Když batole začne obouvat botičky, chce to klid a hru
Nejčastější chybou je přesazení do těžké jílovité půdy bez drenáže. Levandule v ní přežije jednu sezónu, pak začnou odspodu odumírat výhony a rostlina se rozpadne. Druhou chybou je hluboké zasazení krčku, které způsobí hnilobu. Třetí je vydatné hnojení po přesazení, které spálí nové kořínky. Používejte jen zralý kompost nebo žádné hnojivo, levandule poroste i v chudé půdě.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud nosná stěna bourat nelze, zvažte částečné propojení. Místo úplného odstranění stěny můžete vytvořit prostup – třeba široký otvor s parapetem, který poslouží jako barový pult. Tím získáte vizuální spojení, aniž byste zasáhli do statiky domu. Prostup musí být vždy navržen tak, aby nepřerušil nosnou konstrukci. V praxi to znamená, že nad otvorem zůstane překlad, který přenese zatížení. Toto řešení je často levnější a méně rizikové než plošné bourání, a přesto výrazně zlepší prosvětlení a propojení obou místností.<br>
<br>
<br>
<br>
Vyrovnávání dělejte postupně. Začněte v nejnižším místě stropu, kde je vzdálenost mezi nosným a vyrovnávacím profilem nejmenší. Tam nastavte profil co nejblíže k trámu. Tuto rovinu přeneste provázkem nebo laserem do zbytku místnosti a podle ní nastavte všechny ostatní profily. Nikdy nevyrovnávejte jednotlivé profily proti sobě bez společné reference. Vznikne vlna, kterou desky nezakryjí a která se projeví při pohledu podél stropu.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co se ptát u prodejce a co si ověřit do<br>
<br>
<br>
<br>
Na dno jámy dejte vrstvu drenáže z písku a drobného kamene. Rostlinu usaďte tak, aby kořenový krček byl o dva až tři centimetry výš, než byl původně, protože levandule nesnáší zahrnutí. Zasypte substrátem smíchaným s pískem v poměru přibližně tři díly zeminy na jeden díl písku, lehce přitlačte a zalijte. Silné výhony zkraťte o třetinu, slabé odstraňte. První týden stíňte před poledním sluncem a zalévejte střídmě, aby kořeny neuhnily.<br>
<br>
<br>
<br>
Zvuky a povrchy trénujte doma. Pusťte potichu zvuk vysavače, metra, hromu, ohňostroje a postupně přidávejte hlasitost, vždy jen dokud štěně jí nebo si hraje. Pokaždé, když se zvuk objeví, hoďte mu pamlsek. Stejně tak položte na zem koberec, linoleum, rohožku, kovový plech, mokrou trávu. Krátké přecházení, žádné přenášení. Když štěně couvne, zmenšete krok a zkuste to znovu později.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak přesadit levanduli, aby se nepolámala a chytla se Přesazujte na jaře nebo na začátku podzimu, nikdy v době plného květu. Připravte nové stanoviště alespoň dva týdny předem: půdu zryjte do hloubky rýče, zapravte hrubý písek nebo drobný štěrk a nechte ji slehnout. Jámu vykopejte dvakrát širší, než je kořenový bal, a stejně hlubokou. Před vyjmutím rostlinu vydatně zalijte, aby držela pohromadě. U květináče nádobu nakloňte a bal vyklopte, u záhonu obkopejte rýčem kruh kolem rostliny a bal nadzdvihněte, netrhejte za stonky.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním signálem je stav kořenů. Vyjměte květináč nebo opatrně odkryjte část kořenového balu na záhonu. Pokud kořeny obrůstají dokola vnější stěnu nádoby, tvoří hustý klubko a nemají kam růst, přesazení je nutné. U volně rostoucích keříků poznáte problém podle toho, že půda kolem rostliny je vyčerpaná, zhutnělá a při zalévání voda okamžitě odtéká mimo kořenovou zónu. To znamená, že substrát ztratil strukturu a kořeny trpí nedostatkem vzduchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nové rostliny z řízků připravte souběžně s přesazením mateřské rostliny. Na jaře nebo v srpnu odstřihněte deseticentimetrové výhony bez květů, spodní listy odstraňte a řízky zapíchněte do směsi písku a rašeliny. Udržujte vlhké, ne mokré, na světlém místě bez přímého úpalu. Za čtyři až šest týdnů zakoření. Přesazujte je na trvalé stanoviště příští rok na jaře, kdy už mají pevný kořenový systém a zvládnou sucho.<br>
<br>
<br>
<br>
Levandule vydrží na jednom místě několik let, ale jednou přijde chvíle, kdy už jí původní stanoviště nestačí. Zahradníci často řeší přesazení pozdě, až když rostlina viditelně chřadne. Přitom existují spolehlivé znaky, podle kterých se dá poznat, že je čas jednat. Sledujte je průběžně, ideálně na jaře a na konci léta, kdy je půda vlhká a rostlina dobře snáší přesun.<br>
<br>
<br>
<br>
Než botičky vůbec koupíte, změřte nohu. Dělat to doma pravítkem je krkolomné, proto použijte papír, o který dítě postavíte patou ke zdi, a obkreslete obrys. Kreslete vsedě i ve stoje, protože noha se při zatížení prodlouží. K délce připočítejte asi půl centimetru navíc. Šířka je stejně důležitá jako délka – úzká bota ohne prsty a široká zase klouže. Zkuste i to, jak se bota ohne v místě, kde se noha láme; má se prohnout, ne zůstat tuhá jako prkno.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je koupit boty o číslo větší s tím, že dítě do nich doroste. V takové botě noha klouže, dítě zakopává a vzniká špatný návyk. Stejně špatné je ale i kupovat boty bez vyzkoušení podle značky, kterou mělo první dítě. Každá noha je jiná a každý výrobce šije jinak. Vyzkoušejte vždy obě boty, ne jen jednu. A pozor na tuhé podrážky u nejmenších – pro první krůčky se hodí lehká, ohebná bota s pevnou patou, ne těžká turistická obuv.