Když stěhujete piano do paneláku, rozhoduje stěna i podlaha
Kytara v pouzdře zasunutá pod postel nebo za skříň vypadá jako bezpečné řešení. Prach se na ni nedostane, děti na ni nedosáhnou, nezabírá místo v obýváku. Jenže právě tohle místo patří k těm nejhorším, jaká můžete pro nástroj vybrat. Nejde o pověru ani o estetiku. Rozhoduje fyzika: teplota, vlhkost a cirkulace vzduchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Řešení není složité. Zavřete okna, zapněte klimatizaci nebo odvlhčovač. Odvlhčovač nastavte na 45–55 % a nechte ho běžet nepřetržitě – vypínání a zapínání škodí víc než stálá mírná vlhkost. Nástroj nikdy neskladujte v koupelně, ve sklepě ani v garáži. V pouzdře mějte sáček s pohlcovačem vlhkosti, ale vyměňujte ho včas; nasycený sáček vlhkost vrací zpět. U klavíru nechte pod ním volný prostor, aby vzduch mohl proudit.<br>
<br>
<br>
<br>
Světlo řešte dřív než kabeláž. Pracovní lampa má svítit na desku, ne do očí, a nesmí osvětlovat postel, pokud jeden z vás vstává dřív. Studené bílé světlo nad stolem a teplé žluté u postele stačí na to, aby mozek poznal, v jakém režimu místnost je. Prodlužovací kabel veďte po zdi nebo v liště podél soklu, ne volně po zemi mezi postelí a stolem.<br>
<br>
<br>
<br>
Piano není skříň, kterou posunete o metr doleva, když se to nehodí. V panelákovém bytě se rozhodnutí mezi vnitřní a obvodovou stěnou podřizuje třem věcem: stabilitě ladění, hluku pro sousedy a tomu, jestli vůbec projdete dveřmi. Nejdřív zjistěte, jakou stěnu máte. Obvodová stěna je ta, za kterou je venku – bývá silnější, chladnější a často nese fasádu. Vnitřní příčka mezi byty nebo mezi pokoji je tenčí, rezonuje a přenáší zvuk. Podle toho se odvíjí všechno ostatní.<br>
<br>
<br>
<br>
Větrání krátce a intenzivně místo celodenního mikroventila<br>
<br>
<br>
<br>
Z akustického hlediska je obvodová stěna výhodnější. Silná konstrukce s vnější vrstvou lépe pohlcuje basové složky, které u piana vznikají hlavně v levé části klaviatury. Nástroj postavený k obvodové stěně hraje plněji a zvuk se tolik neodráží od tenké příčky do vedlejšího bytu. Pozor ale na dvě věci. Za prvé, obvodová stěna bývá chladná, takže piano nesmí stát přímo u ní – nechte alespoň deset centimetrů mezery, aby vzduch mohl proudit. Za druhé, u paneláků s vnějšími vrstvami se může měnit vlhkost; nástroj potřebuje stabilní prostředí, ne průvan od okna.<br>
<br>
<br>
<br>
Když není jiná možnost než vnitřní příčka Vnitřní stěna mezi dvěma byty je nejhorší varianta, ale někdy není jiná. V tom případě pianino nestavte naplocho na zeď. Nechte za ním mezeru alespoň patnáct centimetrů a na zeď za nástrojem připevněte akustickou izolaci – třeba těžkou textilii nebo desku z minerální vlny, která pohlcuje vibrace. Podlaha je stejně důležitá jako stěna. V paneláku se kročejový hluk šíří konstrukcí, takže pod piano patří tlumicí podložka. Prodávají se speciální podložky pod klavíry, ale poslouží i tuhá gumová rohož nebo koberec s pevnou podložkou. Nikdy nestavte piano přímo na plovoucí podlahu bez izolace – rezonance se přenese do celého panelu.<br>
<br>
<br>
<br>
Tlumicí vrstva má být pružná, ale ne „gumová". Molitan se po čase trvale zmáčkne, koberec se slehne a podest klesne. Vhodnější jsou pryžové pásky, korkoguma nebo desky z recyklované pryže s definovanou tuhostí. Vrstvu nedávejte přes sebe ve více šichtách s různou tuhostí — vznikne sendvič, který se chová nepředvídatelně. Stejně tak nepokládejte tlumicí vrstvu jen do rohů a doprostřed; podepření musí být rovnoměrné po celé ploše, jinak se deska rozkmitá na nejnižší frekvenci a basový buben ji rozerezonuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozhodnutí je tedy jasné: pokud to jde, dejte piano k obvodové stěně, ale s mezerou a s izolací proti chladu a vibracím. Pokud musí stát u vnitřní příčky, investujte do tlumení ze strany zdi i podlahy a počítejte s tím, že se zvuk ponese dál. Vždycky ale nejdřív změřte prostor, zkontrolujte teplo od topení a teprve potom stěhujte. Špatně umístěné piano se nezlobí – jen se rozladí a sousedi si začnou všímat, kdy hrajete.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je postavit piano na místo, kde vypadá dobře, a teprve pak řešit zvuk. Druhá častá chyba je zapomenout na radiátor. Piano u topení se rozladí během několika týdnů, protože dřevo pracuje. Stejně špatné je umístění proti oknu, kde na nástroj svítí slunce – přímé světlo a teplotní výkyvy ničí lak i mechaniku. Třetí chyba je podcenit cestu. Piano váží přes dvě stě kilogramů a v paneláku se často nosí po schodech nebo úzkým výtahem. Změřte si šířku dveří, výtahu a zákrut na schodišti ještě předtím, než nástroj koupíte.