Když dlažba lže: jak kulturní dědictví tiše mění naše ulice
Dalším tipem je kombinovat návštěvu Faustova domu s procházkou po okolí. Karlovo náměstí je největší historické náměstí v Praze a v jeho blízkosti najdete Novoměstskou radnici s věží, odkud je nádherný výhled. Pokud máte čas, vydejte se od Faustova domu pěšky k Emauzskému klášteru, který je vzdálený jen pár minut chůze – jeho gotické klenby a klidný dvůr tvoří příjemný kontrast k rušnému centru. Tuto trasu zvládnete za půl dne, ale počítejte s tím, že budete potřebovat pohodlnou obuv, protože dlážděné ulice a kopce vás prověří.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou bývá zaměňování zbytků viničních tratí s mladšími zahradními terasami z 20. století. Rozdíl poznáte podle sklonu: viniční terasy sledují vrstevnice, zatímco zahradní úpravy bývají nepravidelné, často s betonovými prvky. Také se vyhněte interpretaci každého starého sklepa jako vinného – mnohé sloužily k uskladnění brambor nebo jako kryty proti náletům. Skutečné vinné sklepy mívají větrací průduchy ve tvaru komínků a dveře orientované na jih, aby dovnitř proudilo teplo a sucho.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte mapováním terénu ještě před samotnou procházkou. Nejspolehlivější jsou staré katastrální mapy a historické fotografie, které najdete v digitalizovaných archivech. Srovnejte je se současnou mapou – hledejte místa, kde se dnešní ulice lámou v místech bývalých polních cest, nebo kde parcely končí v nepravidelných liniích. Typickým znakem vinic jsou pozvolné jižní svahy s terasovitými úpravami. Na Smíchově se takové terasy dochovaly zejména v okolí usedlostí usedlostí Bertramka, které dnes slouží jako muzeum, ale i na místech, kde už stojí moderní bytové domy – sklepy a opěrné zdi bývají zazděné do novějších konstrukcí.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktická rada: pokud chcete zažít Hradčany bez davů, vyrazte brzy ráno, ideálně před devátou hodinou. Většina organizovaných skupin dorazí až po desáté, takže budete mít klid na focení i na prohlídku. Další častou chybou je plánovat si cestu na poledne, když je čtvrť nejvíce přecpaná. Místo toho si dejte oběd v některé z menších restaurací v bočních ulicích – vyhnete se turistickým pastím a ochutnáte jídlo, které vaří místní.<br>
<br>
<br>
<br>
Návštěvu paláce si naplánujte na všední den dopoledne, kdy je na nádvoří minimum lidí. Prohlídka samotná zabere zhruba hodinu, ale pokud si chcete prohlédnout fasády ze všech stran, počítejte s rezervou. Vezměte si s sebou dalekohled — nejzajímavější detaily, jako jsou drobné figurální výjevy a heraldické motivy, se nacházejí v horních patrech, kam nedohlédnete pouhým okem. Pozornost věnujte i střeše, kde se dochovaly původní renesanční štíty, které dotvářejí celkový dojem z této unikátní stavby.<br>
<br>
<br>
<br>
Praha skrývá místa, která dodnes živí legendy o alchymistech, smlouvě s ďáblem a tajemných rukopisech. Faustův dům na Karlově náměstí patří k nejmagičtějším stavbám metropole, ale jeho prohlídka není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Stejně tak ďáblova bible, známá jako Codex Gigas, je uložena v Národní knihovně v Klementinu a vyžaduje předem promyšlený plán, abyste se k ní vůbec dostali.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy a jak se dostat k ďáblově bibli Codex Gigas je vystaven v Klementinu, ale ne v hlavním turistickém okruhu. Prohlídka rukopisu je možná pouze v rámci speciálního vstupu do „Barokního knihovního sálu", kde je kniha vystavena pod ochranným sklem. Nejdostupnější je v letních měsících, kdy Klementinum prodlužuje otevírací dobu, ale počítejte s tím, že skupiny mají maximálně dvacet lidí. Přijďte alespoň půl hodiny před začátkem prohlídky, protože na místě se tvoří fronty a pořadí se řídí příchodem – online rezervace není vždy k dispozici.<br>
<br>
<br>
<br>
Asanace pražského židovského ghetta na přelomu 19. a 20. století nebyla jen demolicí domů, ale i cíleným vymazáním celé čtvrti z mapy města. Pokud se dnes chcete dopátrat, kde přesně stály synagogy, školy nebo obchody, musíte se obrátit na jiné prameny než na současnou zástavbu. Nejspolehlivější jsou dochované stavební plány z pozemkových knih, které se digitalizují v archivech, a také dobové fotografie z městských sbírek. Vyhněte se turistickým mapám, které často zakreslují jen přibližné hranice, a raději si ověřte polohu podle původních katastrálních map.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr pozor na otevřenou náruč: ať už věříte na legendy nebo ne, respektujte, že jde o živé kulturní památky. Nezapomeňte, že v Klementinu platí přísný zákaz focení s bleskem a v Faustově domě se nesmíte dotýkat zařízení. Pokud si vše dopředu naplánujete a přizpůsobíte se pravidlům, zažijete jedno z nejzajímavějších míst pražské mystiky bez zbytečného stresu.<br>
<br>
<br>
<br>
Častým omylem je domněnka, že sgrafita jsou malovaná. Ve skutečnosti jde o kresbu v omítce, a proto je nesmírně citlivá na povětrnostní vlivy. Nedotýkejte se fasády — olej a pot z rukou narušují povrchovou vrstvu a způsobují nevratné skvrny. Pokud fotografujete, nepoužívejte blesk přímo na zeď; dlouhodobé působení umělého světla urychluje degradaci pigmentů. Mnohem lepší je využít přirozené světlo a foťte z odstupu.