Kde má koberec končit, aby oddělení zón fungovalo?
Základní pravidlo zní: ústa mluvčího a ucho posluchače by od sebe neměla být dál než zhruba dva a půl metru. Do této vzdálenosti se běžná konverzační hlasitost nese bez námahy a člověk nemusí zvyšovat hlas. Naopak pod jeden metr už vzniká pocit, že si lezete do obličeje, a mnoho lidí začne uhýbat pohledem i tělem. Optimální rozptyl pro dvě křesla nebo křeslo a sedačku je tedy mezi 1,8 a 2,4 metru, měřeno od přední hrany sedací plochy k přední hraně té druhé.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy už jde o vadu panelu a ne o nastaven<br>
<br>
<br>
<br>
Na opěradlo zapomeňte na svisle postavené polštáře. Funguje pouze šikmá opora pod úhlem asi 100 až 110 stupňů. Nejjednodušší řešení je dřevěná deska nebo tuhý molitanový klín, který se opře o zeď nebo o rám válendy. Mezi klín a záda dejte tenký polštář, ne tlustý. Vysoký měkký polštář vás posune dopředu a za hodinu vás začne bolet krk. Klín by měl sahat alespoň do poloviny zad, ideálně k lopatkám.<br>
<br>
<br>
<br>
Pamatujte také na výšku sedu. Pokud je křeslo výrazně nižší než sedačka, hlava sedícího v křesle je níž a zvuk putuje vzhůru. Rozdíl větší než 10 cm už rozhovor ztěžuje. Stejně tak překážejí vysoké stolky mezi oběma sedadly – i malý stolek na kávu dokáže pohltit část hlasu. Pokud ho potřebujete, postavte ho bokem, ne přímo do linie mezi mluvčími.<br>
<br>
<br>
<br>
U jídelního stolu je situace jiná. Koberec musí končit minimálně sedmdesát centimetrů od hrany stolu, aby se na něj vešly i odsunuté židle. Když je menší, židle při vstávání vždy sklouznou z okraje a koberec se kroutí. Zároveň ale nesmí zasahovat do hlavní chodby mezi kuchyní a obývacím prostorem. Pokud se tyto dvě podmínky nedají splnit, je lepší zvolit obdélník orientovaný po délce stolu, ne čtverec.<br>
<br>
<br>
<br>
Otevřený prostor, ve kterém se vaří, jí a odpočívá, se bez vizuálního předělu snadno slije v jeden neklidný celek. Koberec je k tomu ideální nástroj, protože na rozdíl od nábytku nebere místo a přitom jasně řekne, kde jedna zóna končí a druhá začíná. Jenže právě proto, že je tak nenápadný, se u něj dělá nejvíc chyb. Rozhoduje totiž přesné umístění okrajů, ne barva ani vzor.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo zní: koberec má vždy podtrhnout hranici, kterou už v místnosti existuje. Nemá ji vytvářet uprostřed prázdné podlahy. Nejprve si tedy v hlavě nebo provázkem vyznačte, kde končí sezení a začíná průchod. Teprve pak hledejte koberec, který tuto linii kopíruje. Pokud hranici nemáte, koberec ji nikdy nepřinese – jen přidá další zmatený prvek.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec zkontrolujte přechody. Koberec by měl svým okrajem kopírovat linii, kterou už tvoří jiný prvek – hrana kuchyňské linky, práh, konec parket. Když se okraj koberce s touto linií neshoduje, vzniká dojem, že je položený omylem. Pokud si nejste jistí, položte koberec nejprve bez lepení nebo podložky a týden ho nechte na místě. Až pak poznáte, kde skutečně má končit.<br>
<br>
<br>
<br>
Skládací nábytek v obýváku má jednu nepříjemnou vlastnost: dokud ho nepoužíváte, zabírá místo, a jakmile ho potřebujete rozložit, začne se ozývat o pomoc. Nejčastější chyba je chtít mít všechno po ruce v jednom šuplíku nebo pod sedačkou. Vznikne zmatek, ve kterém se ztrácí i to, co používáte denně. Praktičtější je rozdělit pomůcky podle toho, jak často je potřebujete, a ne podle toho, jak hezky se vejdou vedle sebe.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak daleko má koberec přesahovat nábytek U sedací soupravy platí, že přední nohy všech křesel a pohovky musí na koberci stát. Když jsou všechny nohy na holé podlaze a koberec leží jen před nábytkem, působí to jako rohožka a zóna se rozpadá. Naopak koberec, na kterém stojí celý nábytek i zadní nohy, zónu uzavře příliš těsně a místnost opticky zmenší. Zlatá střední cesta je třetina až polovina hloubky sedačky na koberci.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je koberec položený „na střed" místnosti. Střed podlahy málokdy odpovídá středu zóny. Další častou chybou je příliš malý koberec – ten zónu nikdy neoddělí, jen se v ní ztratí. A třetí: koberec, který se dotýká stěny. Mezi okrajem koberce a zdí má zůstat viditelná podlaha, alespoň pět až deset centimetrů. Jinak koberec splyne s prostorem a přestane plnit svou funkci.