Kdy pražské mosty přestaly být jen dopravními tepnami?
Na závěr si všimněte, jak pražská architektura řeší výhledy. Na svahu máte často možnost otevřít interiér směrem do údolí a získat tak panoramatické výhledy. Nebojte se navrhnout velká okna nebo prosklené stěny v nižším podlaží, ale vždy zvažte orientaci ke světovým stranám. Příliš rozsáhlé prosklení na jih může vést k přehřívání, proto kombinujte svenkovními žaluziemi nebo předsazenými terasami. Pokud se budete držet zásady „následuj terén, ne bojuj s ním", dosáhnete funkčního a krásného domu, který bude přirozeně zapadat do pražské krajiny.<br>
<br>
<br>
<br>
Závěrem si shrňte tři znaky, které musí sedět současně: bosovaný portál s klenákem, arkádové nádvoří s valenou klenbou a pravidelné osy oken. Když platí aspoň dva, je to renesance. Pokud platí jen jeden, raději si ověřte stáří stavby v pramenech. Renesanční palác poznáte nejlépe tehdy, když ho srovnáte s gotickým či barokním sousedem — rozdíly v proporcích a materiálu jsou pak nepřehlédnutelné.<br>
<br>
<br>
<br>
Při prohlídce si všímejte, že sgrafita nejsou jen na hlavním průčelí. Na nádvoří a na bočních křídlech najdete méně nápadné, ale stejně kvalitní motivy. Častou chybou je, že lidé zůstanou stát jen před vchodem a odcházejí s pocitem, že viděli všechno. Přitom nejzajímavější detaily – například rozetové ornamenty nebo postavy v nikách – jsou právě na místech, kam se běžně nedíváte. Doporučuji projít celý obvod budovy a sledovat, jak se vzory mění podle toho, kterou zdí procházíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr jedno praktické doporučení: když budete hledat byt v Košířích, nevšímejte si jen ceny za metr čtvereční. Zjistěte si, jakým směrem jsou okna orientovaná – severní strany svahů bývají chladnější a vlhčí, což se projeví na vyšších nákladech na vytápění. A pokud kupujete starší byt, nechte si udělat statický posudek krovů a stropů, protože mnohé domy tu stojí na svahu a případné sesuvy půdy nejsou výjimkou. Košíře jsou dnes skvělým místem pro život, ale jen pro toho, kdo respektuje jejich historii i geologii.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejmladší vrstva je z přelomu 19. a 20. století, kdy byly Košíře připojeny k Praze. Vznikla tehdy bloková zástavba s činžovními domy ve stylu secese a pozdního historismu. Typickým prvkem jsou vysoké štíty a bohatě zdobené portály. Při rekonstrukci takového bytu se držte původních materiálů – místo plastových oken zvolte dřevěná špaletová, jinak znehodnotíte fasádu i vnitřní prostor. A pokud opravujete krov, nesnažte se ho zateplit zevnitř, vznikla by vám kondenzace a hniloba.<br>
<br>
<br>
<br>
Další praktická rada se týká odvodnění. Svažitý pozemek odvádí vodu rychle, což může způsobit erozi a podmáčení spodních částí. Vyvarujte se utěsnění celého povrchu betonem nebo dlažbou. Naopak použijte propustné materiály – štěrk, zatravňovací dlažbu, případně vsakovací průlehy. Klíčové je svést dešťovou vodu do vsakovacího objektu, který je umístěn v nejnižším místě pozemku. To zabrání tomu, aby voda stékala na sousední pozemek a způsobovala spory.<br>
<br>
<br>
<br>
Uvnitř paláce se nachází expozice Národní galerie, ale sgrafita jsou vidět i z interiéru. Z oken prvního patra uvidíte horní část kreseb, které jsou z ulice špatně čitelné. Pokud chcete fotografovat, vezměte si objektiv s delší ohniskovou vzdáleností – zblízka se sgrafita ztrácejí v detailech, ale z dálky vynikne celkový rytmus. Pozor na protisvětlo: odpoledne může být fasáda osvětlená příliš ostrým světlem, které skryje jemné linky. Ideální je dopoledne nebo pošmourný den s rovnoměrným světlem.<br>
<br>
<br>
<br>
Praha není rovné město. Její historické centrum i novější čtvrti se musí vypořádat s prudkými svahy, skalnatými ostrohy a údolími, která protínají Vltava a její přítoky. Architekti a stavitelé tu po staletí vyvíjeli techniky, jak terén nejen překonat, ale i využít ve prospěch stavby. Pokud se chystáte stavět či rekonstruovat ve svažitém terénu, můžete se z těchto principů poučit.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se řekne Schwarzenberský palác, většina návštěvníků si vybaví černou fasádu s bílými vzory. Tyto sgrafity, jak se technika nazývá, nejsou jen ozdobou. Vznikaly tak, že se na tmavou omítku nanesla světlá vrstva a do ní se škrábaly obrazce, až se objevila tmavší spodní barva. Výsledek působí jako rytina do kamene, ale ve skutečnosti jde o omítku. Pokud si chcete prohlédnout detaily, vydejte se k paláci ráno, kdy slunce svítí na průčelí z jihu a zvýrazňuje plastické linky.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na typickou chybu — renesanci poznávat jen podle sgrafit. Sgrafitová fasáda je sice typická, ale dochovala se jen na menšině paláců. Mnohem spolehlivější je kombinace portálu a dvora. Další past: některé paláce mají renesanční portál, ale dvůr byl v 19. století upraven do podoby zahrady. V takovém případě hledejte na fasádách nádvoří stopy po zazděných arkádách — často jsou vidět obrysy oblouků nebo zazděné patky sloupů. Pokud si nejste jistí, prohlédněte si ostění oken; renesanční okna mají tzv. šambránu s kapkami, což je úzký profil s malými závěsky po stranách.