Když kočka uteče před přepravkou: jak ji zvládnout bez stresu
Jakmile štěně zvládá zvuk, přejděte k reálné situaci. Požádejte člena rodiny nebo kamaráda, aby zazvonil nebo zaklepal. Vy zůstaňte u psa a ve chvíli, kdy zvuk zazní, řekněte povel „klid" a dejte pamlsek za to, že zůstává sedět. Pak jděte ke dveřím a otevřete je, ale pouze tehdy, když je pes klidný. Pokud se pokusí proběhnout, dveře zavřete a zopakujte nácvik. Tento postup opakujte několikrát denně, ale vždy jen krátce, aby se štěně neunavilo a neztratilo zájem.<br>
<br>
<br>
<br>
Čištění uší kočky patří mezi úkony, které většina chovatelů odkládá, dokud se neobjeví problém. Přitom pravidelná kontrola a šetrné čištění mohou předejít zánětům, svědění i nepříjemnému zápachu. Než se ale pustíte do samotného čištění, je důležité pochopit, že kočičí ucho je citlivý orgán. Příliš hloubkové čištění nebo nevhodné pomůcky mohou způsobit více škody než užitku. Základem je proto pozorování a jemný přístup.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je, že majitel psa odměňuje až ve chvíli, kdy je u dveří, ale už neřeší chování před zvukem. Stejně problematické je pouštět psa ven bez povelu – pokud pes sám vyběhne, naučí se, že dveře jsou branou k volnosti, a nebude mít důvod čekat. Proto vždy používejte povel, například „počkej" nebo „zůstaň", a psa pusťte ven až na slovo „jdi". Tímto způsobem pes pochopí, že dveře nejsou překážkou, ale součástí pravidel.<br>
<br>
<br>
<br>
Psi vnímají svého člověka jako celý svět. Proto není divu, že když se chystáte odejít z bytu, začnou se chovat úzkostně. Separační úzkost se neprojevuje jen vytím nebo škrábáním na dveře. Často ji prozradí i nadměrné slinění, neklidná chůze, zrychlený dech nebo ničení věcí, které vám voní. Než začnete problém řešit, je důležité pochopit, že pes netrestá za to, že odcházíte. Jen se bojí, že se nevrátíte. A právě tento strach se dá postupně přeučit.<br>
<br>
<br>
<br>
Častým chybám se lze vyhnout, pokud budete dodržovat pár zásad. Nikdy nepoužívejte vodu, ocet ani alkohol, protože tyto látky narušují přirozenou mikroflóru a dráždí sliznici. Nepoužívejte ani oleje, které ucpávají póry a vytvářejí prostředí pro bakterie. Pokud kočka při čištění silně protestuje, nepřemáhejte ji. Zkuste ji nejprve zvyknout na manipulaci s ušima po kratších chvílích a odměňujte ji pamlskem. Pokud protesty přetrvávají, poraďte se s veterinářem, který může doporučit speciální přípravek na rozpuštění mazu a cerumenu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve si připravte vše potřebné: čistý vatový tampon nebo měkký hadřík, speciální roztok na čištění uší určený pro kočky a případně pamlsek na odměnu. Vyhněte se vatovým tyčinkám, protože ty mohou zatlačit nečistoty hlouběji do zvukovodu a poškodit bubínek. Pokud kočka nemá zjevné problémy, stačí čistit vnější část ucha a viditelnou část zvukovodu. Roztok naneste na tampon, nikdy ne přímo do ucha, pokud to není výslovně doporučeno veterinářem. Ucho jemně ohněte a otřete viditelné nečistoty.<br>
<br>
<br>
<br>
Na letišti si připravte box s měkkou podložkou a připevněte na něj štítek s vaším jménem, telefonem a cílovou adresou. Kočku mějte stále v boxu, nikdy ji neotvírejte v odbavovací hale – útěk na letišti je stresující pro vás i pro ni. Projděte bezpečnostní kontrolou s boxem, který se obvykle kontroluje rentgenem, ale kočka se musí vyjmout a projít přes detektor. Vezměte si s sebou do příručního zavazadla malý zásobník vody, cestovní misku a pár sáčků na případný úklid. Vyhněte se podávání jídla během letu, protože kočka ve stresu často odmítá přijmout potravu.<br>
<br>
<br>
<br>
Tímto postupem se z přepravky stane místo, které kočka vnímá jako svůj úkryt, ne jako hrozbu. Počáteční investice času se vám vrátí v podobě klidného cestování a bezbolestných návštěv u veterináře. Kočka se naučí, že přepravka není nepřítel, ale běžná součást života, za kterou dostane odměnu. Až příště budete potřebovat kočku přepravit, stačí otevřít dvířka a ona do nich sama vleze.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je trestat psa po návratu domů, když najdete rozžvýkanou botu nebo louži. Pes si to spojí s vaším příchodem, ne s tím, co dělal před hodinami. Trest tak úzkost ještě prohloubí. Místo toho se po příchodu chovejte klidně a neutrálně. Až když pes zklidní, můžete ho pozdravit. Pokud najdete škodu, ukliďte ji bez komentáře. Důležité je také zajistit psovi bezpečné místo, kde se cítí komfortně – může to být klec, ale musí být pozitivně spojená s odpočinkem, ne s trestem. Klec nechte otevřenou a dávejte do ní pamlsky a deky, aby si ji pes oblíbil sám.<br>
<br>
<br>
<br>
Častým problémem je hákování vodítka za stromy nebo sloupy. Předvídejte překážky a zkraťte vodítko dřív, než k nim dojdete. Netahejte psa za překážkou, ale zastavte a nechte ho, aby se sám vrátil. Tím ho učíte vnímat prostor kolem sebe. Stejně postupujte při míjení jiných psů nebo lidí – pokud pes začne táhnout ze vzrušení, nechte ho pracovat na uvolnění, ne ho trestejte trhnutím. Trhnutí vodítkem může způsobit poranění krční páteře, zvláště u malých plemen.