jsou voděodolné, jiné ztrácejí účinnost po namočení.<br>
<br>
<br>
<br>
Štěně, které na zahradě přestane reagovat na přivolání nebo základní povely, není neposlušné ve smyslu vzdoru. Obvykle jde o kombinaci příliš mnoha rušivých podnětů, nedostatečně upevněného naučeného chování a nekonzistentního odměňování. Zahrada je pro psa dobrodružství plné pachů, pohybu a zvuků, které přirozeně soutěží o jeho pozornost. Než začnete cvičit, snižte počet rušivých vjemů – oddělte si malou část zahrady, kde pes nebude mít přímý výhled na sousedův plot ani na frekventovanou cestu. Pokud máte možnost, zacvičte si nejdřív v interiéru a až poté přejděte ven.<br>
<br>
<br>
<br>
Pamatujte, že obojek nechrání před klíšťaty, pokud to není výslovně uvedeno na obalu. Pro venkovní kočky, které se pohybují ve vysoké trávě, je proto vhodné zvolit přípravek s kombinovaným účinkem. Vždy si přečtěte složení a porovnejte s pohybovými návyky vaší kočky. Pokud si nejste jistí, poraďte se s veterinářem. Ten také pomůže, když se obojek ukáže jako neúčinný – může jít o rezistenci blech na danou látku, a pak je nutné zvolit jiný typ ochrany, třeba spot-on pipetu nebo tablety.<br>
<br>
<br>
<br>
Klíčové je posílení základních povelů v klidném prostředí. Trénink rozdělte na krátké bloky, maximálně pět až deset minut, a opakujte je několikrát denně. Používejte vysoce hodnotné odměny – malé kousky masa, sýra nebo oblíbené hračky, které pes nedostává jindy. Povel „ke mně" nacvičujte nejdříve s vodítkem a na krátkou vzdálenost, postupně vzdálenost prodlužujte. Pokud štěně nereaguje, neopakujte povel dokola – tím se učí, že nemusí reagovat napoprvé. Místo toho se k němu přibližte, upoutejte jeho pozornost písknutím nebo tlesknutím a povel zopakujte pouze jednou, a pokud přijde, odměňte ho vydatně.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na typickou chybu, kterou dělá většina chovatelů. Loučení nesmí být dlouhé a citové. Hladíte, utěšujete, říkáte „buď hodný, hned jsem zpátky". Tím jen zvyšujete napětí. Štěně začne vnímat váš odchod jako velkou událost a stresuje se ještě před vaším odchodem. Stejně tak návrat neoslavujte. Pokud štěně skáče a kňučí, když přijdete, počkejte, až se zklidní, a teprve pak ho pozdravte. Ideální je chovat se, jako by odchod byl naprosto běžná věc.<br>
<br>
<br>
<br>
Když kočka začne nadměrně svědit a v srsti objevíte drobné černé tečky, je nejvyšší čas řešit blechy. Obojek proti blechám patří mezi nejoblíbenější řešení, hlavně kvůli jednoduchosti použití. Funguje ale jen tehdy, když ho vyberete správně a nasadíte podle návodu. Nejdřív zjistěte, zda je obojek určený pro kočky, ne pro psy. Přípravky pro psy často obsahují látky, které jsou pro kočky toxické, a to i v případě, že jde o stejnou značku. Vždy proto kontrolujte obal a informace o určení.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je spoléhat na to, že zvíře „přestane jíst, když je nemocné". Ve skutečnosti mnoho nemocí probíhá skrytě a první změny jsou nenápadné – snížená aktivita, horší chuť k jídlu, zvýšená žízeň. Pokud si všimnete, že pes nebo kočka pije více než obvykle, močí častěji nebo hubne i přes stejný příjem krmiva, nečekejte na zhoršení a navštivte veterináře. Včasná diagnostika u ledvin, štítné žlázy nebo cukrovky výrazně zlepšuje vyhlídky na úspěšnou léčbu.