Když sázíte bylinky do záhonu, vyplatí se předpěstování, nebo přímý výsev?
Další pastí je nevhodné stanoviště. Kopr potřebuje plné slunce alespoň šest hodin denně. Ve stínu se vytahuje, má řídké listy a rychle žloutne. Pokud máte pouze polostinné místo, počítejte s tím, že úroda bude poloviční. Půda by měla být propustná, hlinitopísčitá, s dostatkem humusu. Před výsevem zapracujte do záhonu kompost nebo vyzrálý hnůj, ale pozor na čerstvý hnůj – ten by spálil kořínky.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak často zalévat a proč je suchý vzduch výhodou Zálivka je u rozmarýnu největší kámen úrazu. Zalévejte až ve chvíli, kdy je vrchní vrstva substrátu suchá do hloubky dvou centimetrů. V létě to může být každý druhý den, v zimě klidně jednou za deset dní. Rozhodující je vždy suchost půdy, ne kalendář. Při zalévání směřujte vodu ke kořenům, ne na listy – mokré listy podporují plísně. V místnosti s ústředním topením postavte květináč na misku s vlhkým keramzitem, ale dno nádoby se nesmí vody dotýkat.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro kulinářské využití se nejčastěji pěstuje šalvěj lékařská (Salvia officinalis). Tento polokeř s výraznou vůní a mírně nahořklou chutí je nenáročný, ale aby se mu dařilo a poskytoval dostatek listů, musíte mu zajistit specifické podmínky. Základním předpokladem je slunné stanoviště s dobře propustnou, spíše sušší a vápenitou půdou. Šalvěj nesnáší přemokření, proto ji nikdy nevysazujte do těžké jílovité hlíny nebo do míst, kde se drží voda po deštích. Ideální je suchý svah, skalka nebo vyvýšený záhon, kde přebytečná voda rychle odteče. Před samotnou výsadbou zapracujte do půdy trochu vápna nebo dolomitického vápence, pokud je vaše zahrada kyselá.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud vysazujete sazenice, nejvhodnější dobou je jaro po zmrzlých, případně začátek léta. Mezi rostlinami nechte rozestup alespoň 30–40 centimetrů, aby měl každý keřík dostatek prostoru pro vzdušný oběh – to snižuje riziko houbových chorob. Šalvěj vysazená na podzim může přes zimu vymrznout, zejména v těžkých půdách. Při výsadbě do květináče nebo nádoby použijte substrát smíchaný s pískem v poměru 3:1 a na dno dejte drenážní vrstvu z keramzitu nebo štěrku. První dva týdny po výsadbě rostlinu pravidelně zalévejte, ale pak zálivku výrazně omezte – dospělá šalvěj snese sucho mnohem lépe než nadměrnou vlhkost.<br>
<br>
<br>
<br>
Na záhonu je klíčové zapracovat do půdy před výsadbou vyzrálý kompost nebo kvalitní listovku. Stačí tenká vrstva, kterou jemně zapravíte do hloubky rýče. Jakmile bylinky zakoření, měly by si vystačit s živinami z půdy. Pokud chcete přilepšit, použijte tekuté hnojivo z kopřiv nebo kostivalu, ale ředěné v poměru alespoň 1:10 s vodou. Tento zákrok provádějte maximálně jednou za tři týdny, a to pouze v období aktivního růstu od května do srpna.<br>
<br>
<br>
<br>
Když už šalvěj pěstujete, využijte ji nejen do másla, k pečenému masu, do nádivky nebo k dochucení těstovin, ale také na přípravu bylinkového octa nebo oleje. Listy můžete také zamrazit – buď celé, nebo nasekané smíchané s trochou olivového oleje do formiček na led. Takto připravená šalvěj si zachová svou chuť mnohem lépe než sušená. Pamatujte, že čerstvé listy mají výraznější chuť než sušené, proto je při vaření používejte s mírou. Zálivku po sklizni omezte na minimum, aby rostlina netáhla vodu do listů na úkor silic. Při dodržení těchto zásad se vám šalvěj odvděčí bohatou sklizní po několik let.<br>
<br>
<br>
<br>
Sklizeň začněte, když rostliny dosáhnou výšky asi 20 cm. Odstřihávejte vnější listy, čímž podpoříte růst středu. Nať skladujte ve vlhké utěrce v lednici, ale nejlépe je použít čerstvý. Pro sušení stříhejte celé rostliny těsně před květem a sušte na vzdušném místě bez přímého slunce. Usušený kopr skladujte v uzavřené sklenici. Těmto zásadám se vyplatí věnovat pozornost – kopr vám pak poroste bez problémů a sklizeň bohatě odmění vaši péči.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší nepřítel rozmarýnu je kombinace chladu a vlhka. Přes zimu ho držte na světlém místě s teplotou mezi pěti a patnácti stupni. Pokud ho necháte v přetopené místnosti, bude trpět suchým vzduchem a častěji ho napadnou svilušky. Při prvních známkách škůdců – jemné pavučinky, světlé skvrny na listech – rostlinu osprchujte vlažnou vodou a aplikujte insekticidní mýdlo. Rozmarýn je odolný, ale tato prevence se vyplatí, jinak rychle přijde o olistění.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte také na to, že některé bylinky špatně snášejí přesazování. Petržel, kopr nebo koriandr mají křehké kořeny a po přesazení často vybíhají do květu, což snižuje kvalitu listů. Pokud jim chcete dát šanci, přímý výsev je pro ně nejjistější. Naopak rozmarýn nebo tymián přesazování zvládají bez problémů, pokud je vysadíte ven až po zmrzlých. Sledujte předpověď počasí a nehoňte se za prvními slunečnými dny – mráz dokáže zničit i otužilé sazenice, pokud jsou příliš mladé.