Když stavíte příčku s dveřmi, rozhoduje přesnost i volba profilů
Prvním krokem je příprava podlahy, stropu a přilehlých stěn. Pomocí laseru nebo olovnice si vyznačte přesnou linii. Do betonu i cihel použijte hmoždinky a vrut do nich. Profily UA a CW řezejte na přesnou míru, vždy o pár milimetrů kratší, než je světlá výška místnosti. Montáž začněte vedením vodicích profilů po podlaze a stropu. Do nich pak zasunete svislé nosné profily, které rozmístíte po 60 centimetrech. Tento rozestup není náhodný – odpovídá šířce sádrokartonové desky.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete, spočítejte si přesný poloměr oblouku a připravte si rádiusovou frézu nebo pilku na sádrokarton. Bez těchto nástrojů se snadno stane, že deska praskne nebo se ohne nerovnoměrně. Mějte po ruce také hliníkový profil pro oblouky, který drží tvar, a sádrový tmel s delší dobou zpracovatelnosti – klasická sádra tuhne příliš rychle.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastěji se používá modrá deska se zvýšenou odolností proti vlhkosti, ale ani ta není nepromokavá. Pro místa s přímým kontaktem s vodou, jako jsou stěny sprchového koutu nebo prostor kolem vany, sáhněte raději po speciální desce s hydrofobním jádrem a sklolaminátovou výztuží. Ta má větší pevnost a méně nasákne. Pokud chcete mít jistotu, že keramika na ní vydrží desítky let, použijte desku s cementovým povrchem, která se vyrábí přímo pro mokré prostory. Je tvrdší a nepotřebuje tak přísné podmínky při montáži.<br>
<br>
<br>
<br>
Při lepení keramiky zvolte flexibilní lepidlo, které kompenzuje případné napětí mezi deskou a dlažbou. Cementová lepidla s označením C2 jsou vhodná pro běžné obklady, ale v koupelně, kde dochází k teplotním změnám, je lepší použít disperzní nebo reaktivní lepidlo s vyšší přilnavostí. Nanášejte lepidlo zubovou stěrkou rovnoměrně, a to jak na dlaždici, tak na stěnu – tzv. oboustranné lepení. Tím zajistíte, že pod dlaždicí nezůstanou dutiny, které by se časem projevily jako prasklina keramiky.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je lepení dlažby bez dilatačních spár. Keramika i sádrokarton se při změnách teploty roztahují, a pokud nemají prostor, začnou se tlačit do sebe. Dilatační spáru nechte u styků stěny s podlahou, u rohů místnosti a po obvodu větších ploch. Tu pak vyplňte silikonovým tmelem, který zůstává pružný. Další častou chybou je zapomínání na vodotěsnou izolaci v místech, kde stěna přechází do podlahy – tam musí být izolační páska, která zabrání pronikání vody do konstrukce.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední fází je tmelení. Naneste první tenkou vrstvu, nechte zaschnout, poté druhou vrstvu s přesahem do okolí. Po zaschnutí obrousíte jemným brusným papírem (zrnitost 120) a zkontrolujete, zda není někde viditelný spoj. Finální úprava barvou nebo tapetou je až na konci – pokud spěcháte a tmelíte přes vlhkou sádru, vytvoří se bubliny, které se po natření projeví jako nevzhledné mapy.<br>
<br>
<br>
<br>
Koupelna je pro sádrokarton nejnáročnější místností v domě. Vlhkost, stříkající voda a špatné větrání prověří každý materiál. Obyčejná zelená deska, kterou někdo označí jako „do vlhka", ještě neznamená, že je vhodná na stěny kolem vany nebo sprchového koutu. Než začnete obkládat keramikou, musíte vyřešit dvě věci: správný typ desky a dokonalou přípravu povrchu. Chyba v této fázi se později projeví prasklinami ve spárách nebo odpadávající dlažbou.<br>
<br>
<br>
<br>
Finální kontrola: změřte úhlopříčky otvoru pro dveře. Rozdíl větší než 3 milimetry znamená, že je rám křivý. V takovém případě povolte vruty u zárubně, vyrovnejte a znovu utáhněte. Když vše sedí, můžete pokračovat s finální úpravou povrchu a montáží obložek. Příčka s dveřmi není složitá, ale vyžaduje trpělivost a přesné měření – jinak budete opravovat křivé dveře ještě dlouho.<br>
<br>
<br>
<br>
Po nalepení dlažby nechte minimálně 48 hodin zaschnout, než začnete spárovat. Spárovací hmotu vyberte podle velikosti spár a použijte takovou, která je odolná proti plísním. V koupelně se doporučuje epoxidová spárovací hmota, která nevsakuje vodu a snadno se udržuje. Na závěr vše ošetřete impregnačním prostředkem, který zvýší odolnost povrchu. Pokud nejste profesionál, nechte práci raději na zkušeném obkladači – ušetříte si starosti s případnými reklamacemi.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak na první stranu a čím ji vyplnit Než přišroubujete první desku, zkontrolujte, zda jsou všechny svislé profily v jedné rovině. Povolený průhyb je maximálně jeden milimetr na dva metry délky. Desky přišroubujte vždy od středu ke krajům, šrouby zapouštějte těsně pod povrch papíru, ale neprorazte ho. Po dokončení první strany přichází na řadu izolace. Použijte minerální vatu, kterou vyplníte dutinu mezi profily. Nevynechávejte tento krok ani u příčky v bytě, výrazně tlumí hluk a zlepšuje tepelný komfort.