Kdy do hor stačí softshell a kdy už potřebujete hardshell
Volba mezi softshellem a hardshellem rozhoduje o tom, jestli se na hřebeni budete cítit svěže, nebo prokřehlí. Oba typy bund chrání před větrem, ale zcela jinak pracují s vlhkostí a teplem. Softshell je pružný, prodyšný a příjemný na dotek, zatímco hardshell je nepromokavá membránová vrstva, která vás udrží v suchu i při dlouhém dešti. Základní pravidlo zní: sledujte předpověď, teplotu a intenzitu pohybu. Hlavně ale vnímejte, co se děje s vaším tělem, protože každý se potí jinak.<br>
<br>
<br>
<br>
V neposlední řadě si vždy před cestou do hlubokého lesa zkontrolujte stav baterií v telefonu a vezměte si powerbanku. Zní to jako banalita, ale mnoho lidí se dostane do potíží právě proto, že jim navigace přestane fungovat v nejméně vhodnou chvíli. Stejně důležité je umět používat buzolu a mapu i bez elektroniky – nácvikem doma nebo na výletě po značených cestách si vytvoříte návyky, které pak využijete, když opravdu sejdete z cesty. A i když se vám zdá, že jste se ztratili, zachovejte klid – panika zatemňuje mysl a vede k unáhleným rozhodnutím, která situaci jen zhoršují. Sledujte čas, pravidelně se zastavujte, poslouchejte zvuky okolí (např. tekoucí vodu, vzdálený hluk silnice) a využijte všech dostupných informací k tomu, abyste se zorientovali a našli cestu zpět.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktický test, který vám pomůže při rozhodování: vezměte si obě bundy na desetiminutovou cestu do kopce. Když jdete svižně, softshell by měl odvádět pot a nelepí se na tělo. Hardshell vás propotí, i když má podle výrobce nejvyšší prodyšnost. Proto ho nechte na dobu, kdy se pohybujete pomaleji, nebo na místa, kde fouká a padá sníh. Na jedno- až dvoudenní túry s předpovědí bez deště bohatě stačí softshell. Na vícedenní přechody hor s proměnlivým počasím je hardshell nutný, a pokud máte místo v batohu, vezměte obě – softshell na pohyb, hardshell do batohu pro jistotu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejspolehlivější pomocí v takovém prostředí je kombinace mapy, buzoly a takzvaných azimutových pochodů. Než vstoupíte do hustého lesa, určete si na mapě jasný bod, k němuž chcete dojít, a změřte si azimut. Pokud nemáte buzolu, použijte mapu a kompas v mobilu, ale pozor – v hlubokém lese může být signál GPS slabý nebo žádný. Proto si předem načtěte mapu do offline režimu a vezměte si i klasickou papírovou mapu. Během chůze držte buzolu před sebou a neustále kontrolujte, že se držíte azimutu. Často se ale stane, že musíte obejít velký balvan, mokřinu nebo hustou houštinu – tehdy si zvolte dočasný cíl (např. výrazný strom) a obejděte překážku tak, abyste se k němu vrátili a pokračovali dál stejným směrem.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se chystáte na cesty, lékárnička často představuje nečekanou zátěž. Mnoho lidí ji balí s obavami, a tak přibalí půlku domácí lékárny. Výsledkem je těžký batoh, ve kterém se půlka věcí nikdy nepoužije. Klíčem k lehčí výbavě je změnit myšlení – nebalit na „kdyby náhodou", ale na to, co skutečně umíte ošetřit a co se v cílové destinaci nedá rychle sehnat.<br>
<br>
<br>
<br>
Plánujete výlet do Krkonoš a vezmete s sebou děti? Klíčem k pohodě je nastavit si správná očekávání. Nejdřív si poctivě odpovězte na otázku, co vaše ratolesti skutečně zvládnou. Předškolák ujde s přestávkami třeba pět kilometrů, starší školák už klidně deset. Nezohledňujte ale jen věk, důležitá je i kondice a nálada. Zapomeňte na výkony a rekordy. Cílem není zdolat nejvyšší vrchol, ale vrátit se domů s úsměvem.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je nosit hardshell celý den, i když neprší. Výsledek je pak pocení, které vás ochladí víc než samotný déšť. Druhá častá chyba: koupíte si levnou nepromokavou bundu, která má podle etikety „vodní sloupec", ale v praxi neodvětrala ani při chůzi po rovině. Dobrý hardshell poznáte podle toho, že má pod pažemi podlepitelný zip, který otevřete, když potřebujete rychle vyfoukat teplo. Jestli takový zip nemá, berte bundu jen na kratší túry, kde nebudete muset měnit intenzitu pohybu.<br>
<br>
<br>
<br>
Zimní túry v českých horách nabízejí úplně jiný zážitek než letní výšlapy, ale vyžadují i jiný přístup. Nejde jen o to obléct si tlustou bundu a vyrazit. Klíčová je příprava, která začíná dlouho před tím, než vkročíš na zasněženou stezku. Bez rozmyšleného plánu a správné výbavy se z příjemného dne v bílé krajině může snadno stát boj o bezpečí.<br>
<br>
<br>
<br>
Co dělat, když už opravdu nevíte, kudy dál Pokud se vám nedaří najít cestu zpět, přestaňte bloudit a zůstaňte na místě. Záchranáři i zkušení lesníci se shodují, že nalezení ztraceného člověka, který se pohybuje, trvá mnohem déle než nalezení toho, kdo čeká. Vyberte si místo s rozhledem, pokud je to možné, a označte ho. Můžete použít barevnou větrovku, šálu nebo vytvořit nápadnou hromadu z klestí. Pokud máte mobilní telefon a signál, zavolejte pomoc. Pokud signál nemáte, zkuste vylézt na vyvýšené místo – někdy stačí pár desítek metrů a telefon chytí síť.