Jak zařídit dětský pokoj pod šikminou a získat místo navíc
Když stromy na podzim shodí většinu ovoce najednou, nastává otázka, co s takovým množstvím. Nejlepší řešení je zpracovat je hned, než začnou hnít. Jablečná šťáva, pyré nebo čatní mají jedno společné: potřebují čisté, zdravé plody. Věnujte pár minut třídění – nahnilá místa vykrojte, červivé kusy vyhoďte. I drobná stopa hniloby dokáže zkazit celou várku, protože přidává hořkou chuť a zkracuje trvanlivost.<br>
<br>
<br>
<br>
Před sušením bylinky důkladně prohlédněte. Odstraňte poškozené listy, hmyz a stonky, které vypadají nahnilé. Rychlé opláchnutí studenou vodou neuškodí, ale vždy musíte bylinky dokonale osušit. Ideálně je rozložte na utěrku a nechte chvíli zavadnout. Pokud je vložíte do sušičky nebo trouby ještě mokré, začnou se spíš dusit než sušit, a výsledek bude mdlý a bez barvy.<br>
<br>
<br>
<br>
Kuchyňka, která nezabere půlku pokoje Kuchyňku postavíte podobným způsobem, ale s tím rozdílem, že budete potřebovat dvě krabice stejné výšky. Postavte je vedle sebe a spojte je izolepou přes hranu. Do jedné krabice vyřízněte otvor na troubu – udělejte dvířka tak, že vyříznete tři strany obdélníku, a ten čtvrtý necháte jako pant. Dovnitř vlepte menší krabičku jako plech na pečení. Do druhé krabice vyřízněte dva otvory na plotýnky – stačí menší kruhy, na které položíte třeba víčka od sklenic jako hořáky. Když krabici otočíte dnem vzhůru, vznikne vám varná deska, a pokud přidáte otvor ve spodní části, můžete vytvořit i dřez s umyvadlem.<br>
<br>
<br>
<br>
Čerstvé bylinky ze zahrádky mají úplně jinou vůni než ty kupované. Pokud je ale jen tak pověsíte a necháte měsíc v teple, získáte místo aromatického koření hromadu sena. Klíčem je rychlost sušení a správná teplota. Čím déle bylinky sušíte, tím více silic se rozpadne a s nimi i chuť. Nejlepší je sklízet za suchého dopoledne, když rosa oschne, ale slunce ještě nepálí přímo do listů.<br>
<br>
<br>
<br>
Náplň, která nevyteče a vydrží měkká Největší zklamání přijde, když se krásně upečené cukroví rozteče nebo ztvrdne kvůli náplni. Marmelády z obchodu bývají příliš řídké, proto je před použitím zahřejte v kastrolku s lžičkou citronové šťávy a nechte je krátce probublat. Tím se odpaří přebytečná voda a náplň po vychladnutí zhoustne tak, že se s ní dá pracovat bez vytékání. Pokud chcete mít jistotu, přidejte do teplé marmelády rozdrcený piškot nebo strouhanou kokosovou moučku – během pěti minut nabobtná a vytvoří hustou pastu, kterou snadno nanesete i na malé tvary. U čokoládových náplní zase pozor na teplotu. Pokud do rozpuštěné čokolády vmícháte máslo, které není úplně pokojové teploty, směs se srazí. Vždy proto míchejte čokoládu pomalu a přidávejte máslo po malých kouscích, dokud není hmota lesklá a hladká.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým častým problémem je přepracované těsto, zejména u lineckého nebo vanilkových rohlíčků. Čím déle ho hnětete nebo mačkáte, tím víc se v něm vyvíjí lepek a výsledek je tvrdý jako kámen. Správný postup je smíchat suché ingredience s tukem rychle, jen do spojení, a pak těsto zabalit do fólie a nechat ho v chladu alespoň hodinu odpočinout. Během této doby se máslo zpevní a mouka nasákne vlhkost, takže s těstem pak můžete pracovat bez přidávání další mouky, která by ho jen vysušila. Pokud ale i přesto cítíte, že se těsto lepí, nechte ho vrátit na pár minut do lednice, nikdy nepřidávejte mouku do celé dávky – jen si posypte vál, a to minimálně.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chyba, kterou můžete udělat, je snažit se krabice spojovat tavnou pistolí. Tavné lepidlo na hladkém kartonu drží jen chvíli a děti krabici roztrhnou během odpoledne. Mnohem pevnější je obyčejná izolepa – nejlépe ta široká a pevná. Když jí přelepíte všechny hrany a spoje, krabice vydrží i intenzivní hraní. Druhá častá chyba je vyřezávat otvory až po slepení krabic. Dělejte to raději předem, když je krabice ještě placatá, nebo alespoň před spojením jednotlivých dílů. Nůž se vám bude lépe vést a otvor bude čistší, bez otřepů.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud spěcháte, můžete použít troubu. Teplota by neměla přesáhnout 35–40 °C a dvířka nechte pootevřená, aby mohla unikat vlhkost. Doba sušení se pohybuje od jedné do čtyř hodin podle druhu bylinky. Častým omylem je nastavit vyšší teplotu, aby to bylo rychlejší. Tím ale ztratíte právě ty těkavé látky, které mají bylinky tolik ceněné. Podobně funguje i sušička ovoce a zeleniny, jen u ní nemusíte hlídat otevřená dvířka.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušení ve svazku, na plátně nebo v troubě Nejjednodušší metoda je svazkování: svažte 5–7 stonků gumičkou nebo provázkem a pověste hlavičkou dolů na suché, tmavé a dobře větrané místo. Pozor na přímé slunce — zničí chlorofyl a bylinky zežloutnou. Svazky by neměly být příliš husté, jinak se uvnitř začnou tvořit plísně. Tato metoda je vhodná pro rozmarýn, tymián, šalvěj nebo oregano. U měkkolistých druhů, jako je bazalka, máta či meduňka, je lepší sušení na plátně nebo papíře — rozložte listy v jedné vrstvě a obracejte je dvakrát denně.