Jak si užít společný víkend, aniž byste utratili korunu

Pokud se chystáte na větší úpravy, zvažte výměnu klasických dvířek za posuvné. Otevřené dveře v malé kuchyni zabírají místo, které potřebujete pro pohyb, a navíc blokují přístup k lince. Posuvná dvířka s hliníkovým profilem jsou sice o něco nákladnější na pořízení, ale získáte díky nim klid při vaření a snadnou manipulaci i ve stísněném prostoru. Alternativou je vyklápěcí systém, který umožňuje otevřít skříňku směrem nahoru a nepřekáží vám u nohou. Před každým větším investičním krokem si ale rozměřte nejen samotnou kuchyni, ale i prostor, kde budete dvířka otevírat – chyba v tomto ohledu dokáže spolehlivě zhatit celý projekt.<br>
<br>

<br>
<br>

Kuchyně v panelovém domě je obvykle kompromisem mezi tím, co byste chtěli, a tím, co se vejde. Když na ploše kolem šesti metrů potřebujete vařit, skladovat suroviny i nádobí a zároveň se u toho pohybovat, je každý centimetr důležitý. Přesto existují osvědčené postupy, které z malé kuchyně udělají plnohodnotné pracoviště. Nečekejte zázraky, ale funkční řešení, která se dají realizovat za víkend i při běžném bydlení.<br>
<br>

<br>
<br>

Skvělou aktivitou pro rozvoj spolupráce je Společný had. Děti se chytí za ruce v dlouhém zástupu a první v řadě je „hlava", poslední „ocásek". Úkolem je, aby hlava chytila ocásek, ale bez toho, aby se řetěz přetrhl. Jakmile se to povede, had se stočí do klubíčka a děti se společně rozbalí zpět. Tato hra učí děti vnímat pohyb ostatních a přizpůsobovat tempo svému okolí. Typickou chybou je, že se děti tahají za ruce a trhají sebou. Předem je upozorněte, že ruce drží jemně jako křehké vajíčko, ať nikdo neupadne. Pokud máte více než deset dětí, rozdělte je na dva menší hady.<br>
<br>

<br>
<br>

Častým přehlíženým problémem je skladování. Pletené svetry by se měly skládat, ne věšet, aby se nevytáhly. Na druhou stranu košile a saka potřebují ramínka s širšími rameny, která zachovají jejich tvar. Pokud máte málo místa, použijte vakuové pytle, ale jen pro sezónní oblečení – dlouhodobé stlačení může poškodit přírodní vlákna. Do zásuvek a skříní vkládejte vonné sáčky s levandulí nebo cedrovým dřevem, které odpuzují moly bez chemie.<br>
<br>

<br>
<br>

Plánujete rodinný víkend a už při představě výletů, vstupného a občerstvení vás bolí peněženka? Dobrá zpráva je, že skvělou zábavu si užijete i bez utrácení. Stačí změnit úhel pohledu a zaměřit se na to, co máte kolem sebe. Zapojte děti do plánování a proměňte obyčejný den v malé dobrodružství.<br>
<br>

<br>
<br>

Začněte hrou, kterou zná málokdo, ale baví celou skupinu. Jmenuje se Živá překážková dráha. Rozdělte děti do dvojic, jeden z dvojice se postaví do pozice mostu, tedy opře se rukama a nohama o zem tak, že tělo tvoří oblouk. Druhý mezitím proleze pod ním. Po pěti průlezech si role vyměníte. Zní to jednoduše, ale když postavíte tři takové mosty za sebou a mezi ně přidáte děti v pozici kočky (prolezou se pod nimi), vznikne skutečná živá dráha. Důležité je střídat polohy tak, aby se děti neunavily jen na jednom svalu. Po třech minutách nechte všechny protřepat ruce i nohy a pokračujte dál.<br>
<br>

<br>
<br>

Nezapomínejte ani na profesionální kontrolu. Ideálně jednou za rok navštivte zlatníka, který prsteny sonicky vyčistí, zkontroluje upevnění kamenů a případně je nepatrně upraví – například kvůli opotřebení materiálu. Tato návštěva je investicí do trvanlivosti vašeho symbolu lásky. Při běžné domácí péči se vyhnete i situaci, kdy byste prsten sundávali v posilovně a nechali ho na umyvadle – zvykněte si mít s sebou malou krabičku a prsten si odkládejte vždy na stejné místo.<br>
<br>

<br>
<br>

Největším nepřítelem prstenů jsou chemické látky. Chlorovaná voda v bazénech, sůl z moře a agresivní čisticí prostředky mohou napadnout povrch kovu i fazety kamenů. Pokud se chystáte uklízet, mýt nádobí nebo plavat, sundejte prsteny a uložte je do krabičky s měkkou podšívkou. Stejně tak je vhodné je sundat při nanášení krémů, parfémů a laků na vlasy – tyto přípravky vytvářejí na povrchu film, který lesk zakalí a na který se pak lepí nečistoty.<br>
<br>

<br>
<br>

Jak do hry zapojit i děti, které nebaví běhat Ne každé dítě miluje honičky a rychlé reakce. Pro ně je ideální hra Sochy na signál, kterou můžete kombinovat s hudbou nebo tleskáním. Děti se volně pohybují po prostoru, ale jakmile zazní smluvený zvuk (například dvě písknutí, tlesknutí nebo zhasnutí světla), ztuhnou v pozici, kterou zrovna dělají. Kdo se pohne, usedá na zem, ale ne vypadává – stává se rozhodčím a hlídá ostatní. Tím se do hry zapojí i děti, které by jinak stály opodál. Varianta pro starší děti: místo zvuku používejte barevné kartičky – červená znamená dřep, modrá výskok, zelená leh na břiše. Děti si tak procvičí pozornost a tělo zároveň.