Jak udržet historii Git čitelnou bez merge commitů
Typickou chybou je rebase na veřejné větvi, kterou používá více lidí. Přepsání historie, které pak vyžaduje force-push, rozbije lokální kopie ostatních kolegů. Pokud musíte přepsat větev, kterou má někdo jiný, domluvte se předem. Mnohem bezpečnější je používat rebase pouze na lokálních, neveřejných větvích. Pro sdílené větve je vhodnější ponechat standardní merge, a to i za cenu méně lineární historie.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud fotíte na stativ s objektivem, nepodceňte zaostření. Automatika často chytne hvězdnou oblohu nebo se zasekne na nekonečnu. Přepněte na manuální ostření a pomocí živého náhledu najděte nejostřejší okraj terminátoru – rozhraní mezi světlem a stínem. Ideální je použít clonu kolem f/8 až f/11, kdy je objektiv nejostřejší a zároveň nedochází k difrakci. Co se týče času, držte se pravidla: 1/100 až 1/250 s. Expozici nastavte ručně a kontrolujte histogram. Měsíc je jasný objekt, proto sáhněte po ISO 100 nebo 200.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední z pětice je břečťan obecný (Hedera helix), který se sice rád pne po oknech, ale jeho listy spíše ocení stinnější kout. Na přímém slunci se listy zmenšují a ztrácejí typicky lesklý povrch. Břečťan je jinak nenáročný – snese běžný pokojový vzduch, ale nesnáší přemokření. Pravidelně kontrolujte, zda substrát mezi zálivkami proschne. Tento popínavec se hodí do závěsných nádob, kde mu můžeme dopřát i polostinné místo u stěny. Pamatujte, že i rostliny „do stínu" potřebují dostatek světla – jen ne přímého a ostrého.<br>
<br>
<br>
<br>
Ne každá pokojová rostlina touží po celodenním úpalu. Naopak, řada oblíbených druhů pochází z podrostu tropických pralesů, kde se sluneční paprsky k zemi téměř nedostanou. Pokud takovou rostlinu postavíte na parapet orientovaný na jih, během pár dní poznáte chybu – listy zežloutnou, na povrchu se objeví suché hnědé skvrny a rostlina celkově ztratí vitalitu. Spáleniny od slunce se bohužel nedají vyléčit, poškozené listy už se nezahojí. Předejít problému je vždy snazší než ho řešit.<br>
<br>
<br>
<br>
Po rekonstrukci jádra často zjistíte, že půdorys koupelny je daný a vy máte jen minimální prostor pro manévrování. Přesto právě v malé koupelně rozhoduje každý centimetr – a to platí dvojnásob pro pokládku obkladů a správné spádování podlahy. Než začnete, změřte si skutečné rozměry místnosti po vybourání a omítkách. Pozor na to, že podklad nemusí být rovný a v rozích se často schovávají odchylky, které se po položení obkladů projeví jako nevzhledné mezery nebo špatný odtok vody.<br>
<br>
<br>
<br>
Světlé barvy a chytré osvětlení dělají divy Bílá, světle šedá nebo pastelové tóny na stěnách a podlaze odrážejí přirozené světlo a místnost vypadá větší. Pokud chcete přidat barvu, zvolte ji v textiliích – povlečení, závěsy nebo koberec. Tmavé stěny v malé ložnici působí stísněně, proto se jim raději vyhněte. Nezapomeňte na vrstvené osvětlení: hlavní stropní světlo doplňte LED páskem pod postelí nebo lampičkou s teplým světlem, která vytvoří útulnou atmosféru.<br>
<br>
<br>
<br>
Pamatujte, že vzdušný prostor začíná výběrem nábytku a končí pravidelným úklidem. Zbavte se věcí, které nepoužíváte, a nechte ložnici dýchat. Malá ložnice může být nejútulnějším místem v bytě, pokud ji zařídíte s rozmyslem a respektem k jejím proporcím.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou ukázkou rostliny, která si potrpí na rozptýlené světlo, je kapradina. Ať už jde o parožnatku nebo klasickou nefrolepis, její jemné listy nesnesou přímé polední slunce. Ideální je umístit ji do místnosti s oknem na sever nebo východ, případně do zadní části místnosti, kam dopadá jen nepřímé světlo. Důležité je také udržovat vyšší vzdušnou vlhkost – kapradiny trpí suchým vzduchem z topení. Pravidelně rosíme měkkou vodou, ale vyhneme se přemokření substrátu.<br>
<br>
<br>
<br>
Spád podlahy: jediný údaj, který nesmíte podcenit Spád podlahy v koupelně by měl být minimálně 1,5 až 2 centimetry na metr délky směrem ke vpusti. To znamená, že na vzdálenost jednoho metru od odtoku klesne podlaha o 15 až 20 milimetrů. V malé koupelně, kde je vpusť často u stěny, se snadno stane, že podlaha na opačné straně je příliš vysoko a práh dveří pak musí být nepřiměřeně vysoký. Proto si před betonáží rozvrhněte výšku podlahy tak, aby spád vycházel od nejvzdálenějšího rohu místnosti, ne jen od stěny u vany. Pokud máte podlahové topení, musí být spád proveden už v anhydritu nebo betonu – korekce až lepidlem na dlažbu je možná jen v řádu milimetrů.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším kritériem je způsob upevnění ke zdi. Pokud máte stůl připevněný napevno, potřebujete do zdi vrtat. V pronajatých bytech to může být problém. V takovém případě zvolte stojací sklápěcí stůl s pevnou základnou – vyžaduje více místa, ale nepoškodí zdi. Pro malé byty jsou ideální stoly, které se dají složit na šířku desky a opřít o zeď. Tyto modely bývají stabilnější, protože mají opěrnou nohu. Pozor ale na to, že při rozložení potřebují kolem sebe prostor – neumisťujte je příliš blízko k radiátoru nebo křeslu.