Kam s kostýmy, když je převlékací truhla plná
Základem je roztřídit kostýmy podle toho, jak často se používají. Ty, které se obléknou několikrát do roka při hrách na hrdiny, patří do truhly. Ty, které se použijí jednou za dva roky na karneval, patří jinam. Častá chyba je nechat v truhle všechno, protože se to tam vešlo. Truhla se pak stane skladištěm a děti přestanou převlékání bavit, protože nemůžou nic najít. Lehké látky, jako jsou šátky, zástěry nebo pláštěnky, skládejte naplocho. Těžké kusy, třeba kožené bundy nebo helmy, dejte na dno.<br>
<br>
<br>
<br>
Hračky se množí rychleji než děti, a podlaha v dětském pokoji to dřív nebo později přestane unést. Než začnete kupovat další plastové boxy, projděte si, co vlastně máte. Vezměte všechny hračky z podlahy a rozdělte je na tři hromady: ty, které se opravdu používají, ty, které dítě už dávno ignoruje, a ty, které jsou rozbité nebo neúplné. Třetí hromada putuje do koše nebo k recyklaci, druhá do krabice na půdu či do sklepa s tím, že se k ní vrátíte, až mladší sourozenec doroste. První hromada je jediná, pro kterou hledáte místo. Tento krok udělejte vždy před plánováním úložného prostoru, jinak budete ukládat balast.<br>
<br>
<br>
<br>
Jednou za sezónu udělejte revizi. Projděte kostýmy, vyřaďte ty, ze kterých děti vyrostly, a ty, které se roztrhaly. Opravte, co se dá, zbytek pošlete dál. Truhla tak zůstane funkční a přehledná. Pokud děti přestanou mít o převlékání zájem, není to tím, že by je to nebavilo, ale tím, že je v truhle zmatek. Stačí jedno odpoledne třídění a hra začne znovu.<br>
<br>
<br>
<br>
Kam s hračkami, které se nevejdou do regálu Když police nestačí, použijte prostor, který běžně ignorujete. Pod postelí se dá využít výška, pokud postel nemá úložný prostor. Pořiďte ploché krabice na kolečkách nebo s madly, ale pozor na prach: cokoli pod postelí musí být uzavřené. Další možností je zavěšení na dveře nebo na boční stranu skříně. Síťové závěsné kapsáře jsou dobré na plyšáky, autíčka nebo stavebnice. Horní strana skříně je vhodná pro věci, které se vytahují zřídka, tedy sezónní hračky nebo hry pro starší děti. Nikdy tam ale nedávejte nic, co dítě potřebuje denně, jinak si na to bude stoupat na židli.<br>
<br>
<br>
<br>
Prostor rozdělte tak, aby každý měl vlastní kout. Závěs, paraván nebo přesun postele do rohu sníží vzájemné rušení. Pomáhá bílý šum nebo větrák, který překryje zvuky. Pokud starší chodí spát později, dejte mu malou lampičku s teplým světlem a naučte ho pohybovat se potmě. Ranní buzení řešte opačně: mladší často vstává dřív. Připravte mu tiše hračku nebo knihu u postele, aby nevzbudil staršího. Staršímu pak dopřejte o víkendu delší spánek, jinak vzniká spánkový dluh.<br>
<br>
<br>
<br>
Drobné dílky a kostičky se ztrácejí jinak než velké součástky. Vypadnou z ruky, skutálí se pod skříň, zapadnou do mezery v podlaze. Krabice s víkem je uzavřená, plochá zásuvka je otevřená. Každá z nich řeší jiný typ nepořádku a jinak se s ní zachází. Než začnete třídit, změřte, kolik místa máte k dispozici a jak hluboké jsou police. Rozhoduje hloubka, ne šířka.<br>
<br>
<br>
<br>
Drobnosti, jako jsou kostičky, šroubky, matičky nebo figurky, se ztrácejí hlavně kvůli tomu, jak je skladujete. Krabice s víkem a plochá zásuvka nejsou rovnocenné. Každá má jiné silné stránky a jiné slabiny. Volba závisí na tom, jak často díly potřebujete, kolik jich je a jestli s nimi manipulujete vsedě, nebo vestoje.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední věc: nebojte se vyhodit. Dítě si nepamatuje každý výkres, ale pamatuje si, jestli se doma o jeho tvorbě mluví. Když zůstane dvacet vybraných kusů a jedna krabice s jasnými pravidly, uděláte pro svůj klid i pro dítě víc než hromaděním všeho. Za rok projděte krabici znovu a znovu uberte. Archiv, který se neaktualizuje, se změní v haraburdí.<br>
<br>
<br>
<br>
Věnujte pozornost materiálu a značení. Průhledné boxy vypadají přehledně, ale děti je milují vysypat. Neprůhledné boxy zase schovají obsah, takže dítě zapomene, co v nich je. Kompromisem jsou boxy s okénkem nebo s obrázkem na víku. Na každou krabici nalepte štítek s názvem nebo symbol, aby se dal obsah roztřídit i bez čtení. Uklízení pak zvládne i mladší dítě a vy nebudete muset být u toho.<br>
<br>
<br>
<br>
Večerní rituál rozdělte na dvě fáze Začněte tím, že mladší dítě uspíte první. Starší v tu dobu dělá něco tichého mimo pokoj – čte si v obýváku, poslouchá audioknihu se sluchátky nebo dokončuje úkoly. Teprve když mladší spí, přichází starší. Tím se vyhnete špitání, smíchu a vyrušování. Pokud starší musí být v pokoji už při uspávání, dejte mu sluchátka a tlumené světlo. Nikdy nenechávejte mladšího čekat, až starší dokončí svou rutinu – přetočí se a usínání se protáhne o hodinu.