Kde se kytaře v bytě daří nejlépe?
Poslední věc: po každém otření nechte povrch volně uschnout a neopírejte o něj hned věci. Vlhká místa pod hrnkem nebo podložkou vytvářejí kruhy, které se objeví až za pár dní. První tři až čtyři týdny otírejte jen minimálně, suchým hadrem a výjimečně vlhkým. Teprve potom můžete přejít na běžnou údržbu. Kdo to dodrží, tomu nábytek vydrží roky bez map a šmouh. Kdo začne hned drhnout, ten si nový kus zbytečně zničí v prvním týdnu.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je podložit jen přední hranu pedálu. Zadní část zůstane na hladké podlaze a pedál se při šlapání překlopí dopředu. Další chyba je silná vrstva pěny nebo koberce: pedál se do ní boří, ztrácí stabilitu a tlak na struny je nepředvídatelný. Vhodná je tenká, tvrdá guma s vroubkovaným povrchem, která se nelepí na podlahu a neklouže ani na ní.<br>
<br>
<br>
<br>
Stojan pro více kusů zabere podlahu, ale drží kytary v úhlu, který je pohodlný pro každodenní hraní. Vyberte stojan s oddělenými rameny, aby se nástroje nedotýkaly a nepřenášely vibrace. Nekupujte nejlevnější plastové provedení, které se po pár měsících rozviklá. Stojan postavte mimo průchod a mimo místo, kde se často zakopává. Pokud máte malé děti nebo kočku, je stojan rizikovější než zeď, protože se dá snadno shodit. Na druhou stranu se z něj kytara bere rychleji a to je pro praxi klíčové.<br>
<br>
<br>
<br>
Praskliny v žebrech nebo na lubech se často podceňují. Malá trhlina na lubu může být jen kosmetická, ale pokud se šíří, snižuje tuhost korpusu a zvuk ztrácí basy. Zkuste nejdřív zjistit příčinu – časté je přeschlé dřevo nebo náraz do pouzdra. Uvolněná žebra se poznají poklepem: vydávají dutý zvuk místo jasného. Tato oprava vyžaduje řezání a vkládání nového materiálu, na což domácí podmínky nestačí.<br>
<br>
<br>
<br>
Vlhkost držte v rozmezí čtyřiceti až šedesáti procent. Pomůže běžný vlhkoměr, v zimě zvlhčovač vzduchu a v pouzdře sáček s vlhčícím prvkem. Teplotu udržujte stabilní, kolem dvaceti stupňů, bez skoků. Kytara nesnáší stěhování mezi vytopeným obývákem a studenou chodbou. Pokud ji přesto přenášíte, nechte ji v pouzdře alespoň hodinu před otevřením, jinak se lak zamlží a dřevo dostane šok.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro běžný byt platí jednoduché pravidlo: hrajete-li denně, stojan na klidném místě je lepší než pouzdro ve skříni. Hrajete-li nárazově, věnujte kytaru do pouzdra a naučte se ji před hraním vytáhnout, ne ji nechávat ležet. Ať zvolíte cokoli, jednou za čas zkontrolujte vlhkost, prohlédněte krk proti světlu a prohmatejte spoje. Právě tyhle tři minuty rozhodují o tom, jestli vám kytara vydrží deset let, nebo se rozladí natolik, že ji přestanete brát do ruky.<br>
<br>
<br>
<br>
Každá kytara je citlivá na teplotu, vlhkost a mechanické otřesy. To, jestli ji pověsíte na zeď, postavíte na stojan, nebo uložíte do pouzdra, proto není otázkou vkusu, ale způsobu, jakým v bytě topíte, větráte a kam svítí slunce. Špatné umístění se neprojeví hned. Krk se ohne pomalu, plasty popraskají za jednu topnou sezónu a lepené spoje povolí, až je pozdě.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve si ujasněte, co pouzdru a houslím škodí. Radiátor, krb, přímé slunce nebo výhřevná podlaha vytvářejí suchý vzduch s velkými výkyvy teplot. Dřevo pak pracuje, lub se může slepit nebo popraskat a kolíky přestanou držet. Země zase znamená prach v zipu, vlhkost od mopu a hlavně mechanické riziko: pouzdro na podlaze se snadno přehlédne. Ideální je stabilní místo ve výšce, mimo zdroje tepla, s vlhkostí kolem 45–55 %.<br>
<br>
<br>
<br>
Co zvážit u stojanu a pouzdra Stojan je pohodlný, protože kytaru berete do ruky během vteřiny, a právě proto na ní lidé často hrají častěji. Jenže otevřený stojan vystavuje nástroj všemu, co se v bytě děje – kouři, mastnotě z kuchyně, kočičím chlupům i neopatrnému zacházení při úklidu. Zvlášť nebezpečné jsou levné stojany s pěnovými podpěrami, které mohou časem reagovat s lakem a zanechat na boku kytary nevzhledné stopy. Podložte je bavlněnou látkou nebo použijte stojan s korkovými dorazy.<br>
<br>
<br>
<br>
Pouzdro nebo tvrdý case chrání nejlépe, ale jen pokud nástroj skutečně odkládáte dovnitř. Kytara položená na gauči „na chvilku" tam zůstane týden a odnese to krk. V pouzdře také hrozí jiné riziko: vlhkost. Zavřený case s vlhkým nástrojem uvnitř je ideální prostředí pro plíseň a rezavé struny. Než kytaru zavřete, nechte ji v místnosti vyrovnat s okolním vzduchem, ideálně několik hodin.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší nepřítel není prach, ale suchý vzduch z radiátoru a přímé slunce. V panelákovém bytě s ústředním topením klesá vlhkost v zimě často pod třicet procent. Dřevo vysychá, krk se prohýbá dozadu a pražce začnou přečnívat. Pokud tedy kytaru věšíte na zeď, nikdy ne na stěnu nad topením, do průvanu od oken, ani na místo, kam dopadá ostré polední světlo. Ideální je vnitřní stěna, alespoň metr od zdroje tepla, ve výšce, kde se k nástroji neopírá nábytek.