Kam na zeď pověsit držák na kytaru, aby nástroj netrpěl?
Typická chyba je vrtání do sádrokartonu bez hmoždinky. Držák s kytarou váží i několik kilogramů a tah působí kolmo dolů. Do sádrokartonu použijte kovové hmoždinky nebo najděte nosný profil. Do cihly a betonu stačí běžná hmoždinka, ale vždy zkontrolujte, že šroub drží v plné hmotě, ne ve spáře. Před zavěšením kytary zatáhněte za držák plnou vahou – lépe teď než později s nástrojem.<br>
<br>
<br>
<br>
Při poslechu ve sluchátkách dbejte na hlasitost. Ztlumené struny vytvářejí tichý mechanický zvuk, který se do sluchátek nepropisuje, takže máte tendenci přidávat hlasitost, abyste slyšeli dynamiku. To vede k únavě sluchu a poškození po delší době. Nastavte hlasitost tak, aby forte nebolelo a piano bylo ještě čitelné. Sluchátka volte uzavřená, která nepropouštějí zvuk ven, jinak bude mít okolí pocit, že hrajete naplno.<br>
<br>
<br>
<br>
Co večer vynechat a čím ho nahrad<br>
<br>
<br>
<br>
Nejhůř dopadá pád na hlavici krku. Hlavice bývá nejtěžší částí a při nárazu na tvrdou podlahu se často odlomí přesně v místě, kde se krk zužuje – tam je nejtenčí dřevo a nejmenší průřez. Oprava znamená slepení a často i vložení výztuhy, což už nikdy nebude původní pevnost. Pokud kytara spadne na bok, typicky praskne lub u výřezu nebo se uvolní spoj mezi zadní deskou a lubem. Tyto praskliny se špatně hledají, protože bývají zpočátku ukryté pod lakem.<br>
<br>
<br>
<br>
Z dlouhodobého pohledu platí, že stojan s pouzdrem je jen pomocník, ne sklad. Slouží k tomu, aby byl nástroj na bezpečném místě mezi hraním, ne aby v něm trvale bydlel. Kdo to dodrží, vyhne se zbytečným opravám, ztuhlým klapkám a nepříjemnému překvapení před koncertem.<br>
<br>
<br>
<br>
Kolik místa nechat od rohu a od topení Od rohu místnosti nechte alespoň 30 cm, lépe 40 cm. Kytara není jen krk a tělo – potřebujete prostor na to, abyste ji mohli pohodlně vyndavat a zasouvat. Pokud držák umístíte přímo do rohu, při každém sundání narazíte hlavou do stěny. Stejně tak nepomáhá, když je držák hned za dveřmi, které se otevírají dovnitř.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud chcete hrát pravidelně večer, vyplatí se mít dvě možnosti: akustický režim na den a tichý režim na noc. Přepnutí by mělo být rychlé a bez rozlaďování. U digitálního piana je to jednodušší, ale pozor na váhu kláves — levné modely mají lehkou mechaniku a přechod na akustický nástroj bolí. U akustického piana se systémem tichého poslechu zase hlídejte, aby se senzory nerozešly s mechanikou. Když klávesa mlčí i při stisku, není to ztlumením, ale vadou.<br>
<br>
<br>
<br>
Sluchátka a poslech: kde se ztrácí zvuk Ztlumené struny samy o sobě nestačí. Zvuk je stále slyšet v místnosti a často i u sousedů. Sluchátka pomohou jen tehdy, když pianino umí snímat zvuk přímo z kláves nebo z rezonanční desky. U běžného akustického piana sluchátka k ničemu nepřipojíte. Potřebujete buď digitální piano s výstupem na sluchátka, nebo akustické piano s instalovaným systémem pro tichý poslech. Ten snímá pohyb kladívek a přehrává zvuk do sluchátek. Bez tohoto systému jsou sluchátka jen doplňkem k telefonu, ne k pianinu.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo zní: saxofon patří do pouzdra zavřený, se všemi díly na svém místě a s vypuštěnou vlhkostí. Pokud pouzdro stojí na stojanu otevřené, prach, popílek a jemný prach z okolí se usazují přímo v mechanice. Mazivo v táhlech na sebe váže nečistoty a pohyb klapek se postupně ztěžuje. Kovové části na sebe mohou začít reagovat s vlhkostí z okolního vzduchu. Nástroj pak hraje jinak, i když se zdá, že je „jen položený".<br>
<br>
<br>
<br>
Hraní na pianino v bytě naráží na jednu nepříjemnou věc: zvuk se šíří stěnami i podlahou a lidé kolem vás mají jiný režim dne. Řešení není jen hrát potichu, ale sestavit si domácí sestavu, která drží zvuk pod kontrolou. Základ tvoří tři věci: nástroj s možností ztlumení strun, sluchátka a správně nastavený poslech. Nejde o to koupit drahé vybavení, ale pochopit, co která část dělá.<br>
<br>
<br>
<br>
Než vyvrtáte první díru, položte kytaru na zeď jen tak, bez upevnění, a prohlédněte si, kam až dosáhne tělo a kam hlava. Držák musí držet nástroj za krk v místě, kde je krk ještě rovný a kde nebudou struny tlačit na pražce. U akustické kytary počítejte s tím, že nejtěžší je tělo, u elektrické naopak hlava s mechanikami. Podle toho volte i typ držáku – jednoduchý háček pro lehké nástroje, dvouramenný pro těžší.<br>
<br>
<br>
<br>
První krok je mechanické ztlumení strun. U akustického piana se používá takzvaná moderátorová lišta — plsťová lišta, která se předsune mezi kladívka a struny. Kladívko pak udeří do plsti a struna zní jen slabě. Lišta se ovládá pákou nebo táhlem pod klávesnicí. Pokud ji pianino nemá, lze ji nechat namontovat, ale zásah do nástroje svěřte servisu. Nikdy netlačte plsť násilím na struny, mohli byste je rozladit nebo poškodit tlumicí mechaniku.